Námluvy HP - Kapitola čtvrtá - Odhalení

Hlásím se s novou kapitolou. Příští je opět krátká, ale dostanu se k počítači nejdříve za týden, takže tu chvíli nic nepřibude. Děkuji za komentáře bibi, Lanevře, Symphony, Bobo, lady corten, kiki, grid, Máje, midnightlady, Katie11, Sitaře a cim. Také děkuji betě Hoshi.

@@@

Odhalení

Ron, Hermiona a Seamus vystrkali Harryho z Velkého sálu nahoru do Nebelvírské věže, než se kdokoliv další stihl vzpamatovat z toho dvojitého šoku. Nezastavili, dokud nebyli v chlapeckých ložnicích sedmého ročníku s dveřmi zamknutými a chráněnými, pak se ti tři otočili a zírali na Harryho. Chlapec zasténal a praštil sebou po zádech na postel.

„Harry, jsi v pořádku?“ zeptala se Hermiona a s obavou se dívala na bouli na jeho čele.

„Je mi dobře,“ řekl Harry podrážděně. „Proč by taky nemělo? Právě jsem dostal nabídky k sňatku od dvou mých profesorů a před celou školou!“

„No, nejsou to přesně nabídky k sňatku,“ začala Hermiona.

Ron vypadal přesně tak zděšeně jako Harry, nohy se mu viklaly, když se posadil na zem vedle postele. „Snape. Já jen nemůžu – to je nemožné – myslím – Snape.“

„Mohl bys přestat opakovat jeho jméno stále dokola?“ vyštěkl Harry. Podíval se na obálky, které stále svíral v ruce, a pak na Seamuse. „Ty vypadáš, že hodně víš o tomhle – tomhle – čemkoliv, co to je. Co jsou zač?“

„Prohlášení o záměru,“ řekl Seamus a posadil se na podlahu vedle Rona.

„Záměru udělat co?“ zeptal se Harry bezvýrazně, prohlédl si svého nejlepšího přítele. Ron zčervenal a odmítal se mu podívat do očí a Harry se zděšeně podíval na obálky ve svém klíně. „To si ze mě musíš dělat srandu.“

„Ne takovýho,“ řekl Seamus netrpělivě. „Za prvé, není jim dovoleno učinit jakýkoliv sexuální pokrok, dokud nepřijmeš jejich dary a to nemohou udělat před druhou nabídkou. Toto,“ řekl a ukázal na obálky. „Je jen první nabídka. Do toho, otevři je a uvidíme, co píší.“

„Nechci vědět, co píšou. Nemůžu je prostě spálit? Předstírat, že jsem je nikdy neviděl?“

„Můžeš,“ dovolil Seamus. „Pokud chceš, aby tě ti dva ubozí blbci všude pronásledovali.“

Harry vypadal zděšeně nad představou, že dva láskou posedlí profesoři ho budou pronásledovat po Bradavicích. Hermiona prakticky poznamenala: „Jen ho totálně zmateš, Seamusi. Bude lepší začít od začátku, aby věděl, o co se jedná.“

„A co ty tak o tom můžeš vědět?“ zeptal se Seamus s nepatrně nepřátelským tónem v hlase. „Dívky nejsou součástí tradice.“

„Což neznamená, že jsem o tom nečetla,“ řekla Hermiona netrpělivě. Obrátila svoji pozornost k Harrymu. „V podstatě se to jmenuje pederastie a ve starém Řecku bylo praktikováno několik různých obměn. Ta, kterou se řídí kouzelnické společenství, je založena na Aténské tradici – ano, Rone, vím, že ne všechny kouzelnické rodiny tyto praktiky schvalují.“

„Proč ne?“ zeptal se Harry.

