Sorry,článku jsem si všimla až dnes.Každopádně si nemyslím,že je to Tvá chyba.Kupodivu kapitole to neublížilo.Navíc se mi jen potvrdilo,že Draco je neschopná vlezdoprdelka:D Děkuji za opravu kapitolky.
Noci v zahradě Getsemanské - Kapitola 16
Zařídím se dle výsledků ankety, sny budu označovat kurzívou. Nicméně v tom, co sem někdy časem hodím (snad) ke stažení, to nechám tak, jak to je. Jinak stále jsem nezjistila, jak a jestli jde nastavit přidávání na určitou dobu, takže kapitola vyjímečně brzo. Za komentáře děkuji těmto lidem: bacil, anneanne, cim, Blesk, Symphony a Profesor. A děkuji za účast v anketě. Užijte si další kapitolu.
@@@
Kapitola 16
Když se vzbudil, cítil se špinavě. Snape, zapomněl před odchodem použít Pulírexo a Harry stále smrděl sexem. Vykutálel se z postele, došel k umyvadlu a očistil se, jak nejlépe to dokázal. Snažil se smrad sexu a Snapea nahradit mýdlem. Když si umyl tělo, strhal z matrace a přikrývek povlečení a hodil ho na podlahu na jednu hromadu. Naštěstí matrace sexem cítit nebyla.
Harry se snažil číst si Drákulu, ale nedokázal se soustředit. Neustále se mu vybavovaly ty ponižující věci, které minulou noc říkal. Ágr! Snape si pravděpodobně myslí, že je zrůda. Obviňoval z toho tu drogu a doufal, že ta témata Snape nebude připomínat. Možná by mohl Snapea nechat tu drogu vyzkoušet taky, aby nebyl jediným, kdo ze sebe dělá hlupáka. Pravděpodobně to byla také vysoce nebezpečná droga. Všechno, co ho přinutilo líbat a tulit se ke Snapeovi, muselo být vysoce nelegální. Snape tvrdil, že ve svém lektvaru používal mudlovskou drogu. Harryho na základní škole neustále varovali před nebezpečím braní drog a nyní věděl proč. Oblékl se a pak se rozptyloval čtením Drákuly, dokud nepřišel Snape.
„Jestliže nemám žádnou magii, jak je možné, že mohu používat Nitrobranu?“ Harry se rozhodl, že nejlepší obrana je útok. Pokud už od začátku nadnese nějaké jiné téma, Snape nebude moci vytáhnout minulou noc.
Snape prošel do cely. „Dokonce i mudlové mohou používat Nitrobranu – je to jen záležitost ovládání svých emocí.“
Nad tímto prohlášením se Harry hluboce zamračil. Nemyslel si, že by měl moc kontroly nad svými vlastními emocemi, neboť nad ním často vítězil vztek. Také to Snapeovi řekl, když Snape poklepal hůlkou na stůl.
„Vím to,“ souhlasil Snape, „to je důvod, proč jsem byl tak podezřívavý k vašemu tvrzení, že ji umíte. Nicméně kdykoliv jsem vás před Pánem zla vyzkoušel, bránil jste se dokonale. Domnívám se, na základě toho, jak dobře jste se včera večer vyhýbal, když jsem zvýšil tempo vypálených projektilů, že nejlépe pracujete pod stresem.“
Snape napadl Harryho mysl a bylo to tak nečekané a zbytečné, že se Harry nedokázal pořádně bránit a než ho konečně odrazil, stačil si Snape prohlédnout několik jeho vzpomínek.
„A to bylo k čertu jako proč?!“ Harry, jakmile se vzpamatoval, propaloval Smrtijeda pohledem.
„Přesně jak jsem předpokládal.“ Snape dolevitoval špinavé povlečení ven z cely. „Nejste skutečným Nitrobráncem. Jestliže se kdykoliv v blízkosti Voldemorta nebo jiného Smrtijeda uvolníte, budou schopni vaší myslí proniknout.“
„Nikdy nebudu v jejich blízkosti uvolněný,“ prohlásil Harry.
Snape se zastavil a upřeně se na něj zadíval. „Ne záměrně, ale pokud se ukážou v době, kdy budete pod vlivem drogy… Budu muset vyhledat nějakou alternativu nebo vás od ní odvyknout.“
„Nemám tu drogu rád. Nutí mě říkat a dělat divné věci.“ Harry upil doušek z pomerančové šťávy a zašklebil se, když mu to podráždilo bolavý krk. „Ale nedokážu dělat tamto bez ní.“
„Toho jsem si vědom, ale možná nebudeme mít na výběr.“ Snape se otočil k odchodu. „Až dojíte snídani, budeme cvičit.“
Harry ohryzával toast a přemýšlel. Přestože přímo nesnášel ty šílené věci, co ho ta droga nutila říkat a dělat, nemyslel si, že by dokázal vystát Snapeův dotyk bez ní. Byl by to znovu trůnní sál se vším všudy. Bude prostě muset pracovat na zdokonalení své Nitrobrany tak, aby ji dokázal udržovat po celou dobu.
Když dojedl, pospíšil si s ranní hygienou a usídlil se vedle mříží. Doufal, že ho dnes vezme Snape nahoru.
Jeho přání byla vyslyšena, když Snape, jakmile prošel dveřmi od knihovny, nařídil: „Svléknout!“
Harry si strhl kalhoty a postavil se na nohy. Snape mu otevřel mříž a on nedočkavě prošel skrz a následoval Snapea do tréninkové místnosti.
„Budeme to dělat rychle, jako jsme to dělali včera, pane?“
„Vyjadřujte se jasně, Pottere.“ Snape za nimi zavřel dveře od pokoje. Míčky nedočkavě vířily v koutě.
