Noci v zahradě Getsemanské - Kapitola 20

Moc děkuji za komentáře symphony, benny, weras, belldandy a cim. Nahromadily se mi trochu potíže a jsem vyčerpaná, takže další kapitola rozhodně nebude dřív jak v neděli:). Užijte si čtení.

@@@

Kapitola 20

Dveře do knihovny se rozletěly, Harry vzhlédl a spatřil Snapea vřítit se do cely v přívalu černé.

„Pán zla je tady. Svlékněte se a pojďte za mnou.“

Harry odložil knihu na stranu a sundal si oblečení. Doufal, že má dnes Voldemort daleko lepší náladu. Nemyslel si, že by dokázal přežít další mučící schůzku. Následoval Snapea po schodech, ale než vešli do trůnního sálu, dostal nápad. Spadl na Snapea, předstíral, že stěží dokáže chodit. Snape se na něj zamračil, ale jednou rukou Harryho přidržoval vzpřímeně a vedl ho do místnosti.

Uvnitř byl jen Voldemort, který stál na vyvýšeném stupínku. Harry po celou dobu, co ho Snape vedl do středu místnosti, držel oči sklopené. Před Voldemortem padl na kolena a lapal po dechu, jako kdyby běžel několik mil.

„Kdy bude uzdravený?“ dožadoval se Voldemort.

„Během několika dnů, můj pane,“ Snape se po Harryho levici uklonil.

Harry cítil, jak ho magická pouta vytahují na nohy, hlavu mu silou zaklánějí, aby se podíval na Voldemorta. Do výrazu tváře natlačil všechen svůj strach.

„Jak se jmenují tvoji rodiče, kluku?“ vyštěkl Voldemort.

„J-James a Lily.“ Proč se ho k čertu ptá Voldemort na tohle?

„Kdo zavraždil Brumbála?“ černokněžník se pobaveně šklebil.

„Snape.“ Harry se neobtěžoval skrýt záblesk hněvu, který se jím prohnal.

Voldemort Harryho pustil a ten spadl na zem. „Vedl sis dobře, Severusi. Jeho mysl se jeví jako zcela nedotčená.“

„Děkuji, můj pane.“

„Co pro mě máš?“

„Nic, můj pane.“ Snape zněl perplex. „Myslel jsem si, že si přejete, abych se nejdříve zaměřil na jeho zotavení.“

„Severusi, tolikrát jsi předvedl svoji schopnost ho znásilnit, aniž bys mu ublížil. Chci ho vidět pokořeného.“

„Ano, můj pane. Nezklamu vás.“

„V to doufám.“ Voldemort odkráčel. Snape zůstával v úklonu a teprve, když byl z dohledu, se postavil na nohy.

Harry si uvědomil, že Snape ho potřebuje stejně, jako on potřebuje Snapea. Voldemort byl nemožný pán. I když se vám podařilo dokázat obtížný kousek, což Snape očividně zvládl svojí schopností oživit skoro mrtvého Harryho, jemu to stále nebylo dost dobré. Voldemort si stěžoval, že si Snape nenašel čas Harryho ošukat, protože byl zaneprázdněný snahou ho udržel naživu! I kdyby Snape chtěl zabít Voldemorta jen proto, aby se mohl stát příštím pánem zla, Harry byl stále nezbytnou součástí jeho plánů.

Harry s lehčím srdcem následoval Snapea dolů do cely. Měl určitou moc i tady. Bylo ve Snapeově nejlepším zájmu, aby ho chránil a zajišťoval mu řádný trénink. Kdyby Harry odmítl trénovat, uškodil by nejen sám sobě, ale také by Snapeovy zdržel plány, pokud ne úplně překazil. Neměl v úmyslu přestat trénovat, nebo nutit Snapea, aby musel vymýšlet, jak ho cvičit dál. Ale jen vědomí o moci, kterou měl, stačilo k tomu, aby ho to uspokojovalo. Věděl, že pokud z nějakého důvodu bude skutečně potřebovat, může ji využít.

„Budeme muset brzy vykonat pohlavní styk,“ zavrčel Snape. „Dáváte přednost dnešku nebo zítřku?“

„Zítřku,“ odpověděl Harry okamžitě. Nechtěl si zkazit svoji dobrou náladu.

Snape přikývl a na stůl vyčaroval večeři. Než odešel, odčaroval řetěz mezi Harryho pouty.

Harry si k jídlu přinesl Kosmos a četl, zatímco jedl vepřové kostičky. Všechno bude v pořádku. Bude se starat o Snapea, a zároveň se Snape bude starat o něho. Oba dva využijí toho druhého k dosažení vlastních cílů. Snape Harryho přehlížel, neboť ho považoval za hloupého, a tudíž si nebude vědom jeho plánu. A Harry bude hrát na poslušného otroka, dokud nedostane to, co potřebuje.

Četl si, dokud neusnul.

