Námluvy HP - Epilog

Epilog

Hermiona otevřela okno a usmála se, když spatřila sovu, která na něj klepala. „Ahoj, Hedviko. Neseš dopis od Harryho, že?“

Hedvika odevzdala obálku a svitek ze svých drápů a přijala od Hermiony pamlsek, usadila se na nedaleké bidýlko, aby ho snědla a odpočinula si. Hermiona donesla obě položky zpátky do postele a opatrně se vplížila pod peřinu, pohybovala se trochu neohrabaně kvůli svému velkému břichu. Loktem strčila do pořízka, který se v její nepřítomnosti zvládl rozvalit přes celou šířku postele.

„Rone, dostali jsme dopis.“

Ron vystrčil hlavu zpod pokrývky, jeho vlasy vypadaly rozkošně rozcuchané a ona odolala touze ulíbat ho do bezvědomí. Pro teď. „Od Harryho? Co v něm stojí?“

Hermiona otevřela obálku a vytáhla kouzelnickou pohlednici, kterou podala Ronovi, pak rozbalila svitek.

*Rone a Hermiono,

Máma měla pravdu – Korfu je úžasné. Oceán je tak modrý a tak čistý, že je vidět až na dno a včera jsme doopravdy plavali s delfíny! Ano, opravdu. Sev seděl na pláži a měl neslušné komentáře o mých plaveckých schopnostech. Nebojte se, dneska jsem mu to vrátil, když jsem ho zatáhl do vody a – no, dokážete si představit ten zbytek. Pokud ne, řekni Ronovi, ať se podívá do knihy na stranu 343.

Tyhle líbánky jsou přesně to, co jsme potřebovali po posledních měsících, potom poražení Voldemorta a navíc s tou svatbou a vším. Věřili byste, že se Sirius pokoušel rvát mi do ruky fotky ‚vhodných kouzelníků‘ až úplně do obřadu? Alespoň jeden druhého během svatby neprokleli, což je pozitivní znamení.

Egypt byl skvělý a Bill s Dracem byli perfektní hostitelé. Nevím, jestli vám to Bill říkal, ale rozhodli se, že zůstanou spolu, i když smlouva už vypršela. Neumíte si představit, jak je zvláštní vidět Draca a Billa společně. Draco je takový smrkáč, ale když mu Bill řekne, aby sklapnul, tak ho doopravdy poslechne! Sev říká, že je škoda, že Draco nedostával na zadek jako dítě, ale to samé říká i o mně, takže ho oba ignorujeme. A já si nedokážu představit, že skutečně se ze všech lidí shodnu na něčem zrovna s Dracem Malfoyem. Bill chce, abych přijel i příští léto a zůstal déle. Koupil si výtisk máminy knihy, viděl v ní moje kresby a říkal, že jsou dost dobré. Gringottovi po mně chtějí, abych vytvořil seznam jejich nálezů – vypadá to, že nějaké ze starších pokladů jsou vybíravé, jaký jejich obrázek může být pořízený. Od doby, co vyšla ta kniha, jsem obdržel půl tuctu dalších požadavků na mé kresby, takže možná přece jen budu potřebovat manažera, Rone. Samozřejmě, Sev je neskutečně samolibý ohledně celé té věci, ten na nervy jdoucí blb.

Zítra, na moje narozeniny, si jdeme udělat piknik k rozvalinám a já vám pošlu pohlednici.

S láskou,

Harry*

Ron zvedl pohlednici, aby oba mohli sledovat, jak se postupně objevuje panorama modrého oceánu, za ním následoval obraz ostrých skal a pak popadaných kamenů. Skončil na dvou postavách, sedících společně na jednom z kamenů, paže obtočené kolem druhé osoby, brada vyššího muže spočívala na divoce rozčepýřených černých vlasech toho menšího, zatímco se oba dívali na výhled se stejnými výrazy spokojenosti.

A v pozadí, mohla Hermiona přísahat, že viděla přízračný obrázek ženy s dlouhými, červenými vlasy, jak se na pár láskyplně dívá…

KONEC

@@@

Poděkování: Moc děkuji Dianě Williams za její povídku a za povolení k překladu, také moc děkuji Hoshi za kontrolu.

Speciální poděkování bych ráda věnovala Máje, Lanevře, Profesoru, kteří komentovali každou kapitolu a Sitaře, cim, belldandy, Nade a bacilu, kteří komentovali každou kapitolu od chvíle, kdy se k nám přidali. Děkuji moc, jste skvělí. Dále moc děkuji Saskye, grid, kami, Symphony, Bobo, Jáje a všem dalším komentujícím. Moc jste mně pomáhali.

<Kapitola 15