„Budete na mě posílat spoustu balónků stejně jako posledně, co jsme cvičili?“
„Ano, teď se běžte postavit do středu místnosti.“
Harry tam ani nedošel a už se na něj naráz řítilo pět míčků. Zakopl a jeden do něj narazil. Hnalo se k němu dalších šest a ještě pět následovalo brzy za nimi. Snažil se uvolnit a dovolit tělu, aby si vzpomenulo, co má dělat. Chvíli mu to trvalo, ale nakonec se mu podařilo dostat se jakoby do Zen stavu, ve kterém se pohyboval pouze na základě instinktů. Pobrukoval si, zatímco se proplétal a shýbal, bez námahy otáčel tělem, když se proháněl skrz rozzlobený oblak černé. Zdálo se, že míčky jsou všude, kam se podíval, ale většinu času zvládal unikat zasažení.
Snape zastavil cvičení, když se Harry natolik unavil, že nebyl schopný se pořádně bránit. Kouzlem odklidil míčky do rohu a v podlaze vyčaroval půlkruh, ke kterému Harryho přivázal, načež z místnosti odešel. Harry si lehl na záda a lapal po dechu.
Snape se vrátil a před sebou levitoval tác. Harry se nedočkavě posadil.
„Zlepšuju se, že jo? Celý pokoj byl plný balónků.“
Snape si vyčaroval židli a z tácu s jídlem si vzal hrnek. Podnos pak dolevitoval před Harryho, který popadl sklenici ledové vody a hodil ji do sebe. V tom spěchu, jak ji do sebe lil, vylil část vody i na svůj hrudník. Studená voda na jeho rozpálené kůži byla báječná.
Snape odešel a vrátil se se džbánkem vody. Harry si naplnil skleničku a pak si ji celou vylil na hlavu. Snape se na něj nesouhlasně zamračil.
„Přesuňte se z toho místa, ať mohu koberec vyčistit.“
„Je to jen voda,“ odvětil Harry nedůtklivě, ale odsunul se tak daleko, jak mu to řetězy dovolovaly.
Snape seslal kouzlo a koberec byl v mžiku suchý. Harry s údivem, proč je kolem toho tolik povyku, se pustil do oběda.
Snape se opřel na židli a přivolal si kouzlem svůj hrnek. „Abych odpověděl na vaši dřívější otázku, zlepšil jste se, ale stále potřebujete čas, než se situaci přizpůsobíte. Musíte být dokonale připravený vyhýbat se, jakmile je vrženo první kouzlo.“
„Snažím se, ale vždycky zezačátku moc přemýšlím, víte?“
„Souhlasím,“ přikývl Snape. „Budeme s touto metodou tréninku pokračovat, dokud neovládnete úhyby, ale také vás budu zkoušet, jak jste připravený na trénink. Po celý den na vás budu nahodile vysílat kouzla a vy uděláte všechno pro to, aby vás nezasáhla.“
„Myslel jsem si, že mě nesmíte zranit.“ Harry na Smrtijeda podezřívavě zahlížel přes svůj sendvič.
Snape ho ujistil: „Nebudu používat žádná kouzla, která vám ublíží, nebo zraní něco jiného než vaši pýchu.“
Harry dojedl sendvič a vypil trochu vody. Existovala otázka, na kterou se už nějakou dobu toužil zeptat, ale až doteď si nemyslel, že by na ni mohl dostat pravdivou odpověď.
Zamžoural na Snapea a zeptal se: „Jsou Ron s Hermionou stále naživu a na svobodě?“
„Ano,“ odpověděl Snape jednoduše s neproniknutelným výrazem ve tváři.
Harry svěsil hlavu, aby Snape nezahlédl ten obrovský úsměv, který se mu rozběhl po tváři. Ano! Dělají všechno pro to, aby ho odsud dostali a našli horcruxy. Musí být silný a trénovat pro ně, aby, až se znovu shledají, byl připravený s nimi porazit Voldemorta. Brzy se mu podaří odsud dostat svůj dopis pro ně a pak oni přijdou a zachrání ho. Na minutu dovolil štěstí a úlevě, aby ho zaplavily a vymazaly ten led, který cítil v žaludku, a pak se znovu ovládl. Narovnal se a vzhlédl ke Snapeovi.
„Jsem připravený pokračovat, pane.“
Snape přikývl a poté, co vrátil svůj hrnek na tác, ho odeslal pryč. Uvolnil Harryho vyčarované řetězy od podlahy, nechal je zmizet a přešel ke zdi, aby nestál v cestě střelám. Zakouzlil a pokoj obživnul, jak malé černé tečky se začaly prohánět všemi směry.
Harry rychleji získal koncentraci. S lehkostí tančil, přesouval se a obratně otáčel, až dospěl na úroveň, kde se ho nic nedotklo. Na zemi byl vždycky neohrabaný, zvláště ve srovnání s jeho ladnou akrobacií ve vzduchu, ale nyní našel způsob, jak být mrštný v obou prostředí.
Snape obrátil dřívější postup a nyní posílal balónky jeden za druhým do rohu. Harry se je pokoušel ignorovat, jak jejich počet řídnul. Předstíral, že nevidí, kolik jich tam je, a přestal se vědomě snažit vysledovat dráhy střel. Poté, co se po nějakou dobu plynule vyhýbal určitému počtu, si náhle uvědomil, že úspěšně unikal pěti. Vždycky měl potíže s počtem vyšším než čtyři, takže se naráz zastavil a jeden míček ho zasáhl do obličeje.
Zvolal: „Dokázal jsem to! Zvládl jsem to proti pěti!“ a pěstí se rozmáchl do vzduchu. Potěšeně spadl na podlahu.
„Není nutné kvůli tomu řvát,“ stěžoval si Snape.
Harry nehodlal dovolit tomu kyselému zmetkovi, aby mu zkazil náladu. „Teď se dokážu vyhnout jakémukoliv počtu.“
„Nepředbíhejte. Teprve tehdy, až budete umět projít celým tréninkem bez jediného zásahu, se budete umět úspěšně vyhýbat.“
„Vedu si zatraceně dobře, že jo?“ Harry byl rozhodnutý donutit Snapea uznat jeho výkon.