~

Když se znovu vzbudil, uvědomil si, že od svého okamžiku na smrtelné posteli, se mu nic nezdálo. Ani mu to moc nevadilo, jelikož od počátku svého zajetí měl pokaždé pěkně podivný sen. Četl si, dokud nedorazil Snape, a pak vyklouzl z postele a šel Smrtijedovi naproti, pozdravit ho a ukázat mu, jak se cítí zdravě.

„Myslím, že dnes zvládnu trénovat už normálně.“

„Pak tedy budeme trénovat jako obvykle,“ souhlasil Snape a přivolal snídani. Posadil se naproti Harrymu a upíjel svůj čaj. „Budete znovu zkoušet přibližování se Smrtijedům.“

„Měl jsem potíže jen s váma,“ gestikuloval Harry s kouskem slaniny v ruce.

„Přesto chci, abyste nejdříve začal s přibližováním se k falešným Smrtijedům. Navíc, zdálo se mi, že jste zapomněl, čeho se tímto cvičením snažíte dosáhnout. Měl jsem takový vzdálený dojem, že se pokoušíte ke mně přiblížit spíše proto, abyste mě praštil, než abyste se snažil docílit toho, že mě budou moci zasáhnout kouzla ostatních,“ Snape se na Harryho nesouhlasně upřeně zadíval.

„Nejdřív jsem se snažil přiblížit tak, aby vás zasáhla kouzla, ale vy jste byl příliš rychlý, tak jsem přehodnotil strategii,“ přiznal Harry.

„Přestože fyzická síla může dočasně odzbrojit neobezřetného nepřítele, nedoporučoval bych vám pokoušet se o podobnou taktiku v závěrečné bitvě. Já ustupuji před střelami, protože znám vaše záměry. Ostatní Smrtijedi takto připravení nebudou,“ poučoval Snape.

„Jo, ale nedojde jim to po chvíli?“

„Pravděpodobně,“ souhlasil Snape. „Doufám, že zmatenost je dostatečně rozptýlí, abyste měl čas vyřídit ty nejnebezpečnější protivníky.“

„Takže mám jít nejdřív po Voldemortovi nebo Smrtijedech?“

„O to se teď nestarejte, jen se zaměřte na zdokonalení svých dovedností.“

Harry měl podezření, že ani Snape sám to nevěděl, takže dojedl snídani a rychle dokončil ranní očistu, nedočkavý začít. Jakmile se svlékl, zavedl ho Snape do tréninkové místnosti, která byla opět prázdná.

„Nejdříve budeme opět trénovat vyhýbání se s páskou přes oči, ale nyní si stoupnu za vás a odtamtud budu sesílat kouzla,“ vysvětloval Snape, než mu přetáhl černou látku přes oči.

Harry nesnášel být ke kouzlům zády. Neustále se chtěl otočit, ale nutil se zůstat v klidu a vyhýbat se. Bylo to pro něj o něco těžší, protože ho rozptylovalo to, že má za sebou svého nepřítele, a několikrát byl zasažen.

„Uvolněte se,“ radil Snape. „Rozdíl, který cítíte mezi dnešním cvičením a tím, co jsme dělali včera, je pouze ve vaší hlavě. S páskou na očích jste znevýhodněný stejně, ať už jste ke mně čelem nebo zády.“

„Já vím, jen se prostě z nějakého důvodu cítím víc bezbranný,“ Harry se pokoušel zhluboka dýchat, aby se uklidnil.

„Budu se pohybovat podél pokoje a sesílat na vás kouzla z různých směrů.“

Harry vůbec nedokázal zaslechnout, jak se Snape pohybuje, ale kouzla začala přicházet z rozličných míst. Snape kolem něj prošel celé kolo a v době, kdy se opět ocitl Harrymu za zády, mladšího kouzelníka už více neštvalo, že má za sebou Smrtijeda. Uvědomil si, že vážně to bylo všechno stejné. Poté, co Harry nebyl zasažen snad celou hodinu, ozval se Snapeův hlas těsně vedle Harryho.

„Pro teď to stačí. Uděláme si přestávku.“

Harry vyskočil. Jak to Snape ksakru dělal, že se pohyboval tak potichu?! Strhl si pásku a viděl, že ho Smrtijed přivazuje k podlaze, než odchází.

Harry se posadil a masíroval si nohy. Trochu ho bolely, což ho štvalo, protože se zas až tak moc nepohyboval.

Snape se vrátil s obědem a ten Harryho položil na zem před mladíka. Harry se hladově vrhl na sendviče, a jakmile skončil, byl znovu připravený pokračovat. Řekl to Snapeovi a ten připravil cvičení s falešnými Smrtijedy.

