Noci v zahradě Getsemanské - Kapitola 21

Mně vůbec nedošlo, že jsou Velikonoce, a tudíž se ode dneška od večera až do pondělí do večera nedostanu k internetu. Takže kapitolu přidávám už nyní a přeji všem veselé Velikonoce a užijte si je:).

Za povzbudivé komentáře vřele děkuji Benny, Bobo, Profesoru, weras, belldandy a cim. Děkuji vám, moc jste mi zvedli náladu.

@@@

Kapitola 21

Snape ho následující ráno vzbudil tím, že na něj vypálil kouzlo. Harry stále ještě spal, když byl vytažen z postele pomocí Levicorpus.

„Co to kurva je?!“ Byl okamžitě propuštěn a Snape na něj znovu namířil hůlkou.

„Obscuro!“

Harry se zaklínadlu vyhnul z dráhy letu. Snape sesílal kouzlo za kouzlem, ale Harry pobíhal po pokoji a unikal jim. Konečně Snape přestal a poklepal na stůl.

„Daleko lepší.“

„Nedokážu se vyhýbat, když spím!“ vykoktal Harry, když se snažil popadnout dech.

„Budete toho schopen, až s vámi skončím,“ informoval ho Snape.

„To myslíte vážně?“ Harry se posadil za stůl.

„Měl byste se vzbudit, když je ve vaší přítomnosti použito kouzlo, a okamžitě po probuzení byste měl být připravený se vyhnout.“ Snape pro sebe přivolal čaj.

„Takže jestliže já vypálím na vás kouzlo, když spíte, tak se mu vyhnete?“ zeptal se Harry nevěřícně, zatímco jedl uzenáče.

„Vzbudil bych se, jakmile byste ho použil,“ přikývl Snape.

Harry na něj podezřívavě hleděl. „Myslím, že jen hledáte výmluvy, proč se mě pokoušet uřknout.“

„To také,“ řekl Snape pobaveně.

„Věděl jsem to!“ Harry vítězoslavně dojedl toast.

Snape v poklidu upíjel čaj. Harry byl rozechvělý nedočkavostí a skoro nedokázal snídani dojíst. Konečně skončil a v rychlosti proběhl skrz svoji ranní očistu, pak odhodil oblečení na postel.

„Vzpomínáte si, že nejdříve musíte místnost uklidit?“

„Jo, jo, nemůžu se dočkat, až se dostaneme k tréninku.“ Harry dychtivě tancoval na špičkách.

Snape ho zavedl do tréninkové místnosti, která byla dnes zařízená jako útulný pokoj. Harry ji nikdy neviděl s normálním vybavením, takže se se zájmem rozhlížel kolem. Čistící pomůcky byly položené u jednoho konce stolu společně s noční košilí. Harry si ji natáhl a začal pokoj skrz naskrz důkladně uklízet, zatímco se Snape posadil do křesla s vysokým opěradlem a pozoroval ho.

„Kdybych věděl, že jste v uklízení tak zdatný, nechal bych vás za trest drhnout sklepení,“ komentoval to Snape, když sledoval, jak Harry zbavuje stolky prachu.

„Já bych záměrně na vaše nejlepší kotlíky používal špatný čistič,“ řekl mu Harry.

„Hmpf, to mě nepřekvapuje.“

„A byla by to vaše vlastní chyba,“ informoval ho Harry.

„Soustřeďte se na uklízení,“ nařídil mu Snape.

„Jo, jo. Netěšte se tak nedočkavě na to, že vyhraju.“ Harry rychle dodělal svoje povinnosti. Jakmile skončil, svlékl si noční košili. „Jsem připravený!“

„To mi došlo, dle vašeho prostopášného vystavování se.“ Snape přivolal míčky, ale nábytek nechal na místě. Falešní Smrtijedi se rozmístili okolo místnosti, ale Harry nespouštěl oči ze Snapea, byl si jistý, že se Smrtijed pokusí podvádět. Snape začal cvičení a Harry sebevědomě zaměřoval jednotlivé makety.