„Má to co do činění se společenskou strukturou, rodinným očekávání a tak podobně,“ vysvětlovala Hermiona. „Rodiny ve společenské elitě, jako jsou Malfoyovi, se vždycky řídili Obřadem Erastés. Mají více volného času, který mohou se beze spěchu zasvětit výběru chráněnce, stejně jako musí mít potřebnou prestiž a konexe, aby se nabídli prospektivnímu eroménosovi. Dracův otec nepochybně následoval tradice, takže Malfoy byl vychován tak, že se to od něj také očekává. Rodiny střední třídy se zřídkakdy účastní, a stejně jako pan Weasley pravděpodobně ne - “

„To ani omylem!“ zavrčel Ron.

„ – i Ron má jistě nepříznivý názor na tu tradici.“

Ron se na Hermionu nevěřícně podíval. „Neříkej mi, že ty to schvaluješ?“

Hermiona se nepatrně zamračila. „Nevím, jestli to schvaluji nebo ne. Z toho systému rádce/chráněnec plynou jisté výhody, ale také tam je příležitost pro zneužití.“

Harry si povzdechl. „Pomohlo by, kdybych přesně věděl, o čem celá tahle ‚tradice‘ je.“

Hermiona přikývla. „Dobrá, vrátíme se na začátek, potřebuješ porozumět Aténským tradicím. Vyšší třída posílala své syny do školy, aby studovali matematiku, divadlo, hudbu, dějepis a atletiku. Diváci se chodili dívat na atletické soutěže, které byly vykonávány v nahotě.“

„To by mohla být zajímavá finta pro famfrpál,“ řekl Seamus a neslušně se uchechtl.

Hermiona si ho nevšímala. „Tito diváci byla mladá Aténská elita; dostatečně bohatí, aby měli volný čas, ale moc mladí na to, aby měli ženy. Pokud se jim zalíbil nějaký hoch, mohli se o něj ucházet, učit ho věci, které potřeboval znát, aby byl dobrým občanem, uvést ho do vysoké společnosti a dávat mu drahé dárky. Stali se chlapcovým Erastém. Na oplátku ten chlapec – eromenós – dovolil svému erastovi se, ehm, uspokojovat.“ Nad tím Hermiona začala rudnout.

Seamus protočil oči. „Och, pro… ona tím myslí, že tomu chlapovi dovolil ho šukat.“

Harry sám zrudnul, ale naštvaně se na Seamuse zadíval. „To mi došlo, díky. Pokračuj, Hermiono.“

„Ano, no, jakmile se ten chlapec stal mužem, tak sexuální aspekt tohoto přátelství obvykle končil. Ti dva se mohli odloučit nebo mohli zůstat přáteli po zbytek svých životů. Ten starší se obvykle oženil a založil rodinu, zatímco ten mladší se pro změnu mohl stát erastém nějakému mladíkovi.“

Harry se trochu zamračil. „V pořádku, myslím, že tomu rozumím. Byl to druh… experimentální fáze v jejich životech.“

„Přesně,“ řekl Hermiona. „V kouzelnickém společenství se věci vyvinuly poněkud odlišně. Jsou zde dvě priority: potřeba zůstat ve skrytu před mudlovským světem a potřeba předat dál znalosti a tradice. Předtím, než existovala místa, jako jsou Bradavice, rodiče naučili své děti tomu, co znali, což bylo dostatečné pro běžnou populaci. Nicméně učenci potřebovali být schopní předat své znalosti a vůdčí představitelé potřebovali vytrénovat ty, kteří budou v čele, až zde oni už nebudou. Systém rádce/chráněnec byl ideálním řešením. Ti nejbystřejší a nejlepší mezi mladými kouzelníky byli vybíráni staršími čaroději, kteří potom s nimi strávili roky a učili je všemu, co znali.“

„Předpokládám,“ řekl Harry pomalu. „Že když žili a pracovali takto společně, tak měli tendence, aby se ta přátelství stala… intimními. Nebylo tam moc času na ženu a děti.“

„Přesně,“ souhlasila Hermiona. „Jak si umíš představit, také tam bylo docela soupeření o nejlepšího rádce a nejlepšího studenta, a tak Mezinárodní čarodějnický koncil na 483. zasedání ustanovil první směrnice zvané Obřad Erastés. A když byly založeny školy jako Bradavice, tak byly směrnice upraveny, až se dostaly na své současné znění.“