„Lépe, než jsem očekával,“ přiznal Snape. „Hrával jste před nástupem do Bradavic nějaký mudlovský sport? Pochybuji, že jste takovéto reflexy mohl získat pouze z famrfpálu.“
„Ne…“ Harry se postavil na nohy. „Moji příbuzní po mně házeli věcmi, takže jsem se jim vyhýbal, ale to jsem už mnoho let dělat nemusel. Potřebuju na záchod.“
Snape přikývl a vedl ho skrz svou ložnici. Když si Harry ulevoval, zvědavě se rozhlížel kolem sebe. Vínově červené ručníky a koberečky příjemně kontrastovaly se smetanovým mramorem a tmavým dřevem.
„Proč máte v baráku tolik červené? To tajně chcete být v Nebelvíru?“
Snape ode dveří vydal extrémně výsměšný zvuk. „Kdyby to tady bylo vyzdobené tak nevkusně jako v Nebelvírské společenské místnosti, pak bych to okamžitě změnil. Jednoduše, když jsem sem přišel, měl jsem v hlavě důležitější věci a od té doby jsem necítil touhu obtěžovat se s estetikou.“
„Tohle není váš dům?“ zeptal se Harry překvapeně.
„Ne, patřil jinému Smrtijedovi, který je nyní již po smrti.“
Harry si umyl ruce a zeptal se: „A co ta lektvarová laboratoř?“
„Vystavěl jsem ji poté, co jsem sem byl umístěn.“
„Když mě zajali?“ Harry šel za Snapem zpátky do tréninkové místnosti.
„Ano.“
„Pokud tohle není váš dům, tak jaktože máte kuchyň plnou koření, lektvarovou laboratoř plnou ingrediencí a knihovnu plnou knih?“ Harry měl podezření, že mu Smrtijed lže.
„Nikdy jste neslyšel o magii?“ zeptal se Snape netrpělivě. Dopravil jsem si žádané položky z mého domu a z mých komnat v Bradavicích a zbytek si objednávám přes poštu.“
„Stejně si myslím, že by to i s magií zabralo nějaký čas. Vsadím se, že jsem tu už přes měsíc,“ dumal Harry. „Bylo tu už připravené vězení?“
„Ano,“ potvrdil Snape. „Samozřejmě se dodělalo pár úprav.“
„Počkejte chvíli!“ zvolal Harry, přesvědčený, že nachytal Snapea při lži. „Nemá většina kouzelnických domů magické věci, jako jsou hodiny, které ukazují, co který člen rodiny právě dělá, portréty, co na vás mluví, a vybavení, co nějak reaguje? Všechno, co jsem tady viděl, kromě lektvarové laboratoře, bylo úplně mudlovský. Vždyť máte dokonce i elektřinu!“ Ukázal na vypínač.
„Poté, co jste sem byl přiveden, byl dům předělán,“ vysvětloval Snape netrpělivě. „Pán zla si chtěl být jistý, že budete kompletně odříznutý od magie. To je také částečně důvod, proč jsem byl sem dosazen já, neboť jsem jediný nečistokrevný.“
„Proč jste teda Smrtijed, když jste dvojí krve?“
„A dost!“ vyštěknul Snape a k Harrymu se vyřítilo několik balónků. Harry na ně nebyl připravený a dva ho přetáhly přes záda. Přesunul se do středu místnosti, aby se vyhnul budoucím útokům. Proboha, Snape by to měl brát s nadhledem. Na pokládání otázek není nic špatného.
Harry cvičil, dokud ho nebolely nohy. Zastavil se, aby popadl dech a třel si lýtka. Snape poslal míčky do rohu.
„To by pro dnešek stačilo. Pojďte za mnou.“
Harry se postavil a vlekl za ním zpátky dolů. Studená sprcha byla přesně to, co potřeboval. Mezitím, co Snape ze skříňky vytahoval lektvar na svaly, si Harry nechal napouštět vanu. Narychtoval ji, aby byla co nejstudenější, a skočil do ní. Šok ze studené vody byl přesně tím, co potřeboval na ten stálý žár, kterým bylo zaplněno jeho tělo. Když se už cítil studeně jak zvenku, tak zevnitř, posadil se a pustil horkou vodu, aby měl teplou koupel.
„Pokud v tomto budete pokračovat, onemocníte.“ Snape se na něj nesouhlasně mračil.
Snape měl právo být panovačný jenom během jejich lekcí. Harry vztekle odvětil: „Možná budu muset s Voldemortem bojovat, když budu nemocný, takže je lepší, když se v této situaci budu cvičit také.“
„Mám dostatek léků, abychom se tomuto konkrétnímu scénáři vyhnuli, pokud neuděláte něco mimořádně unáhleného nebo idiotského. Vzhledem k vaší přirozené afinitě k aktivitám, které zahrnují obě tyto kategorie, se přikláním k víře, že daleko pravděpodobněji budete čelit Temnému pánovi se zhoubným zraněním než s obyčejnou rýmou. Nicméně nejsem ochotný vám zlomit končetinu, abychom mohli trénovat za tohoto pravděpodobnějšího scénáře, takže budeme muset jednoduše doufat, že to dobře dopadne.“ Snape se ušklíbl, „nebo snad ne?“
„Mojí afinitě?“ Harry vyskočil z vany a rozzuřeně zabodl ukazováček do Snapeova hrudníku. „Pokud budu mít zlomenou nohu, tak jedině proto, že mi ji VY zlomíte.“
Snape Harryho popadl za paži a natlačil ho zády ke zdi. Přistoupil o krok blíž, zuřivost se mu třpytila v černých očích. „Dělám, co dělat musím, stejně jako my všichni. Na to nezapomínejte.“
Náhle si Harry uvědomil, že je nahý a že se ho Snape dotýká. Agresivně se od něj odtáhnul a zařval: „Vypadněte ode mne, úchyle!“
„Jak se opovažujete,“ syčel Snape a pronásledoval Harryho, který popadl ručník a utekl směrem k cele. „Neužívám si brát si vás o nic víc, než vy si užíváte, když si vás beru!“
Harry se otočil a probodl Snapea smrtícím pohledem. „Jasně že se vám to líbí, buzno!“
Snape se vrhnul na Harryho, který se mu pokusil vyhnout, ale muž ho popadl za paži a prudce jím mrštil do klece. „Nejsem gay, ty nevděčný spratku! Pro mne za mne si klidně hladov!“ vyřítil se pryč jako hurikán vzteku.