Zezačátku bylo pro Harryho těžké přizpůsobit se tomu, že má v cestě rozestavěný nábytek, ale pak přišel na to, jak ho využívat ve svůj prospěch. Poté, co zlikvidoval všechny falešné Smrtijedy, otočil se ke Snapeovi. Vyhýbal se a proplétal a přibližoval se mu, ale Smrtijed byl stále příliš rychlý. Harry se přikrčil za gauč a plánoval strategii. Sice už se tomu blížil, ale stále ještě nebyl dostatečně připravený, aby Snapea porazil. Bude muset podvádět. Nadále ukrytý za pohovkou, chytil příští tři balónky, které k němu mířily.

„Vylezte, Pottere. To se už vzdáváte?“

„Ani omylem!“ Harry se za gaučem rychle postavil a mrštil míči na Snapea. První dva šokovaného Smrtijeda zasáhly dřív, než si uvědomil Harryho hru, třetímu se vyhnul.

„Dokázal jsem to!“

„Vy… podváděl jste. Nemůžete chytat kouzla a házet je na Smrtijedy!“ naléhal Snape a zastavil balónky.

„Ne, podívejte, podařilo se mi támhle Macnairovi vzít hůlku,“ Harry trhnul palcem směrem k jedné figuríně, „a to, že jsem se jí dotkl, umožnilo mé magii, aby překonala tyhle okovy,“ poklepal si na jeden jedním prstem, „a já jsem tím pádem mohl na vás použít ta kouzla.“

Snape na něj zíral. Harry mu pohled vyzývavě opětoval. Nakonec Snape promluvil: „To bylo od vás velice zmijozelské. Uznám vám tuto výhodu, ale jenom protentokrát.“

„Ano!“ Harry prudce zvedl vítězně ruce do vzduchu. „Teď musíte říct, že jsem největší kouzelník, co kdy žil.“

„Jste největší kouzelník, co kdy žil,“ zamumlal Snape.

„Harry Pottere,“ napověděl mu Harry.

„Prosím?“

„Musíte říct: ‚Harry Pottere, jsi ten největší kouzelník, co kdy žil,‘ jinak totiž až to budete říkat, klidně můžete myslet Voldemorta.“

„Jste směšný,“ zamračil se na něj Snape.

„No tak…“ prosil Harry.

„Harry Pottere, jste ten největší kouzelník, co kdy žil,“ zavrčel Snape.

To Harrymu bohatě stačilo. „Pojďme to zkusit znova.“

„Nejdřív se naobědváme,“ navrhnul Snape. „Posaďte se na pohovku.“

Harry poslechl a Snape, než odešel, ho k ní připoutal. Harry se cítil vítězoslavně. Technicky Snapea ještě neporazil, ale Snape mu složil kompliment a Harry měl pocit, že Smrtijeda svým trikem ohromil.

Snape se vrátil a Harry se dychtivě pustil do šunkového sendviče.

„Zpomalte, nebo se udusíte,“ řekl Snape nesouhlasně.

„A tím vám bude odepřen váš osobní domácí skřítek. Rozhodl jsem se, že až příště vyhraju, chci vidět vaši sovu.“ Harry sledoval Smrtijeda, aby viděl, jak zareaguje.

„To vám nemohu zaručit. Vyberte si něco jiného.“ Snape klidně upíjel svůj čaj.

„Dobrá tedy, budete muset uvařit pokrm úplně zcela složené z mých oblíbených jídel,“ prohlásil Harry.

„Nemám neomezený přístup k potravinám.“

„Fajn, udělám seznam, a pokud budete mít možnost, tak to budete muset uvařit. To by šlo?“

„Pokud vyhrajete, udělám to,“ přikývl Snape. „Myslím, že je ale mnohem pravděpodobnější, že prohrajete, a já vás nechám uklidit trůnní sál.“

„To místo je obrovský!“ stěžoval si Harry.

Snape odeslal jejich prázdné talíře pryč a Harryho odvázal. „Myslel jste si, že vám to ulehčím?“

Harry se postavil na nohy. „Dobrá, pojďme začít. Jsem připravený naplánovat si hostinu.“

„To se ještě uvidí.“ Snape zaútočil a začali nanovo. Harry zjistil, že nyní, když přišel na to, kde je jaký kus nábytku postavený a už do něho déle nevráží, je radši, že tam je.

Necvičili dlouho, než Snape náhle odeslal míčky pryč a přispěchal k Harrymu.

„Proč jste to stopnul?“ zeptal se Harry, než ho Snape přehnul přes stůl a přivázal mu ruce. „Co to děláte?“

„Buďte zticha,“ zasyčel Snape.