„A to je?“

Hermiona začala odpočítávat body na prstech. „Adeptům na erómena musí být minimálně sedmnáct let a nesmí být starší než dvacet. Adepti, kteří jsou stále ve škole, mohou být namlouváni během měsíců mezi Vánočními a Velikonočními prázdninami, takže jim to nezasahuje do OVCÍ. Nápadníky musí adept znát, nebo mu musí být osobně představeni někým, koho oba znají.“

„Díky bohu,“ zamumlal Harry, představoval si, jak se na něj sesype lavina nabídek, jakmile se to rozkřikne na veřejnosti.

„Všechny žádosti a dary musí být předávány na veřejnosti. Adepti a Nápadníci se nesmí potkat soukromě až po stádium darů, pokud jsou dary přijaty. Nápadník nesmí mít sex s Adeptem, dokud není přijat jako erastés. Nápadník nesmí Adeptovi slíbit nic, co není v jeho možnostech mu splnit. Pokud by Nápadník porušil tato pravidla, smlouva by byla anulována a Nápadníkovi by byla uložena přísná pokuta na odškodnění Adepta. Nápadník nemůže slíbit nic ilegálního ani nemorálního, jako třeba odpovědi na OVCE. Jakmile si Adept vybere erasta a stane se jeho erómenos, všichni ostatní Nápadníci musí skončit jejich Námluvy nebo čelit přísným pokutám. Adept není povinen si vybrat nějakého ze svých Nápadníků - “

„Takže bych mohl tohle prostě ignorovat,“ ukázal Harry opět směrem k obálkám.

Seamus si odfrkl. „Jenom pokud chceš dva stíny, kámo. Chápej, dokud si doopravdy nevybereš erasta nebo nedosáhneš dvaceti let, Nápadníkovi je povoleno tě ‚pronásledovat‘. Nesmí s tebou soukromě mluvit nebo se tě dotýkat, ale dokud jim nedovolíš projít alespoň Namlouvacím rituálem, je jim dovoleno, ehm, uctívat tě z dálky.“

Harry si neúspěšně pokusil představit Snapea, jak ho uctívá ať už zblízka nebo z dálky.

„Tvoje nejlepší možnost je nechat je, ať se ti dvoří,“ řekl Hermiona rozhodně. „Jakmile udělají určité kroky, jestliže je stále budeš odmítat, pak tě musí nechat na pokoji.“

„Díky bohu,“ prohlásil Harry horlivě.

„Samozřejmě jakmile odejdeš ze školy, ostatní budou mít možnost se ti volně dvořit, dokud ti nebude dvacet let nebo si nevybereš erasta,“ připomněla mu Hermiona.

Harry zasténal a přetáhl si polštář přes hlavu. „Možná si prostě na příští tři roky najdu opuštěný ostrov nebo odejdu do kláštera.“

„Není to zas tak špatný,“ řekl Seamus nadšeně. „Správný rádce ti může pomoci s kariérou.“

Ron si odfrkl. „Jako kdyby ‚Harry Potter‘ potřeboval takovýto druh pomoci.“

„To nikdy nevíš,“ řekl Seamus prakticky. „Harry by se mohl vypořádat se staroušem Ty-víš-kým zítra a kam se pak poděje? Myslím si, že když bude hledat nový pracovní obor, tak neublíží mít někoho, kdo mu tu cestu usnadní.“

Harry si stáhl z obličeje polštář a ušklíbl se. „Nemluvě o tom skvělém sexu.“ Rozhostilo se mrtvé ticho a k jeho překvapení se mu nikdo z těch tří nepodíval do očí. „Co?“

„Harry, ten sex je pro toho druhýho chlápka,“ řekl Seamus na rovinu. „Jeho odměna, tak říkajíc.“