Harry se přihnal k posteli a v hněvu roztrhal polštář. Zabije Snapea, ať se stane cokoliv. Představoval si, že zbytek polštáře je Snapeův krk a vztekle jím kroutil, dokud po celém prostěradle nebylo rozházeno peří. Kurva. Doufal, že Snape o té části, že není gay, lhal, jinak to potvrzovalo jeho podezření: byl přeměněn do ženy. Snape nepotřeboval lektvar, aby se ho dotýkal, protože pro něj byl Harry jen náhražkou za ženu.
Harry seskočil z postele a dělal kliky, až už nemohl hýbat rukama. Musí nabrat svaly. Vždycky byl malý a štíhlý. Kdysi si přál být vyšší, ale celkově ho jeho rozměry moc neštvaly, protože profesionální chytači obvykle bývali menšího vzrůstu. Nyní chtěl být o stopu vyšší a mít milion svalů. Nedotýkali by se ho, kdyby vypadal takhle. U umyvadla se umyl a oblékl si oblečení.
Vrátil se k posteli a v hrůze zíral na peří po celém lůžku. Přinesl si ručník, který předtím měl na sobě, posbíral peří a látku a co nejlépe to nacpal do ručníku. K čelu postele umístil svůj provizorní polštář a vklouzl pod peřinu.
Přestože tolik chtěl a potřeboval trénovat, nechtěl se omluvit. Všechno pokračovalo tak dobře a pak se to nějak zpackalo. Nebyl si úplně jistý, jak se to stalo. V jednom okamžiku byl Snape otravný jako normálně býval a v příštím hodil Harryho do cely bez večeře. Možná se ho dotklo, když ho Harry nazval ‚buznou‘. Harry to tak nemyslel. Byl jen naštvaný a byla to ta nejhorší urážka, jaká ho na Snapea napadla.
Když se uklidnil, znovu si v hlavě přehrál jejich rozhovor. Snape říkal, že se mu nelíbí mít sex s Harrym o nic víc, než se Harrymu líbí nechat se jím šoustat. Snape vždycky vyvrcholil, ale na druhou stranu to i Harry, a to věděl, že si to neužívá. Nikdy neviděl, že by si Snape bral nějaký lektvar, ale nikdy nesledoval Snapea po celou dobu a ani nevěděl, jak Snape normálně chutná, takže neexistoval způsob, jak by byl schopný říct, jestli na Snapeově jazyku, když se líbali, zůstala chuť lektvaru.
Harry zavrtěl hlavou. Snape si nevzal lektvar tehdy, když ho znásilnil před Voldemortem, a přesto byl tehdy schopen vyvrcholit, takže nepotřeboval lektvar, aby s Harrym mohl spát. Ne, pokud při sobě konstantně nenosil afrodiziakum, což se zdálo vysoce nepravděpodobné. Ale… ten Snape, který Harryho znásilnil a který ho zbičoval, jako by byl úplně jiná osoba než Snape, který ho trénoval a po sexu mu hladil záda. Jak mohl být občas tak příšerný, a přesto v další chvíli nápomocný až starostlivý? Možná orgasmus po sexu donutil každého chovat se mile ke komukoliv, s kým ho sdílel. Věděl, že on sám po něm nemíval touhu Snapea zabít.
Doufal, že Snape sex s ním nesnášel a že si pokaždé musel brát lektvar, protože byl heterosexuální a nenáviděl, že byl donucen spát s jiným mužem. Možná to byl důvod, proč s ním odmítal souložit v pozici, kdy byli tváří k sobě. Možná, když neviděl Harryho, mohl předstírat, že si bere ženu. Jen pokud Snape o Harrym nepřemýšlí jako o ženě…
Harry si povzdechl. Potřeboval, aby ho Snape trénoval. Neměl dovolit vzteku, aby nad ním převládl. Pokud se neomluví, Snape ho už nikdy nebude znovu učit a Harry by daleko radši měl s ním sex, než aby se mu omlouval. Musí Snapea lstí přimět, aby ho cvičil. Počká do zítřka a uvidí, v jaké náladě Snape je, pak začne plánovat.
Cítil se po tom rozhodnutí lépe, nedbal na svůj kručící žaludek a šel spát.
~
Harry se vzbudil hlady. Po včerejší posilování vyhládl a byl skoro ochoten se omluvit výměnou za jídlo.
Četl si Drákulu, dokud v knihovně neuslyšel Snapeovy kroky. Odložil knihu na stranu, posadil se na posteli a připravil se na jednání se Snapem, který vkročil do chodby.
„Doufám, že jste si dobře odpočinul, Pottere.“ Snapeův hlas měl v sobě podivný podtón. „Přinesl jsem vám něco nového na vyhýbání.“
„Co?“ Snape mu nevyčítá včerejší večer? Bude ho trénovat?
Snape ze svého hábitu vytáhl velikou černou pistol. Byla přibližně dvě stopy dlouhá a mířila přímo na Harryho.