Ale Snapeova náhlá změna Harryho vyděsila, zvláště když Snape vykouzlil další řetězy kolem Harryho kotníků.

„Ne!“ zmítal sebou. „Řekněte mi, co se děje!“

„Silencio!“ Snape od něj ustoupil a odešel jedněmi dveřmi.

Co se k čertu stalo? Harry se znovu v řetězech zmítal, ale byly pevné.

Dveře se otevřely a dovnitř vešel Lucius, v krátkém závěsu za ním následoval silně nespokojeně vypadající Snape. Malfoyovy oči přejely přes Harryho a mladý kouzelník studem odvrátil hlavu.

„Bude mi to trvat několik týdnů. Momentálně pracuji na projektu pro Pána zla, který mi zabírá značně času,“ řekl Snape, zatímco se Malfoy usazoval ve Snapeově oblíbeném křesle.

„Jak vidím, tak zas tolik času ti to nezabírá,“ vyzýval ho Malfoy a pohledem gestikuloval k Harrymu.

„Pokud mám mařit svůj čas na to, abych toho spratka léčil, tak si také příležitostně mohu užít trochu zábavy,“ odsekl Snape a přešel k Harrymu.

„Neuvědomoval jsem si, že jsi bukvice, Severusi,“ jízlivě se ušklíbl Malfoy. „Ale teď mi to všechno do sebe zapadá… vždycky jsem se divil, proč odmítáš šukat ty děvky.“

Snape se postavil mezi Harryho násilně roztažené nohy a přejel rukama vzhůru po jeho obnaženém pozadí. Snape nemá v plánu si ho vzít před Malfoyem, že ne? Harry se pokusil vyslovit své námitky, ale stále neměl hlas.

„Nemáš nějakou práci, Luciusi?“ Snapeovy potulující se ruce našly Harryho bradavky a začaly si s nimi pohrávat. K Harryho naprosté hrůze to bylo stejně příjemné bez lektvaru jako s ním. Cítil, jak mu penis v očekávání tvrdne. Ne, ne, nebyl gay! Snažil se od Snapeových rukou odtáhnout, ale pouta ho držela na místě.

„Mohu si vyšetřit chvilku, abych viděl pokoření Harryho Pottera.“

„To bude trvat déle než chvilku,“ informoval ho Snape, když umístil ruku na Harryho bedra a použil čistící a lubrikační kouzlo. Harry se snažil na něj zakřičet, ať přestane. Udělal by cokoliv, aby se tomuhle vyhnul. Snape by ho mohl zbít do bezvědomí nebo ho nechat uklidit celý dům. Všechno, jen ne znásilnění. „Musím ho nejdřív připravit.“

„Prostě mu jen potom dej léčivý lektvar,“ navrhoval Malfoy.

Snape do Harryho vniknul jedním prstem a mladý kouzelník se zoufale snažil odtáhnout. Bylo to nepříjemné, ale Snape přesto přidal druhý prst, ačkoliv už i ten první byl moc. „Jsem poněkud dobře obdařen a natrhnul bych ho, kdybych si ho vzal bez roztažení,“ řekl Snape upjatě.

„Tak mu dej léčivý lektvar předem,“ pronesl Malfoy netrpělivě.

„To mu otupí smysly.“ Snapeovy prsty přejely přes to místo, kde Harry doteky pod vlivem drogy miloval. Cítil, jak se mu penis vzrušením nalévá krví. Ne. Ne. Ne. Ne. Není gay! Nenáviděl dotyky, když nebyl pod účinkem drogy. Řval „Přestaňte!“ stále a znovu dokola v naději, že se mu hlas vrátí.

„Proč mu nevrátíš hlas? Vypadá to, jakoby tě prosil.“

„Luciusi, jestli jsi tady proto, abys mě kritizoval, tak tě ujišťuji, že ti budu dělat to samé, až příště budeš znásilňovat ženu,“ zasyčel Snape na Malfoye a prsty dál laskal Harryho. Mladíka napadla ta hrozivá myšlenka, že se Snape do něj brzy vecpe a on bude při plném vědomí po celý čas, co ho bude Snape znásilňovat. A co hůř – bude si to užívat.

„Fajn, stejně mám na práci důležitější věci.“ Malfoy odešel.