Teď, když Harry věděl, jak se kouzlům vyhýbat, aniž by je musel vidět, bylo pro něj daleko lehčí nastavit se způsobem, aby Snapeova kouzla mizela do těch černých oblaků, a to i přesto, že je muž očaroval tak, aby se pohybovaly sem a tam, jako kdyby se snažili vyhýbat. Harry si představoval, že má v ruce hůlku a sesílá kletby na Smrtijedy, kteří stáli z obou stran jeho hlavního cíle. Poté, co ‚porazil‘ všechny atrapy, se znovu přiblížil ke Snapeovi.

„Tentokrát vás dostanu,“ prohlásil, zatímco kličkoval a uhýbal kouzlům, které muž vysílal jeho směrem.

„To se teprve ukáže,“ Snape se s lehkostí vyhnul balónku.

„Pokud se mi podaří zařídit, aby vás zasáhl míček, budete muset říct, že jsem největší kouzelník všech dob,“ požadoval Harry a lehce odhaloval Snapeovo klamání tělem.

„A pokud zasáhnu já vás?“

„Pak vyčistím svoji celu.“

„Platí,“ řekl Snape pobaveně. Sázka učinila hru ještě zajímavější a Harry se začal pohybovat po pokoji s odhodláním vyhnout se zásahu. Snape ho pronásledoval a Harry se radostně smál, když Smrtijed, ve snaze Harryho dostat, byl sám párkrát skoro zasažen.

Naneštěstí to byla příliš velká zátěž na Harryho zotavující se tělo. Roztřásly se mu nohy, zakopl a byl zasažen.

„To není fér! Stále se uzdravuju a vy jste v perfektní kondici.“ Vytáhl se zpátky na nohy.

„Zezačátku jste souhlasil s podmínkami, Pottere,“ řekl Snape a nabídl mu ruku.

Harry ji přijal a nechal Snapea, aby mu poskytoval oporu na jejich cestě zpátky do cely. „Jo, já vím, slib je slib. Ale jen počkejte; příště vás dostanu. Chcete, abych šel uklízet okamžitě?“

„Ne, můžete to udělat zítra,“ Snape ho zavedl do koupelny a pustil ho, jakmile Harry vstoupil do vany.

Harry pustil vodu a nalil do ní pěnu do koupele. „Budete mi muset dát čistící potřeby, protože nebudu uklízet kartáčkem na zuby nebo něčím podobným.“

„To mě ani nenapadlo,“ přiznal Snape a posadil se na židli. „To stěží vypadá jako efektivní způsob, jak vytřít pokoj, takže si můžete být jistý, že vám dám stejné pomůcky jako minule.“

„Dobře,“ Harry se vydrhl. Právě si umýval penis, když si vzpomněl, že souhlasil s přesunutím sexu se Snapem na dnešek, protože se tomu včera chtěl vyhnout. Jeho délka mu při té myšlence v rukou začala tvrdnout. Pokoušel se zaměřit na jiné myšlenky, ale jeho penis se protivně dál zajímal o sex jakéhokoliv typu a v době, kdy dokončil lázeň, byl plně vzrušený. Kdykoliv se snažil zaměřit se na něco nechutného, aby se uklidnil, jeho myšlenky se neustále vracely ke Snapeovi. Smrtijedova vůně zaplňovala místnost a rozptylovala ho. Cítil se kvůli tomu trapně, ale snažil se si připomenout, že to, že chce sex, neznamená, že chce homosexuální styk se Snapem. Lektvar se postará o detaily.

Před Snapem svůj klín schovával, když si pokoušel kolem sebe pevně obmotat ručník. Vrátil se do cely a opatrně si sedal. Snape zůstal stát u mříží.

„Zapomněl jste si namazat lektvar na svaly.“

„Och, jo,“ zamumlal Harry s rozpaky. Poslední věc, po které toužil, bylo být před Snapem nahý déle, než bylo absolutně nezbytně nutné. „Můžu si to natřít pozdějc?“

„Smíte.“ Snape z koupelny přivolal ručníky a poslal je na hromádku vedle Harryho postele. Pak vešel do cely a vyčaroval večeři.

Harry ji kvapem spořádal. Chtěl se přes ni dostat rychle, protože byl vyděšený svojí erekcí. Jakmile polkl poslední kousek, zeptal se: „Lektvar?“

Snape ho umístil před něj a odešel za mříže. Harry ho do sebe kopl, bezprodleně přešel k posteli a cestou upustil na zem ručník, co měl na sobě. Položil se na břicho, hlavu přitiskl k polštáři, aby skryl své hořící tváře. Byl tak zatraceně tvrdý. Měl pocit, že kdyby se Snape tady a teď dotkl jeho penisu, tak by vybuchl. Jen představa nahého Voldemorta mu pomohla, aby ta erekce ochabla.

Netrvalo dlouho, než ucítil, jak matrace poklesla, když Snape vylezl na postel, a jakmile jeho nozdry naplnila mužova vůně, jeho penis se opět probudil k životu. Vzal si lektvar, takže nyní bylo v pořádku být vzrušený, ačkoliv stále byl trochu nervózní, že se ho má Snape dotýkat. Pokoušel se sklouznout do té euforie, ale tentokrát byla nepolapitelnější než kdy předtím.

