Tak, když už jsem s tím začala, taky sem dám tu verzi, kterou si mi doporučila. Je totiž nejlepší. :)

William Ernest Henley - Invictus (Neporazený)

Ve tmě, která mě zahaluje,
černá, jako propast mezi póly,
děkuji Bohu, pokud nějaký je,
za moji neporazitelnou duši.

Vlečen chapadly osudu,
neskučím, nepláču nahlas.
Dokud je naděje naživu,
moje hlava je zkrvavená, ale nepokořená.

Na tomto místě hněvu a slz,
se zjeví jen beznadějné stíny.
A přesto, hrozba těch let,
mě nachází, a bude mě nacházet, nebojácného.

Není důležité, jaká je šance na svobodu,
jaký je můj rozsudek.
Já jsem pánem svého osudu.
Já jsem kapitánem své duše.

Na svém blogu zveřejnil, možná i přeložil Daniel Haliscak. Jestli nepřeložil sám, tak zapomněl uvést jiný zdroj. A jestli přeložil sám, tak kloubok dolů. :)