Hned, jakmile Malfoy opustil místnost, Snape z Harryho zadku prsty vytáhl. „Ujistím se, že je pryč úplně,“ zašeptal, než vyšel ven také a zanechal tam Harryho přivázaného ke stolu.

Harry se třásl úlevou a studem. Radoval se sice, že bylo po všem, ale byl plný nenávisti k sobě samému. Jak se mohl vzrušit? Nevzal si předtím ten lektvar. Vzpomínal si na poslední sex se Snapem, jak si myslel, že lektvar začal účinkovat, až když mu Snape poskytoval rozkoš, ale nejspíš byl celou tu dobu střízlivý. Což bylo tak nechutné pomyšlení, až se z toho málem pozvracel. Užíval si to, užíval si, když si ho Snape bral jako holku.

Snape se vrátil a sejmul Harrymu pouta a Silencio. Harry klesl na podlahu a schoulil se do klubíčka, přitom si zabořil tvář do dlaní.

„Co se děje? Jste zraněný?“ Snape se pohnul směrem k Harrymu.

„Nedotýkejte se mě!“ Harry před ním ucuknul.

„Když jsme s tímto začínali, tak jsem vás varoval, že pokud dorazí nečekaná návštěva, budu vám muset ublížit a ponížit vás,“ připomněl mu Snape. „Nyní jste už v bezpečí. Dnes se nevrátí. Nechcete pokračovat s lekcí?“

„Udělal jste ze mě gaye!“ řval na něj Harry. „Lhal jste mi a tvrdil, že nejste, tak jsem vám věřil. A pak jste mi dal ten lektvar, aby se mi to líbilo, i když ho nevypiju. JÁ NECHCI, ABY SE MI TO LÍBILO! NEJSEM GAY‼“ začal hyperventilovat a musel přestat dýchat.

„Nejste gay,“ opáčil mu Snape netrpělivě. „Občas tělo reaguje kladně na akce, které jsou mysli odporné. To jsem vám říkal již dříve. Ani já s vámi nechci mít pohlavní styk, ale zvládám to, jelikož mé tělo odpovídá pozitivně, ačkoliv to značně nesnáším.“

„Lžete! Jste gay! Malfoy říkal-“

„Malfoy se mýlil. Kdybych mu řekl, že preferuji ženy, nemyslíte si, že by mu nebylo podezřelé, proč tedy si přeji spát s vámi? Odmítám se zúčastňovat znásilňování, protože neshledávám tuto činnost vzrušující, proto-“

Harry zařval: „MĚ JSTE ZNÁSILNIL!“

„POSLOUCHEJTE!“ zaburácel Snape. „Ani to jsem nechtěl udělat! Musel jsem! Viděl jsem, co udělali těm ženám. Ublížili… ublížili by vám víc, než byste dokázal snést. To, co jsem vám udělal, bylo kruté, ale nebylo to nic ve srovnání s tím, co by vám udělal Avery!“

„Měl jste vymyslet jiný způsob, jak ho zastavit! Je mi jedno, co říkáte, ale nebylo to nezbytný!“

„Kdybych to věděl dopředu, vymyslel bych, jak se tomu vyhnout,“ odpověděl Snape rychle. „Ale dokud jsem nevešel tehdy dovnitř a nenašel ho na vás, tak jsem neměl ani ponětí, že má takovéto záměry. Udělal jsem jedinou věc, která mě tehdy v tak krátkém čase napadla. A i když o tom přemýšlím zpětně, nevidím žádnou jinou možnost. Mohl jsem ho tehdy zabít, ale to by vás ode mne vzali a nezabránilo by to ostatním, aby vás neznásilnili.“

Harry zavrtěl hlavou. „Nenávidíte mě. Tvrdíte, že to nemáte rád, ale já si myslím, že si užíváte, když mě vidíte… vidíte mě takto trpět.“

Snape byl na nějakou dobu zticha, pak odpověděl: „Nejste schopný pochopit, že mé napomáhání vám může být výhodné i pro mě? Pán zla není pán, kterému by se sloužilo snadně. Jestliže jste sklíčený, nebudete trénovat, a jestliže nebudete trénovat, pak se já od něj nikdy neosvobodím. Tudíž je i v mém nejlepším zájmu minimalizovat vaše utrpení.“

Tomu Harry rozuměl. I kdyby Snape Harryho využíval jen k tomu, aby se stal příštím pánem zla, stejně potřeboval Harryho pomoc. I kdyby Harryho nesnášel, čímž si byl Harry jistý, stejně mohl dělat vše pro to, aby zajistil, že Harry bude nezraněný. To vysvětlovalo, proč ho během let v Bradavicích Snape neustále zachraňoval a pomáhal mu, přestože ho nenáviděl.

