No tak tedy ty klony. Říkáš, že je to všechno podloženo pravím vědeckým výzkumem. :) Škoda, že tohle je ta úroveň promyšlenosti, kterou už málokterý čtenář FF docení. :)

Tahle kapitola mě nejvíc zaujala rolí Narcisy. Tohle je přesně ta rovina věcí, o které z Harryho POV nic nevím. Je tam jen velice málo naznačeno. Začíná být prostě zřejmé, že ona to smrtijedství vůbec nežere, což v Nocích není zdaleka zřejmé. A já přemýšlím jestli ji díky tomu připadne v příběhu nějaký specifický úkol.

No, já se už těším na to společné čtení knih. ano, beru v úvahu, že tady nebude mít takový význam. :) Já jen, že je zajimavé, že Harry měl později z odstupu dojem, že se mu Snape výběrem knih ke čtení snažil něco naznačit o sobě. Já si to teda nikdy nemyslela. Spíš mám pocit, že literatura a příběhy obecně mají moc být bílým plátnem, na který promítne každý něco ze svého osudu. Jak se o těch příbězích spolu bavili, chtěj nechtěj se do té interpretace vkrádalo vždy i něco osobního. - A koneckonců klasická literatura je plná hrdinů stojících různým způsobem na okraji společnosti. Jev, který sám o sobě by stál za nějaký pokus o vysvětlení. Ale už díky tomu je snadné ve skoro každém příběhu najít nějaký kousek Severuse. :)