„KURVADRÁT!“ Harry se rychle drápal po posteli, co nejdál mohl. „ZEŠÍLEL JSTE?!“
Očividně ano, protože dál mířil na Harryho a stiskl spoušť. Harry zaslechl hlasitý prásk ve chvíli, kdy se vrhl po hlavě na postel. Snape na něj skutečně vystřelil! Kulky byly rychlejší než kouzla, že? Zemře. Snape ho zasáhne a nikdy k němu nedostanou Léčitele včas.
„Pamatujte si, co jsem vás učil o úsporných pohybech, Pottere.“ Snape na něj namířil znovu. „Není třeba házet sebou všude po okolí.“
„ZABIJETE MĚ!“ Harry seskočil z postele a převrhnul stůl. Skrčil se za něj. „NEDOKÁŽU SE VYHÝBAT KULKÁM!“
„Nikdy se nenaučíte, jak se vyhýbat, dokud se budete schovávat, Pottere.“ Snape odčaroval stůl do chodby a znovu na Harryho namířil. Zmáčkl spoušť a Harry se stěží stihl přetočit z cesty včas, ještě ucítil, jak se mu něco otřelo o rameno. Tohle se mu muselo zdát. Ani v nejmenším neexistovala možnost, že by na něj Snape střílel pistolí. Zapomněl za svůj život v kouzelnickém světě, jak jsou pistole nebezpečné? Nebo to, že je s Harrym uvězněný v domě, mu zatemnilo mysl?
„Pokud mě zastřelíte, Voldemort vás zabije!“ Harry si nikdy nepomyslel, že pro svoji záchranu se bude odvolávat na jméno svého největšího nepřítele.
„Nemyslím si, že mu to bude moc vadit.“ Při cvaknutí se Harry vrhl na druhou stranu pokoje.
„Snape.“ Harry se postavil a zády se přitiskl ke zdi. Už se dál nebude vyhýbat. Přesvědčí toho Smrtijeda rozumně. „Nemyslel jsem to tak, když jsem vás nazval ‚buznou‘. Byl jsem jen naštvaný.“
Snape sklonil zbraň a Harry se uvolnil. „Omluvy jsou daleko méně věrohodné, když jsou vynuceny strachem o život.“ Rychle trhnul zbraní vzhůru a střelil Harryho do břicha.
Harry padl na kolena a oběma rukama se chytil za zasažené místo. Nebolelo to ani zdaleka tolik, co si myslel, že to bolet bude. Byl vážně postřelený? Cítil, jak jeho svetrem prosakuje tekutina a bázlivě odtáhl ruku dostatečně daleko, aby na svých prstech spatřil červené skvrny. Rychle zatlačil na břicho oběma rukama, aby zastavil krvácení. Snape ho střelil! SNAPE HO STŘELIL! Zemře ve Smrtijedském vězení absolutně pro nic za nic.
„Zabil jste mě.“
„Nebuďte tak melodramatický, Pottere,“ řekl Snape netrpělivě a prošel do cely. Zvedl zbraň a Harry sebou cukl. Snape zamumlal kouzlo a střelil na podlahu pár stop od Harryho. Místo díry se tam objevil cákanec modré barvy.
„Chtěl jsem vědět, jestli ve stresových situacích ztuhnete,“ vysvětlil Snape, když odkládal pistol a dvakrát seslal Pulírexo. Harry cítil, jak mu ‚krev‘ mizí z prstů, tak nadzvedl svetr a spatřil tam jen jemnou modřinku, nic jiného.
„Nyní si snězte snídani nebo dneska nebudete trénovat.“
„Myslel jsem, že jste mě zabil.“ Harry se stále snažil přijít na to, co se právě stalo.
„Zatím ne, Pottere,“ ujistil ho Snape. Připravil mu snídani a vyšel z cely. „Věřím, že jste byl dostatečně potrestán za vaše jednání včerejšího večera. Pokud nesouhlasíte, zamknu vás do přístěnku, dokud nebudete ochotný se chovat slušně.“ Odkráčel pryč, černý hábit za ním jen vlál.
Harry se zvedl na třesoucích nohách a došel ke stolu. Včerejší usnutí bez večeře a zážitek s blízkou smrtí ho zanechali vyhladovělého. Naštěstí mu Snape dal skoro trojnásobnou snídani, v níž bylo snad každé představitelné snídaňové menu. Harry se pustil do palačinek ve snaze uklidnit své nervy.
Snape byl psychicky labilní! Harry pochopil, že ho Snape trénoval, ale nepochyboval, že kdyby měl muž šanci, skutečně by ho zastřelil. Každopádně kde k čertu přišel ke zbrani? Harry by o ní měl přidat zmínku do dopisu. Nemohlo být mnoho kouzelníků, kteří by vlastnili zbraně, co střílejí barvy. Doufal, že v budoucnu s ní trénovat nebudou. I když věděl, že to není reálná zbraň, pomyšlení, že by ji měl čelit, ho znervózňovalo.
Alespoň ho Snape navzdory jejich včerejší hádce neodmítal dál cvičit. Doopravdy nemohl trénovat na vlastní pěst stejně účinně, jak mohl se Snapeovou pomocí. Kromě toho, kdyby ho Snape považoval za příliš nedisciplinovaného, mohl by celou věc odvolat. Pokud mu Snape pomáhal proto, že se chtěl stát příštím temným pánem, pak byl Harry nahraditelný. Harry mu musí dokázat svoji cenu. Jestliže může být Harry vyškolený tak, aby porazil Voldemorta, pak by mohl také zničit Snapea. Harry je zabije oba najednou.
Nějak zvládl sníst většinu své snídaně. Poté, co skončil s ranními povinnostmi, četl si až do Snapeova příchodu Drákulu.
„Svlékněte se a pojďte za mnou.“
Harry ho dychtivě poslechl. Prošel otevřenými mřížemi a nadšením skoro do Snapea vrazil.
„Kde jste přišel k té zbrani? Proč jste dostal pistol?“ povykoval hlasitě na schodech.
„Objednal jsem si ji poštou pro případ, že by mi Pán zla zakázal ve vašem okolí používat magii,“ vysvětlil Snape.