Snape si svlékl svůj svrchní hábit a obtočil ho Harrymu kolem ramen. „Pojďte, dáme si něco k pití.“

Harry si hábit přitáhl pevně k sobě, vyškrábal se na nohy a šel za Snapem do kuchyně. Posadil se za stůl, zatímco Snape připravoval čaj.

„Jak dlouho ten lektvar už nefunguje?“

„Těžko říct. Začal jsem ho ředit, když jsem si uvědomil, že jeho použití může zapříčinit můj pád. Ještě než jsem začal s ředěním, pomalu jste si k němu vyvíjel odolnost, takže nakonec by stejně bylo potřeba dávku zvyšovat. Věřím, že stále má na váš systém účinky, vzhledem k některým vašim reakcím, jen to není tak silné, jak to bývalo.“ Snape před Harryho položil šálek s čajem.

Harry ho sevřel v dlaních ve snaze nechat trochu toho tepla proudit do svého těla. „Věřím, že nejste gay a že to nerad děláte se mnou, ale… vy býváte ten muž a já musím být ta žena… Nemělo by se mi to líbit, pokud nejsem gay. Měl bych to nesnášet.“

„Být penetrovaný není nezbytně ‚ženská role‘,“ argumentoval Snape. „Měl jsem pohlavní styk se ženami a je to velice odlišné.“

„Ale vždycky jste býval na vrchu. Vždycky jste byl… nadřazený,“ zamumlal Harry a zíral do svého šálku.

Snape se na chvíli odmlčel, než odpověděl. „Jak jsem vyrozuměl, přechováváte určité city pro slečnu Weasleyovou. Změnily se vaše city k ní?“

„Ne,“ Harry zavrtěl hlavou. Stále ji miloval a chtěl ji, i kdyby ona nechtěla jeho.

„Pak tedy můžete být nanejvýš považován za bisexuála,“ poznamenal Snape. „Když si se představujete v sexuálním aktu s ní, nahlížíte na to jako na formu podrobování? Myslíte si, že jí budete nadřazený jen kvůli aktu penetrace? Máte touhu ji ovládat?“

„Samozřejmě že ne! Ginny je silná. Kdybych se pokusil přinutit ji jednat podle toho, jak já chci, řekla by ‚ne‘ a možná by mě dokonce zmlátila. Její bratři by to aspoň udělali.“

„Proč tedy na to nahlížíte jako na formu nadřazenosti ve svém vlastním případě?“

„Protože… protože… chci říct…“ Harry se zamračil, jak se to snažil vysvětlit. „Ona by chtěla mít sex se mnou a já bych se chtěl milovat s ní. Nenutil bych ji.“

„Je pravda, že jste byl původně donucen, a tudíž na začátku podrobený… ale byl jste podrobený kvůli tomu, že to bylo násilné, ne kvůli pozici. I žena může muže přinutit k sexuálnímu styku, stejně jako muž může znásilnit ženu,“ přel se Snape. „Mimoto my oba jsme byli násilím donuceni do této situace, ale ani jeden z nás není bezmocný. Vy jste si vybral odepřít Averymu jeho potěšení tím, že jste se zapojil do této frašky se mnou. Pokud chcete, můžete odmítnout toto divadlo pro Pána zla a riskovat to s Averym. Je možné, že už se mu znovu nepodaří získat přízeň Temného pána a že on je jediným s podobnými záměry. Je to riskantní a takovéto jednání bych nedoporučoval, ale je to stále možnost, kterou si můžete zvolit.“

Harry nebyl ochotný tohle riskovat. Alespoň Snape byl jemný. Avery by mu pravděpodobně uřízl varlata nebo udělal něco podobného.

„Důvod, proč se tak usilovně snaží vás degradovat a ponížit, je ten, že jste mocný,“ vysvětloval Snape. „Bojí se vás.“

„Ale nechovají se tak,“ zamumlal Harry.