Chtěl mít převahu nad Snapem, ačkoliv sám chtěl kontrolu nad sebou ztratit, takže se přetočil na záda a požádal o něco, co chtěl už delší dobu.

„Chci být na zádech po celou dobu.“

Snape neodpověděl, jen sklonil hlavu, aby vzal do úst Harryho pravou bradavku. Harry vyděšeně a znechuceně popadl Snapea za vlasy a chystal se odtáhnout jeho hlavu, právě když mužův jazyk se prokmitl přes tu citlivou oblast a do jeho těla vystřelila rozkoš. Lektvar musel začít účinkovat, protože není možné, že by bez něj shledával to, že mu Snape líže prsa, erotickým. Vypletl ruku z jeho vlasů a uvolnil se.

Ten lektvar přiměl jeho tělo po tom dychtit, a když Snape prudce sál jeho bradavku a zároveň na druhé pracoval svými prsty, bylo toho moc. Harry se natáhl jako pavouk ke Smrtijedovi a pokusil se stáhnout si ho na sebe, aby se o něj mohl třít svým penisem. Snape na chvíli zastavil a pak odmotal Harryho nohy z vlastních.

„Takhle ne, pojďte sem.“ Vzal Harryho za ruku a vyvedl ho z postele. Harry zrozpačitěl při zjištění, že tam stojí nahý vedle rovněž nahého Snapea. Snažil se vyhnout pohledu na jeho penis, když si Smrtijed přivolal hůlku a dělal něco s postelí, ale nemohl od něj odtrhnout oči. Snapeův úd byl dlouhý a tlustý, větší, než si myslel, že je. Nedokázal uvěřit, že Snape celou tuhle věc do něj nacpal. Jak se tam vešla?

Harry věděl, že on sám je spíš lépe vybavený. Vždycky byl na svůj penis hrdý, což byla jediná jeho část, která byla větší než standart, ale nebyl tak dlouhý jako Snape, ačkoliv byl stejně široký. Zklamalo ho to, ale utěšoval se vědomím, že Snape je alespoň o stopu vyšší než on a proporcionálně je tedy Harry větší, vzhledem ke své menší kostře. Navíc, zatímco Snape už stoprocentně přestal růst, existovala šance, že se Harry ještě zvětší.

„Vlezte si na postel,“ nařídil Snape. Harry odtrhl oči od Smrtijedova mužství a spatřil, že Snape odnikud vyčaroval další matraci. Harry na ni vylezl, seděl na okraji a upřeně hleděl na mužovy tmavé bradavky, zatímco mu Snape dával roubík.

Snape něžně zatlačil Harrymu do hrudi a mladík si poslušně lehl na záda a díval se na strop, zatímco Snape na něj použil kouzla a pak otevřel kelímek s lubrikantem.

Harry na chvíli zpanikařil, když si uvědomil, že nad sebou neztratil vládu. To ten lektvar už vyprchal? Pevně sevřel prostěradlo, když ucítil, jak do něj Snape vniká prsty a právě se chystal strhnout si roubík a donutit ho přestat, když se Snapeovy prsty otřely o ono místo, které přimělo jeho penis poskočit radostí. Lektvar tedy musel stále ještě účinkovat. Uvolnil se a vyšel Snapeovým prstům vstříc ve snaze dostat je hloubš. Snape přidal třetí prst a roztahoval ho, než pak vytáhnul prsty úplně.

Harry zvedl hlavu a sledoval ho, jak se staví do pozice. Lehce si Harryho přitáhl k sobě, takže zadek mladšího kouzelníka visel přes okraj postele, a pak pomalu pronikl do něj, oči zaměřené na svém penisu. Harry rozkoší zasténal, když ucítil, jak je roztažený a zaplněný. Snape se skoro okamžitě stáhl zpátky a pak znovu zajel dovnitř, každým přírazem se zanořoval hlouběji a hlouběji. Harry sevřel prostěradlo a nadšeně přirazil ke Snapeovi. Mužova délka v něm byla tak zatraceně skvělá, zvláště když se otírala o to místo, díky kterému mu z jeho vlastního penisu vykapávala preejakulační tekutina na břicho. Snape jednou ruku obtočil Harryho pravou nohu a levou usadil tak, že si ji opřel o pravé rameno. Přirážel pomalu, ale hluboko a každým tahem do něj kompletně zabořil penis.

Bylo fascinující pozorovat Snapeovu tvář zvláště, když se Smrtijed po celou dobu vyhýbal pohledu na Harryho. Oči pozvolna zavřel, jakmile se ocitl v mladíkovi, a když je znovu otevřel, shlížel dolů na svůj penis a sledoval, jak je pohlcován Harryho tělem. Harry neviděl jeho tvář jasně, ale rýha mezi jeho obočími byla tmavá a samy linie obočí byly staženy k sobě, jako když byl naštvaný nebo něčím znepokojený.