Harry se zamračil a posadil. „Takže co? Já bych si to neměl užívat?“

„Jsem si jistá, že tvůj partner se ujistí, že tě, ehm, nezraní,“ řekla Hermiona váhavě. „Ale tohle není romantický vztah, Harry. Je to, no, je to obchodní ujednání.“

Harry na okamžik omráčeně seděl, přemýšlel, že se to stává jen horší a horší. „Takže se ode mě očekává, že se budu kurvit pro dobro tradice.“

Ron si odfrkl. „Teď jsi na to kápnul, kámo.“

Hermiona se na Rona zlostně podívala. „Takhle to není, Harry,“ řekla naléhavě. „Většina lidí, kteří byli v takovémto vztahu, na to vzpomínají s láskou a často zůstávají přáteli po celý život.“

„Ale nesmíš se zamilovat a nezůstanete spolu na celý život, to je to, co mi říkáš?“

„Což je také dobře,“ zazubil se Seamus. „Dokážeš si představit mít sex se Snapem navždy?“

Ron zamumlal: „Já si ani nechci představovat toho mastného zmetka nahého, máte-li to stejně.“

„Harry,“ řekla zdráhavě Hermiona. „Jestli se ptáš na tohle, tak není u kouzelníků mnoho gay párů. S tak nízkou populací se od kouzelníka očekává, že se ožení a bude mít rodinu. Stále může mít příležitostně erómena, ale jeho první povinnost patří jeho rodině.“

„Vidíš, Rone, mohlo by to být horší,“ řekl Harry, pokusil se usmát. „Lucius Malfoy by mohl podat žádost.“

Ron udělal dávivý zvuk. „Díky za tuhle představu, Harry.“

„Takže, co mám tedy dělat s těmito dopisy?“ zeptal se Harry a udělal posunek směrem k těm dvěma obálkám.

„No, pokud nechceš, aby tě profesor Spindley-Worme a profesor Snape kvůli tomu pronásledovali,“ poznamenala Hermiona, „budeš muset ty dopisy přečíst a poslat odpověď, abys je povzbudil v dalším namlouvání.“

„Ale ne příliš povzbudil,“ varoval Seamus. „V této hře je rozhodně záhodno hrát, že jsi těžko k získání. Udělej to pro ně příliš jednoduché a budou kolovat drby, že jsi děvka, a takovýto druh pověsti nechceš.“ Postavil se a protáhl se. „Promiň, ale musím běžet. Slíbil jsem Deanovi, že se potkáme po večeři.“

„A já musím do knihovny, dohledat něco na moji esej do Dějin,“ řekla Hermiona a také vstala. „A když tam budu, poohlédnu se, jestli nenajdu něco, co by ti s tímhle pomohlo, Harry.“

Harry po jejich odchodu ještě dlouho seděl a civěl na neotevřené obálky, pak shlédnul na Rona stále sedícího na podlaze. „Rone?“ zeptal se váhavě. „Budeš ohledně tohohle v pořádku?“

Ron pokrčil rameny. „No stejně nemáš moc na výběr, co?“

„Ne,“ povzdechl si Harry. „Ale radši bych snesl, aby mě všude pronásledovali, pokud by ti to, že se mi dvoří, bylo nepříjemné.“

Ron se zakřenil. „Každopádně ne že by tě Snape všude pronásledoval, viď? Co ho přimělo udělat tohle, co myslíš?“

„Kdo ví, proč Snape dělá cokoliv,“ odvětil Harry.

Ron se zasmál. „Máš pravdu.“ Ukázal na obálky. „Takže, přečteš si svoje milostné dopisy?“

Harry s nimi bouchnul Rona po hlavě. „Radši bych věděl, jestli tě můžu porazit v kouzelnických šachách.“

„O tom si nech zdát,“ posmíval se Ron, ale Harrymu se ulevilo, že na něm vidí jeho obvyklý úsměv, když se zvedl na nohy a šel pro svoji soupravu. Harry se ještě jednou podíval na obálky a pak je zastrčil pod polštář. Bude mít ještě spoustu času, aby si je přečetl později.

<Kapitola 3>  <Kapitola 5>