„Och, ale ano. Ubližují vám, protože se za svůj strach stydí,“ ujišťoval ho Snape. „Nakonec svůj strach z vás ztratí a nebudou na vás nahlížet jako na nic víc než hračku, a to bude doba, kdy se stanete nejmocnějším.“

„Jakto?“ zeptal se Harry podezřívavě.

„Když budete hrát submisivního otroka, utišíte jejich strach a ujistíte je, že vás dokonale ovládli. Takovéto jednání je uchlácholí a ukolébá do falešného pocitu bezpečí. A až povstanete, abyste je zničil, budou absolutně nepřipravení vám čelit.“

„Nemyslím si, že jsem mocný. Kdybych byl, nebyl bych tady. Měl bych magii.“

„Máte na současnou situaci příliš omezený pohled. Ano, jste vězeň a nemůžete odejít, jak se vám zlíbí. Ano, je vám odepřena vaše magie. Nicméně… jste v blízkosti svého nepřítele. Nakonec byste se Temnému pánovi musel přiblížit a tím, že jste tady, víte, že vám bude nadosah každý týden. Nadto, kdybyste byl venku, byl byste neustále na útěku, nikdy byste nevěděl, jestli nejsou Smrtijedi zrovna za rohem a nečíhají na vás, aby vás zajali. Neměl byste možnost trénovat, jak můžete tady.“

„Dostal jsem od Brumbála úkol, který musím dodělat. A to nemůžu, když jsem uvězněný tady.“

„Pokud se mé zdroje nemýlí, pak si myslím, že slečna Grangerová a pan Weasley úspěšně tu situaci zvládají,“ přiznal Snape. „Bylo mi řečeno, že oni jsou zodpovědní za akci, která přiměla Pána zla vás mučit, a ještě je nechytili.“

Ron s Hermionou stále hledají horcruxy? Pravděpodobně právě jeden zničili. Harry se zakřenil. Už zbývají jen dva!

Snape se přesunul od stolu a začal vařit večeři. „Soustřeďte se na trénování a nechte své přátele dokončit jejich úkol. Svojí přítomností zde je chráníte. Kdybyste zůstal s nimi, každý Smrtijed by se pokoušel vás najít, jen aby mohl před Temného pána předvést Harryho Pottera.“

„Asi máte pravdu,“ přikývl Harry a sledoval Snapea krájet zeleninu. „Jen mám pocit, že bych měl být tam venku a pomáhat jim.“

„Pomáháte jim,“ tvrdil pevně Snape. Z lednice vytáhl maso a rychle ho naplátkoval. Harry se zájmem sledoval dopadající čepel. „Již jste pokročil do bodu, kdy byste měl být schopný bez hůlky a magie zabít několik Smrtijedů. Není mnoho čarodějů, pro které by něco podobného bylo možné.“

Harry byl pyšný, že ho Snape považuje za dostatečně schopného už nyní. A to netrénovali tak dlouho. Cvičení mu vždycky zlepšovalo náladu. Alespoň něco dělal.

„Vím, že bych ho dokázal porazit, kdybych měl příležitost,“ prohlásil.

„Pokud se vám podaří zachovat si hlavu, je podobný výsledek vysoce pravděpodobný,“ souhlasil Snape a začal smažit maso ve velké pánvi.

„Vymyslel jste nějaký plán?“ zeptal se Harry zvědavě.

„Jeden už mám na mysli.“

„Kdy mi ho řeknete?“

„Až uznám, že je to nezbytné.“ Snape se s lehkostí pohyboval po kuchyni a přidával do pánve koření.

To prosté ignorování Harryho naštvalo. „Proč ne dřív?“

Snape po něm vrhl rychlým pohledem. „Kdybych vám před měsícem řekl, že očekávám, že zničíte Smrtijedy bez hůlky a magie jen tím, že se k nim přiblížíte, věřil byste mi?“

Harry zavrtěl hlavou. „Ne, myslel bych si, že se mě snažíte zabít.“

„Přesně tak, kdybych vám o svém plánu řekl nyní, měl byste podobnou reakci.“

„Je to stejně tak sebevražedné?“ Harryho zajímalo, co Snape vymyslel.

„I tak by se dalo říct,“ Snape přikývl a začal vařit zeleninu.