„Proč by to dělal? Dokážu pochopit, proč odstřihl moji magii, ale nechápu, proč by měl vaši.“
„Je to preventivní opatření nezbytné pro velmi mocné kouzelníky. Podařilo se mi ho přesvědčit, že ve vašem případě se toho obávat nemusíme.“
V tréninkové místnosti byl po podlaze náhodně rozmístěn nábytek. Snape na něj začal útočit a Harry rychle přišel na to, jak využívat kusy vybavení ve stůj prospěch. Snape útoky obměňoval a Harrymu pokaždé působilo potíže, kdykoliv se snažil přizpůsobit z vyhýbání před málem na vyhýbání mnoha.
Po hodinách cvičení si udělali přestávku a Harry se s pocitem marnosti vrhl na gauč. Snape ho přivázal a pak odešel. Zatímco čekal, až se Smrtijed vrátí s jídlem, Harry protahoval své zatuhlé svaly.
Když Snape přišel, Harry se hladově najedl. „Budu dneska po tréninku potřebovat ten lektvar. Bolí mě všechny svaly.“
Snape přikývl. „Pak se tedy v druhé polovině zkusíme zaměřit na omezení pohybů.“
Po obědě se Harry učil, jak zůstávat nohama na jednom místě, zatímco na něj Snape posílal míčky. Právě zvládl vyhýbat se jen tím, že natáčel trup, když Snape předčasně ukončil lekci.
„Můžu cvičit dál,“ prosil Harry.
„Budete rozbolavěný celé dny.“ Snape ho zavedl dolů ze schodů. „Využijte čas ke čtení.“
Ten návrh Harryho nepotěšil, ale hádka by mu další trénink nepřinesla. Tentokrát si dopřál jen studenou koupel. Snape ze skříňky vytáhl mast a položil ji na okraj vany.
Když dokončil očistu, Harry vylezl z vany a popadl flakónek. Jelikož se dneska při cvičení pohyboval více než jindy, rozhodl se, že si mast natře všude, nejen na nohy. Točil se kolem ve snaze nanést si ji i na záda, když v tom Snape přistoupil, zvedl lahvičku ze země a nakapal ji Harrymu na šíji. Ruce se mu pohybovaly ráznými, věcnými tahy a dokončil roztírání, než měl Harry čas namítat, že nechce, aby se ho dotýkal. Jakmile byl hotov, odeslal lektvar zpátky do skříně.
Harry z přihrádky popadl ručník a obtočil si ho kolem sebe, pak se vrátil do cely.
„Mějte na paměti; několik minut se neoblékejte,“ připomněl mu Snape.
„Dobrá,“ slíbil Harry. Zvedl knihu a posadil se na židli.
Snape odešel a Harry četl Drákulu, dokud nebyl víc než znuděný. Oblékl se a protáhl, zkoušel své svaly. Už nebolely a pohybovaly se plynule. Možná ty potíže, co měl při tréninku, byly spíš kvůli strnulosti než schopnostem. Zítra by se mu mělo vést lépe.
Harry si z umyvadla vzal zubní pastu a vytáhl svůj dopis. Na konec opatrně dodal ‚zbrAň co sTřílí barVu‘, pak ho vrátil do knihy a celé to zastrčil pod matraci.
Když mu Snape ve stanovený čas nedonesl večeři, Harry věděl, co bylo pro něj připravené na dnešní večer. Upravil svůj provizorní polštář, ustlal postel a vyklouzl z oblečení, nechávaje svoje svršky složené na hromádce na kraji lůžka.
Snape konečně přišel. Hodil na Harryho něco černého. „Nová košile,“ řekl rázně.
Harry ji přijal a umístil na hromádku na svůj svetr. Došel k mřížím a prostrčil ruce skrz, aby mohl Snape vyčarovat řetěz. „Nosíte někdy něco jiného než černou, bílou a zelenou?“
„Ne, následujte mě.“ Snape svižně vedl Harryho do trůnního sálu.
Harry se plahočil za ním. Myšlenka na to, co ho čeká, ho zanechala v trpké sklíčenosti. Kéž by jen už byl připravený bojovat! Kéž by se mu jen na trénincích vedlo lépe!
Po Voldemortově boku stál Lucius a Dolohov. Za nimi, po otcově pravé straně se znepokojeně držel Draco. Bývalí spolužáci zírali přímo jeden na druhého a Dracovy oči se záměrně vyhýbaly Harryho klínu.
Proč nebyl Draco v Bradavicích? Byl teď víkend? Skončil snad už školní rok? Kdyby jen tak měl svoje brýle, aby mohl vidět Dracovi do tváře! I když byl nyní Draco mužem, stejně jako Harry, zdál se ve srovnání s těmi impozantními postavami černokněžníků, s kterými stál na pódiu, křehký a malý.
„Začni, Draco,“ přikázal Lucius. Jeho syn poslušně přešel k Harrymu podivně rozpačitou chůzí. Snape se připojil k ostatním na vyvýšený stupínek, od Luciuse si udržoval odstup.
Dracova hůlka se nepatrně chvěla, když jí zamířil na Harryho. „Crucio!“
Dracův Cruciatus ve skutečnosti nebolel. Harry předstíral, že je to horší, než to bylo, a teatrálně sebou zmítal po podlaze a křičel. Draco několikrát kouzlo zopakoval, ale vždycky jakoby jen tak vlažně. Harry cítil, že z Draca proudí strach, hněv a znechucení, ale vypadalo to, že není mířeno vůči němu. Dracovi pravděpodobně pomohl toto privilegium získat Lucius.
Jak sebou házel na podlaze, Snape mu pronikl do mysli. Harry mu ukázal vzpomínku, kde byl zasažen Rictusemprou a nekontrolovatelně se smál. Snape spíš, než aby ho to pobavilo, sešel dolů vedle Draca.
