Měla jsem v plánu zanechat koment jen ve smyslu - Byl jsem tu. Fantomas. - poněvadž nemám, co říci, ale .. napíšu apoň to, že nepochopím, jak někoho můžou stahovat z kůže a on u toho nezakřičí. Teda, já to tak pochopila. :)
Ale jinak musím říct, že mi stále přijde, že StarCrossed popisuje mučení jaksi věcně a odosobněně.,takže mi většinou nepřijde tolik děsivé, jak by mohlo. Utkvěly mi zejména ty mučící scény, které měly kromě fyzického mučení tak řečeno ještě nějakou psychologickou nadstavbu. Nicméně to asi znamená, že jsem zkrátka docela hodně otrlá.
Podivné na tom je (vzhledem k tomu, co podstupuje, se to zdá neuvěřitelné), že mi připadá, že se postupně v tomto příběhu otrlým stává tak trochu i Harry. I když zatím ... si ještě tak docela nezvykl. Mám pocit, že nebýt Snapeových lektvarů měl by být podle vší logiky mrtvý.