Když Harry sledoval, jak Snape směs smaží, uvědomil si, že věří Snapeovi, že mu pomůže skrz tohle martyrium. Nevěřil, že Snapeovi leží na srdci jeho nejlepší zájmy, ale věřil, že Snape chce Voldemorta zničit a že udělá vše proto, aby s tím Harrymu pomohl. Bylo hezké vědět, že v tomto má spojence, i když jeho spojenec byl had jako Snape.

Harry také uznal, že může Snapeovi věřit v tom, že k němu bude jemný, kdykoliv bude moci. Když Smrtijed Harrymu poprvé nabídl ten lektvar, řekl, že pokud Harry vážně bude chtít, že přestane. Harry mu tehdy nevěřil, ale nyní měl pocit, že i kdyby Smrtijeda požádal těsně před orgasmem, aby přestal, Snape by poslechl.

„Neberte mi už nikdy hlas,“ požádal Harry.

„To vám nemohu slíbit,“ řekl Snape od sporáku. „Ale budu se tomu vyhýbat, pokud to nebude absolutně nezbytně nutné. Ale jestliže vás požádám, abyste byl zticha, musíte okamžitě poslechnout.“

„Ano,“ přikývl Harry.

Snape naskládal lahodně vonící jídlo na talíře a ty pak umístil do široké černé krabice na pultě. Do krabice přidal ještě pár dalších věcí, pak nalil pití a i to tam vložil. „Musíte se na jídlo vrátit do cely.“

Harry se postavil a následoval Snapea dolů. Snape ho zavedl do koupelny, vyndal lektvar na svaly a položil ho na okraj vany. Pak z koupelny odešel a Harry upustil Snapeův hábit na podlahu a vysprchoval se. Snape se vrátil, když si Harry natíral mast do pokožky.

„Vaše prádlo bude připravené nejdříve za patnáct minut.“

„To je fajn. Mohl byste mi tohle natřít na záda?“ Harry mu podal lektvar a otočil se k němu zády. Snape mu ho vmasíroval rychlými pohyby, pak přešel k umyvadlu a umyl si ruce. Harry si kolem pasu obtočil ručník a cupital zpátky do cely.

Snape poklepal na stůl před oběma židlemi a objevilo se jídlo pro oba, Harryho bylo dvakrát tak velké co Snapeovo.

„Myslel jsem si, že se mnou jíst nemůžete?“ Harry si vzpomínal, jak mu Snape vysvětloval, že sdílení jídla je známka rovnosti.

„Pochybuji, že Malfoy dnes ještě přijde,“ odpověděl Snape.

„Och, to je dobře.“ Harry se cítil poněkud nemotorně, když jedl před mužem, který měl velice elegantní a kontrolované stolování. „Nevěděl jsem, že umíte udělat takovéto smažené rychlovky.“

„Nedávno jsem si objednal nové kuchařky, které obsahují rozličné recepty.“

„Je to velmi dobré,“ pochválil ho Harry.

„Je to lepší, než jsem očekával,“ přiznal Snape.

Jedli v tichosti, Harry zasažený tou absurditou, že sdílí jídlo se Snapem. Kdyby Ronovi a Hermioně vyprávěl třebas jen polovinu věcí, které se mu tady staly, nevěřili by mu. Harry si nebyl jistý, jestli by uvěřil sám sobě. Byl tohle další Snapeův trik? Nemyslel si to. Snape k Harrymu byl po celou dobu uvěznění podezřele mírný a milý. Nyní Harry rozuměl, proč Snape ovládal svoji nenávist. Aby bylo jasné, pomáhal Harrymu ze sobeckých důvodů, ale ty důvody ho nutily chovat se k Harrymu slušně. Nikdy nebyl mladík tak rád, že se Snape stará jenom sám o sebe. Snape udělá všechno, co je v jeho silách, aby zajistil, že tohle přežije, a k tomu potřeboval Harryho pomoc. Snape bude Harrymu pomáhat až do konce.

Snape po večeři sklidil nádobí. „Očekávám, že Pán zla dorazí zítra. Ráno budeme zase trénovat.“

„Dobrá,“ vzal Harry na vědomí. Sledoval Snapea, jak prochází mříží a odchází. Pak utekl do postele a tam se schoulil s knihou. Usnul a zdálo se mu o jiných světech.

<Kapitola 20>  <Kapitola 22>