„Dej do toho všechen svůj hněv,“ nařídil mu. „Takhle. Crucio!“
Harryho výkřiky byly velmi skutečné, když se mu záda násilně ohnula. Do háje! Snapeův Cruciatus byl stejně mocný jako Voldemortův! V uších mu začalo zvonit, a když byl konečně schopen znovu slyšet, Snape Dracovi říkal: „Použij tohle… Scindo!“
Kůže na Harryho paži se rozevřela, jako kdyby byla rozříznuta žiletkou. Přetočil se na břicho, aby si ochránil své nejchoulostivější partie, zatímco mu pokožka po celých zádech praskala, když Draco sesílal kouzlo znovu a znovu dokola. Do háje! Bolelo to jako čert a pro Harryho nebylo těžké s každou novou ranou vykřiknout bolestí. Konečně, když se zdálo, že každý centimetr jeho obnažené kůže byl rozevřen, Voldemort vydal rozkaz zastavit. Harryho zrak se topil v červené, když byl vytažen na nohy. Chodidla měl také rozřezaná a bolelo ho kráčet za Snapem, když ho ten táhl z trůnního sálu.
„Zakrvácím koberec,“ zamumlal Harry, když zakopnul o Snapea.
„Nechám vás to zítra vyčistit, pitomý kluku.“ Snape ho táhl zpátky do cely. Jakmile byli tam, prostrčil Harryho mřížemi a na postel. Vytáhl z hábitu lahvičku a nalil tekutinu Harrymu do hrdla. Když ji Harry celou spolykal, odešel v rázném oblaku černé.
Harry chtěl spát, ale lektvar obsahoval pouze směs proti bolesti. Přetočil se aspoň na břicho, aby si nezhoršil rány.
Snape se o pár minut později vrátil vzteky bez sebe. „Imbecile!“ syčel a popadl Harryho za vlasy. „Co jsem vám říkal o kamuflování pocitů, když jste v přítomnosti Pána zla?“
„Ukázal jsem vám, co jsem vám chtěl ukázat! Zastíral jsem svoji mysl!“ odsekl Harry. Nerozuměl tomu, proč je na něj Snape tak naštvaný.
„Hlupáku!“ vyplivl Snape. Pustil Harryho hlavu. „Nehrál jste představení jen pro mě! Kdyby v tu chvíli do vaší mysli pronikl Pán zla, věděl by, že zranění jenom předstíráte. Musíte svoji roli hrát kompletně!“
Harry vnutil na svoji tvář výraz klidu, který necítil. „Omlouvám se. Na to jsem nepomyslel.“
„Nikdy nemyslíte!“ obvinil ho Snape.
Harryho vztek rychle vystřelil vzhůru a chtěl na Snapea nakřičet, ale podařilo se mu ho potlačit, jen silně sbalil ruce do pěstí, jak se sebou zápasil, aby se do toho hajzla nepustil. Chtěl být trénovaný a chtěl získat přístup k sově, ale Snape mu obě odmítne, pokud s ním Harry bude jednat tak, jak si zaslouží.
Naštěstí Snape skončil s tirádou a hůlkou přejel Harrymu po zranění. Harry zažil velice podivný pocit, když cítil, jak se mu kůže sešívá zpátky k sobě. Poté, co Snape navrátil Harryho pokožku do normálu, vyčaroval na stůl jídlo.
„Jezte.“ Vyšel z místnosti. „Pokud ještě někdy tohle uděláte, vymažu vám paměť.“
Harry ho ignoroval. Snape vzal to ticho coby submisivnost a odešel.
Kuřecí maso bylo lahodné. Harry ho rychle snědl a četl si Drákulu, dokud neusnul.
Komentáře
Re: Chybička se vloudí
Adelaine | 24.04.2013
No, trochu je, měla jsem se řídit tím, co autorka sama považuje za hlavní, popřípadě to aspoň kontrolovat. Ale jsem ráda, že to moc neublížilo. Draco je tu takový, že je jasné, že ho otec někam tlačí, ale on tam nechce a zároveň nedokáže říct ne.
Děkuji
...
Sitara | 17.04.2013
Teda, Adelaine, to mi nedělej :-D Když jsem si v novinkách všimla oznámení pro čtenáře Nocí, napadlo mě, ježíši, ona končí, už to nedopřeloží...!!! :-D No a vidíš, potěšilas mě celou půlkou kapitoly :-P Mě přišla nějaká useklá, dokonce jsem se ze sedmnáctky vracela, jestli jsem náhodou něco nepřeskočila, ale pak jsem si řekla, že se asi to něco odehrálo "za oponou"... blbý co? Ale fakt mi to nepřišlo... Bože, jak dojde na Malfoye (staršího) napadají samé krásně pomstychtivé věci... doufám, že se mu dostane zasloužené odměny. Asi jsem to už zmiňovala, ale hrozně mě vytáčí, že bych mu ten jeho povýšenecký výraz s chutí smetla, tak doufám, že mi bude dopřáno... :-D
Též děkuji za tvou poctivost ;-)
Re: ...
Adelaine | 17.04.2013
Promiň, to jsem tě nechtěla takhle vyděsit. Rozhodně mám v plánu to dopřeložit, i kdyby to nemělo být rychle (což nebude, vzhledem k tomu, jak je to dlouhý, a k mý škole a tak...).
Mně trochu taky, ale brala jsem to, že je to známka toho, jak je Snape k němu jiný, milý... To, že tam není celá kapitola, mě popravdě ani nenapadlo... Mea culpa:)
Malfoy senior je tu příkladný krutý, ale inteligentní a o to děsivější záporák. Vlastně dá se říct, že Voldemortovi skvěle konkuruje:).
Díky za komentáře, doufám, že jsem tě moc nezmátla a omlouvám se, tohle by se mi fakt stávat nemělo...