Byl natolik zaneprázdněný pozorováním Snapea, že skoro zapomněl na svoji vlastní touhu. Pak začal Snape přirážet ještě rychleji a mít neustále a tak rychle drážděné to místo, v něm vytvářelo touhu vyvrcholit tady a teď. Harry natáhl ruku dolů, uchopil svůj vlastní penis a začal si ho honit přesně tím způsobem, jak se mu to líbilo, prsty klouzal přes kluzký žalud. Jak se rozkoš v něm neustále zvětšovala, vycházel boky vstříc Snapeovu tělu a pak se přehoupl přes okraj, výkřik zanikl v roubíku, když z jeho cukajícího penisu vystříklo sperma a tělo se mu sevřelo kolem Snapeova vzrušení.

Snape přirážel do Harryho rychleji a linie mezi jeho obočími tmavla, jak se blížil vlastnímu orgasmu. Boky sebou zacukaly, jako kdyby je zasáhl blesk a Harry spatřil jeho tvář, která se rozplynula do výrazu nestřeženého potěšení, když se Smrtijed vyprázdil do Harryho. Předklonil se, ruce si položil po obou stranách Harryho hrudníku a chytal dech. Harry cítil, jak Snapeův penis v něm měkne, což byl podivný pocit. Nakonec se Smrtijed narovnal a vytáhl ven. Harry se přetočil na bok, aby udělal Snapeovi místo.

Snape si lehl na postel vedle něj a mladší kouzelník se přetočil, přitiskl se Snapeovi k boku a přitom přehodil jednu nohu přes obě Snapeovy a stočil se tak, že si hlavu položil na jeho hrudník. Snape nic nenamítal proti takovémuto intimnímu kontaktu, jen svým zrychleným dechem dráždil vlasy Harrymu na zátylku.

Chvíli takto spolu leželi a Harry přemítal, co si myslel, když si myslel, že ho Snape plánuje otrávit a zničit mu duši. To byl ten důvod, proč si ho Voldemort drží při životě. Ale Snape jenom předstírá, že vyrábí lektvar na Harryho usmrcení, aby tak mohl zůstat s Harrym a trénovat ho. Ve skutečnosti Harryho neplánoval zabít; protože jinak by se nemohl stát příštím temným pánem. Harry zjistil, že právě teď mu nevadí, že ho Snape využívá k tomu, aby se mohl stát dalším pánem zla. Orgasmus ho zanechal velice uvolněného a způsob, jakým Snapeova ruka malátně ležela na Harryho boku, vypovídal o takové ochraně a starostlivosti, až Harry skoro zvažoval, že se stane pánem zla společně se Snapem. Ale samozřejmě to Snape celé musel zkazit tím, že se od Harryho příliš brzo odtáhl. Harry se posadil, sundal si roubík, zatímco Snape použil čistící kouzla a oblékal se.

„Pomohl byste mi zase s tou mastí?“

„Příště si ji namažete sám,“ vyžadoval Snape, ale zvedl ručníky a rozprostřel je na postel.

Harry si vylezl na ně a položil se na břicho. Snape odešel z místnosti, aby přinesl olej, a Harry při čekání na jeho návrat se na posteli hezky uvolnil.

„Mohl byste mi, prosím, dát příště víc toho lektvaru na sex? Na chvíli přestal fungovat,“ zeptal se Harry, když Snape začal pracovat na jeho zádech.

„Snažíme se vás z něj odvyknout, ne vám zvyšovat dávky. Ta malá dávka, kterou jsem vám dal, stačila dostatečně.“

„Prosím, potřebuju ho,“ trval na svém.

„Stáváte se na něm závislý,“ řekl Snape nesouhlasně.

„Vy jste mi dal návykový lektvar?“ zeptal se Harry nevěřícně.

Snape vysvětloval: „Psychicky závislý, ne fyzicky.“ Jeho ruce se pomalu propracovávaly k Harryho zadku. „Nepotřebujete ho, abyste byl šťastný nebo abyste měl sex.“

Harry se pokusil zvednout z postele. „Ale ano, potřebuju!“

Snape ho pevně přitiskl dolů. „Ne, pokud to já mohu dělat bez pomoci lektvaru, pak vy také. Musíte se jen zaměřit na potěšení vlastního těla a ignorovat nenávist ve vaší hlavě.“

„Pro vás je to lehký! Vy jste v mužské pozici,“ stěžoval si Harry.

„Jelikož máme homosexuální pohlavní styk,“ řekl Snape s nechutí, zatímco se přesunul, aby vmasíroval lektvar do Harryho lýtek, „obě pozice jsou mužské.“

„Ale vy si můžete představovat, že máte sex se ženou, já ne,“ poukázal Harry.

„To nemohu ani já. Nevoníte a ani jinak nepřipomínáte ženu.“

Snape Harryho přetočil a začal roztírat olejíček na Harryho holeně.

