Překlad básně Invictus od Williama Ernesta Henleyho:

ze stejnojmenného filmu :

Do tmy, která mě halí
černé jak peklo od pólu k pólu.
Šeptám dík tomu čím bůh může být,
za svou duši nepřemožitelnou.

Lapen do spárů okolností,
nevzpíral jsem se, ani nekřičel.
Pod bičem krutého osudu,
s hlavou zkrvavenou, leč stále vztyčenou.

Za tímto místem hněvu a slz,
jen hrůza ze stínu čeká nás.
Přesto však děsivý přízrak let,
nachází a najde mne, beze strachu.

Nesejde na tom, jak úzká je brána,
jak cesta k ní trnitá trestem.
Já jsem pánem svého osudu,
já jsem své duše kapitánem!

zřejmě amatérský překlad od vapiti:

Na rozsypané hladině
s přílivem ptačích snů
tančím v (s)myšlenkách
o neporazitelnosti vlastních bojů.

Za nocích temnějších
než tma samotná je
pod peřinou ohlodaných dnů
se ptám do ticha dálničních cest
Jsi?

S pravidelností srdečního tepu
kdy krev nese poselství
v žilách co ukrývají svět
bez ozvěny vlastních kroků
slýchávám Tady a Teď.

Nebetyčně, v cele vlastních vin
do korun ohlodaných jmenovců
Na pranýři bezpráví
Jsem pánem svého osudu
Jsem lodivodem duše své