-
belldandy | 17.04.2013
Páni, taky jsem možná četla verzi bez druhé půlky 16 kapitoly, protože tohle si vůbec nepamatuju. :) - NoG je zkrátka velmí plynulá FF s velmi pozvolným vývojem a stále se opakujícími činnostmi. Ve výsledky, když tuhle nebo támhle kousek kapitoly chybí, nikdo si toho pořádně nevšimne. :)
Ono všechno to opakování samozřejmě ale svůj význam má, díky němu si i my čtenáři zvykáme na děj jako na něco dlouhodobě se dějícího a neustále se opakujícího, při čemž se velmi pozvalna posunuji vztahy těch dvou.
Jsi velmi poctivá, že jsi se dala do takové kontroly. Děkuju.
Právě mě Snape přinutil přemýšlet, jaké šance má kouzelník vůči pitoli.
Re: -
Adelaine | 17.04.2013
Jo, tys to taky očividně četla z toho hpfandom.net. Tak ještě budeš překvapená jednou chybějící kapitolou, časem:) a možná více věcma... Já to totiž projížděla jen to, co mám přeložený, dál už to budu brát rovnou z LJ...
Tady má asi hlavně význam to, že by si Harry měl uvědomit, že to není sranda... viz ta nitrobrana. Jinak ano, opakující se děj vyvolává i takový pocit jistoty, protože víme, co se dá čekat.
Mně spíš dělá pak problém přiznat, že jsem něco zvorala (a že to poslední dobou dělám furt!)...
:) Taky jsem o tom přemýšlela, takže řeknu ti svůj závěr. Něco podobného zkoušeli jednou v mythbusters na discovery: jestli se dá vyhnout kulce a zjistili, že na nějakou docela velkou vzdálenost dá (teď si nepamatuju, ale asi 300metrů to bylo)... Na druhou stranu, tohle je paintballová pistol, očividně o trochu pomalejší, Harry má lepší reflexy, než ti, co to zkoušeli v tom pořadu, a pak podle mě mu musí pomáhat magie, jinak by to nezvládl.
-
belldandy | 10.03.2013
Tak jsi nyní v překládání rychlejší než já ve čtení. To se mi těžko chápe, ale je to tak ... ˇuspěšně jsi se dotala k čásatem, kde se příběh už pomalu začíná zádat zajímavější. Vlastně mě občas překvapí, jak to jde všechno rychle, ale ... cesta to bude dlouhá. :)
To hlasování jsem promeškela, ale stejně mám asi neutrální názor. Já oddělování snů nepotřebuji. myslím, že se to pochopit dá v pohodě - podle divnosti děje:). A ano v kánonu se sny nijak zvlášť neodělují od zbytku textu.
Na druhou stranu mohu aspoň uvést, že jiné zváraznění se v FF na vyjádření snů nebo vnitřních promluv užívá tradičně. Každý autor si zřejmě rád vyzkouší možnosti grafiky. :) A třeba Alice s těmi vnitřními promluvami pracuje moc pěkně. U ní bych asi bez rozdílné barvy textu byla vážně ztracená a neveděla bych, co bylo řečeno nahlas a co v hlavě.
To je pro mě hrozné, když totho tolik vím, zdržovat se spoilerování. Bojím se, že mi to moc nejde. :)
Re: -
Adelaine | 10.03.2013
Nj, jsem rychlík, ale neboj, už se to zpomaluje, začínám mít zase tisíce věcí kolem... a čím dál tím víc mi dochází, že jsem začala překládat strašně dlouhý příběh.
Já jsem zezačátku všechno četla ve čtečce jako .txt, takže žádný rozlišení, kurzívu, zvýraznění jsem tam neměla. A ano, něco bylo dost těžký poznat, ale dá se to skoro vše. Ale beru, že někomu se to líbí více jinak. Tak to aspoň udělám jako obě možnosti.
Já myslím, že ti to jde dobře. Ona trocha asi vůbec nevadí, a kdyby ti uklouzlo něco velkýho, tak ti to smažu:P
Děkuji za komentář.
***
cim | 05.03.2013
Harry se nemá - bez snídaně podávat výkony. Jsem zvědavá, jestli se odhodlá k omluvě :)
Re: ***
Adelaine | 07.03.2013
Teda, podle mě právě tím Snapeovým příchodem Harry pochopil, že žádná omluva není nutná a snídaně bude. Takže očividně se Snapeovi to muselo nějak přes noc rozležet v hlavě, což je zvláštní, protože on nezapomíná. Takže Harry může být maximálně tak podezřívavý, ale jídlo dostane i bez omluvy:)
Děkuji za komentář.
...
Profesor | 03.03.2013
Tak Severus není na muže. Uvidíme. Další trénink asi bude bolet.
Líbí se mi, jak je Harry občas docela rozumný vzhledem k situaci, v jaké se nachází.
Re: ...
Adelaine | 04.03.2013
Já myslím, že ani ne. On se Snape od včerejška docela stihl uklidnit.
Mně se taky líbí, že on tu vlastně pod vlivem okolností je nucen docela rychle dospět a změnit priority.
Děkuji za komentář.
++
Bobo | 03.03.2013
Tak je Snape na chlapi nebo není? Já jsem taky myslela celou dobu, že je. Tak myslím, že na další trénink si Snape nachystal něco extra pro Pottera, to bude asi bolet. Jinak se mi líbí myšlenkové pochody Harryho, nebude to takový idiot, jak ho většinou prezentují všichni.
Re: ++
Adelaine | 04.03.2013
To si Harry není jistý. Ale vzhledem k tomu, že Harry už jen tím, kým je, má moc Snapea přivádět k varu a podle mě je Snape, když je naštvaný docela upřímný, tak bych mu i věřila, že není. On dost opakuje, že dělá jen to, co musí; že by se Harryho nedotkl,... takže není.
Harry vůbec není idiot, jen málokdy přemýšlí, ale když už musí, což tady musí, tak je vidět, že není tak beznadějný:).
Děkuji za komentář