Ta slova Harryho potěšila. Byl tak mužný, že si Snape nedokázal ani představovat, že je se ženou! Ale pak v něm narostlo podezření. Pokud si ho Snape nepředstavuje jako ženu, proč tedy zavírá oči?

„Proč se potom teda odmítáte na mě dívat?“

„Protože nechci mít sexuální styk s vámi,“ odpověděl Snape s jízlivým úšklebkem a to z nějakého důvodu vyvolalo v Harryho hrudi bolest.

„Proč ne?“ zeptal se Harry, než se stihl zastavit.

Snapeovy ruce se pohybovaly velmi rychle a metodicky. „Z mnoha důvodů, Pottere. Vás neštve spát s někým, kdo je dostatečně starý na to, aby byl vaším otcem?“

„Ne, když si vezmu ten lektvar, což je důvod, proč ho potřebuji.“

Snape ustoupil a umyl si ruce v umyvadle. „Běžte teď spát. Ráno budeme pokračovat v tréninku.“

Harry věděl, že mu Snape víc toho lektvaru nedá nehledě na to, jak moc bude prosit nebo se hádat, takže své stížnosti nevyslovil nahlas. Když pomalu usínal, přemýšlel, proč ho tak moc štvala Snapeova slova, že s ním nechce mít sex. Nebyla pravda, že by chtěl se Snapem spát, nebo že by chtěl, aby Snape spal s ním. Pravděpodobně to bylo jen něco, za co mohl ten lektvar.

Utěšilo ho to a on usnul.

~

„Vstávejte,“ nařídil Snape a stáhl z Harryho peřinu.

„Hmm?“ Harry se posadil a protřel si oči.

„Nemůžete trénovat, když budete spát celé dopoledne, Pottere.“ Snape na stůl vyčaroval jídlo.

„Mám pocit, jako bych sotva usnul,“ zívnul Harry a vklouzl na židli.

„Spal jste devět hodin.“

„Vážně? Vůbec se tak necítím.“ Harry se snažil donutit se sníst palačinky.

„Ano,“ potvrdil Snape a usrkával čaj. „Pokud jste stále ještě unavený, pak se vraťte do postele a trénink odložíme na zítřek.“

„Ne, ne, budu v pohodě.“ Harry se oklepal, jak se snažil probrat se rychleji. „Jen mi dejte chvilku.“

„Stejně ale nejdřív musíte uklidit svoji celu,“ připomněl mu Snape. Posunkem ukázal směrem k hromádce čistících potřeb, které nyní stály vedle umyvadla společně s šedivou noční košilí.

„Okej,“ přikývl Harry. „Možná až vyhraju, tak přinutím uklízet vás.“

„To by nebyla žádná změna,“ řekl Snape suše.

Harry se soustředil na jídlo. Chtěl ho uspíšit a jít trénovat. Jakmile dojedl, přetáhl si přes hlavu noční košili a zamířil si vyzvednout čistící potřeby. Snape uklidil stůl a odešel. Harry celu pořádně vydrhnul. Dokonce i svlékl povlečení a odložil ho za mříže na úhlednou hromádku. Právě leštil stůl, když se Snape vrátil.

„Daleko lepší,“ pochválil ho Snape, když si to celé prohlédl. Dolevitoval povlečení do chodby a pryč z dohledu.

„Lekce?“ zeptal se Harry, když si svlékal noční košili.

„Ano, následujte mě.“ Snape mu otevřel mříže a zavedl nahoru do tréninkové místnosti.

Poté, co Harrymu byla dána páska přes oči, proplétal se a vyhýbal celé hodiny, unikal jak kouzlům, tak i míčkům. Sedmkrát narazil do zdi, než se naučil rozměry pokoje. Vyhýbat se balónkům bylo těžší než kouzlům, zvláště protože jich bylo daleko víc, a několikrát byl zasažen.

„To pro teď stačí,“ přišel Snapeův hlas ze strany místnosti a Harry uslyšel, jak míčky rychle odletěly ke zdi.

Mladík si stáhl pásku. „Kolika jsem se vyhýbal?“

„Pěti,“ odpověděl Snape a přivázal Harryho k podlaze.

„Ano!“ Posadil se, aby popadl dech.

Snape odešel a vrátil se s obědem. Harry rychle snědl své sendviče. „Můžu dostat ještě jeden?“

„‘Směl bych‘, Pottere,“ opravil ho Snape.

„Směl bych dostat ještě jeden?“

„Ano,“ Snape odešel.

Harry opět prozkoumával kruh. Všiml si, že vyčarované předměty mají tendenci být méně stabilní než ty pravé. Nejspíš by se z toho kruhu mohl dostat, kdyby měl dostatečně času a použil tu správnou intenzitu síly. Zrovna tahal za svůj řetěz, když se Snape vrátil do místnosti, takže prostě jen předstíral, že právě vstává.

