Já totiž myslím, že tenhle stereotyp má víc účelů, 1) je tam vidět krásně pomalý a uvěřitelný postup jejich vztahu; 2) vyvolává částečně falešný pocit bezpečí; 3) podle mě pomáhá Harrymu nějak si 'zvyknout', najít v tom to místo. Taky se tam pozvolna dozvídá střípky informací, které se mu budou hodit, a není to na něj vychrleno najednou.
On tohle prý dělal v páté knize a autorce to přišlo jako mimoděčné gesto, tak to zneužila i sem:)
Můžu, ale nevím, jestli Ti to k něčemu bude. Takže trochu SPOILER: Hmm, takže já jsem z tohohle četla jen části, přečetla jsem celé Invictus, ale tam ty mučící scény Snape tak nepopisuje, pokud vůbec. Ale můžu slíbit, že to bude horší, sice neřekla bych, že fyzicky, vivisekci už na něm snad myslím nikdo zkoušet nebude, ale psychicky to bude daleko, daleko horší. Povzbudila jsem Tě? Nicméně v příštích kapitolách bude trochu zvrat a pak bych řekla, že si Harry začne jasněji a naplno uvědomovat, že má Severuse, který mu pomůže si tímhle peklem projít.
Díky za komentář a doufám, že jsem Tě neodradila:)