„Díky,“ přijal třetí sendvič a pustil se do něj. Snape mu ještě přinesl další skleničku mléka, takže vypil i tu.

„Měli bychom proměnit celý barák do překážkové dráhy a vy byste se mě snažil uřknout, zatímco já bych se snažil utéct,“ navrhoval Harry, když čekal, až Snape dojí.

„Nenechám vás volně pobíhat po všech místnostech,“ připomněl mu Snape.

„Tak se naučte běhat rychleji!“ Harry se převalil na záda.

„Navíc se vám zatím nepodařilo ani uniknout mi v této místnosti. Závod by skončil ještě dřív, než by začal,“ vyzýval ho Snape.

„Och, to ještě uvidíme,“ Harry byl odhodlaný Snapea porazit. „Posledně jsem byl ještě stále oslabený po Voldemortově umění. Tentokrát jsem silnější a rychlejší, a když vyhraju, budete mě muset uznat jako největšího kouzelníka na světě.“

„A když vyhraji já?“

„Um… můžete mě na půl dne zamknout do přístěnku.“

„Po tom vůbec netoužím,“ Snape odeslal pryč jejich prázdné nádobí.

„Můžete mi udělat přednášku o tom, jak jsem hloupý a lehkomyslný stejně jako všichni Nebelvíři a jak kdokoliv ze Zmijozelu je milionkrát lepší než já,“ nabídl Harry.

„To mohu udělat tak jako tak, ale je hezké slyšet, že s tímto míněním všeobecně souhlasíte,“ Snapeovo obočí vystřelilo pobaveně vzhůru.

„Hej! To byl jen příklad!“ protestoval Harry. „Dobrá, co teda chcete?“

Snape se na okamžik zamyslel. „Budete muset uklidit tuto místnost.“

Harry se chtěl zeptat ‚A to je vše?‘, ale pak si uvědomil, že když Snape chce, umí být pěkně ďábelský, takže radši jen přikývl. Koneckonců Harry taky nežádal o moc. Poté, co vyhraje tohle kolo, bude muset vymyslet něco lepšího, co bude po Snapeovi požadovat.

Harry vyskočil na nohy a šel se postavit do středu místnosti, zatímco Snape připravoval cvičení. Svrbělo ho tělo touhou začít. Byla to skoro stejná zábava jako hrát famfrpál. Myslel si, že kdyby měl Harry přístup ke koštěti, bylo by to ještě lepší než famfrpál, což hodně vypovídalo. Postavit své schopnosti proti čaroději, který měl dvakrát tolik zkušeností, ho nutilo důvěřovat ve své dovednosti a to i přesto, že prohrál. Už jen skutečnost, že byl schopen vylákat Snapea, aby se za ním honil, znamenalo, že byl dost dobrý. Navíc jediný kouzelník, o kterém Harry věděl, že je mocnější než Snape, byl Voldemort. Nevěděl o jak moc je Voldemort ve srovnání se Snapem lepší, ale měl pocit, že kdyby dokázal porazit Snapea, dokázal by porazit i Voldemorta.

Kouzla a míčky se daly do svého matoucího tance a Harry ze všeho nejdřív zlikvidoval falešné Smrtijedy, ačkoliv tentokrát zmoudřeli, a když mohli, vyhýbali se kouzlům. Harry se musel postavit k nim velice blízko a musel nechat kouzla, aby ho skoro zasáhly, než se mu podařilo dostat jedno z nich do atrapy. Bylo to těžké, ale podařilo se mu sejmout všechny falešné Smrtijedy, aniž by byl jedinkrát zasažený.

Nyní nastal čas na Snapea. Harry se ho snažil vyprovokovat, aby se za ním vydal, ale Snape na to neskočil.

„Pojďte si pro mě!“ vysmíval se mu Harry, když se vyhýbal Snapeovým kouzlům. „Vím, že mě k zbláznění chcete uřknout.“

„Bojíte se, Pottere?“ odvětil Snape. „Nikdy mě neporazíte, pokud se i nadále budete schovávat na druhé straně místnosti.“

„Já se neschovávám!“ protestoval Harry. „Jen se mi víc líbí tahle strana. Měl byste sem přijít a viděl byste… že světlo je tu daleko lepší.“

„Já vidím dobře i odtud,“ opáčil Snape a vypálil na něj v rychlém sledu pět kouzel.

Harry se usilovně snažil dostat z jejich dráhy letu a jen tak tak se stihl jim vyhnout. Uvědomil si, že jeho strategie byla chabá. Snape zůstával klidný a nevzrušený, pouze o krok ustupoval nebo se propletl, aby se vyhnul míčkům, které se k němu blížily. Harry, na druhou stranu, se proháněl po celé místnosti a už teď byl vyčerpaný díky námaze, kterou vydal, když se snažil Snapea přimět, aby se za ním pustil.

Přesunul se ke Snapeovi blíže, ale pro dnešní boj už bylo příliš pozdě. Snapeovi se podařilo ho zasáhnout kletbou.

„Okej, vyhrál jste, ale já jsem už přišel na to, co jsem dělal špatně.“

„Což bylo?“ pobídnul ho Snape.

„To vám ani omylem neřeknu! Příště to určitě vyhraju.“

Snape odeslal míčky do rohu a dovedl Harryho dolů ze schodů. „Myslím, že než se to stane, bude uklizený celý dům.“

„Jen počkejte, v žádném případě příště neprohraju.“

„Myslím, že vás příště nechám uklidit trůnní sál,“ přemítal Snape, když vedl Harryho do koupelny.

„Vy si skutečně myslíte, že to nezvládnu, co?“ zeptal se ho Harry a vlezl do vany.

„Pottere, jste o polovinu mladší, skoro slepý, bez hůlky a magie a já vím, o co se pokoušíte.“ Snape otevřel skříňku, aby vytáhl lektvar na svaly, a položil ho na vanu. „Pokud se vám podaří mě zasáhnout, pak si zasloužíte titul ‚největší žijící kouzelník‘, protože to bude pravděpodobně pravda.“

To dodalo Harrymu ještě větší odhodlání Snapea porazit. „Dokážu to. Dejte mi dostatečně času a já to dokážu.“

„Doufejme, že se to stane nejpozději do měsíce.“

„Jo, nechci tu zůstávat dýl, než je absolutně nezbytný,“ souhlasil Harry.

„Ani já ne.“

„Co uděláte jako první, až bude po všem? Já si myslím, že pojedu někam na prázdniny. Ne do Austrálie. Nechci narazit na čtyřhranku.“ Harry si namydlil nohy.

„Bude skutečně zázrak, jestliže tohle přežiju.“

„Nebuďte tak pesimistický.“ Harry se ponořil pod vodu, aby si opláchl vlasy. „Na kterém místě žije nejvíc toxických zvířat? Vsadím se, že pojedete tam.“

„V Austrálii.“

„Vždycky jsem se tam chtěl podívat. Zní to parádně.“ Harry vylezl z vany a osušil se.

„Právě jste řekl, že tam nepojede kvůli medúzám,“ upozornil Snape.

„Nejel bych tam na svoji první dovolenou. Jel bych na Capri nebo tam někam,“ vysvětloval Harry a roztíral si mast na ruce. „Austrálii bych si nechal na pozdějc.“

„Jsem si jistý, že by se vám podařilo narazit na to nejjedovatější zvíře čirou náhodou,“ komentoval to Snape.

„Pravděpodobně, což je důvod, proč tam nepojedu hnedka. Jak znám svoje štěstí, tak bych dostal žahanec od čtyřhranky hned, co bych vešel do vody,“ řekl Harry. Měl potíže natřít si záda, ale Snape popošel dopředu a udělal to za něj. „Zdá se, že mě problémy vyhledávaj.“

„Já myslím, že vy vyhledáváte problémy,“ opravil ho Snape, když ho vedl zpět do cely. Na stůl vyčaroval večeři. „Budeme trénovat zase zítra.“

„Dobře.“ Harry se pustil do kuřete, zatímco Snape mu před odchodem vyměnil ložní prádlo a jeho oblečení. Harry dojedl, oblékl se a zalezl si do postele s astronomickou knížkou. Byl nadšený svým tréninkem a to i přesto, že prohrál dvakrát za sebou. Snape řekl, že pokud se mu podaří dostat jeden ten míček tak, aby zasáhl Snapea, bude nejlepším kouzelníkem na světě, a Harry si byl jistý, že to zvládne. V nejhorším případě může Smrtijeda rozptýlit řečmi o sexu.

Stále nevěděl, co si má o Snapeovi myslet. Nadále byl na Harryho velice příjemný, ale Harry nedokázal vymyslet proč. Mladík to oceňoval, rozhodně se mu nelíbilo nechat se po celou dobu urážet, ale také ho to znervózňovalo. Proč byl na něj Snape tak milý? Nemyslel si, že je to proto, že Snape konečně odhalil svoji pravou povahu a nakonec je ve skutečnosti ten dobrý. Pokaždé, když se choval mile, jeho slova a pohyby byly strnulé, jako kdyby bylo těžké jednat s Harrym slušně. Harry mu stále neodpustil to znásilnění a nemohl si pomoci, ale dumal, jestli se Snape nesnaží snížit jeho ostražitost, aby mohl udělat něco strašlivého, až to bude Harry čekat nejméně. Nicméně mu Harry na stejný trik nenaletí dvakrát. Stále Snapeovi nevěřil a neustále čekal na den, kdy Snape odhalí svoji pravou tvář.

Se sebevědomým pocitem, že dokáže Snapea porazit, ať už Smrtijed hraje jakoukoliv hru, odložil Harry knihu a šel spát.

<Kapitola 19>  <Kapitola 21>