Noci v zahradě Getsemanské - Kapitola 42
Kapitola 42
Snape příští ráno Harryho vzbudil kouzlem. Ačkoliv už uběhl nějaký čas od doby, co Harryho napadal ve spánku, mladík se vzbudil hned, co zaslechl ostrý praskavý zvuk prvního kouzla. Naneštěstí si ve stavu ospalosti spletl levou s pravou a narazil do zdi.
„Jste zraněný?“ Snape vstoupil do cely a přešel k posteli.
„Ani ne, jen vzhůru.“ Harry si mnul to místo, kde se jeho lebka srazila se sádrokartonem.
„Vezměte si tohle, jen pro jistotu.“ Snape k němu natáhl normální lektvar proti bolesti. Harry si ho vzal a opatrně si kápl na jazyk jednu kapku, než ho vtiskl Snapeovi do ruky.
Snape si ho zastrčil zpět do hábitu a ustoupil od něj, aby na stůl vyčaroval snídani. Pak se posadil na židli a upíjel čaj, zatímco Harry si sedl na své místo a zakousl se do klobásky.
„Dnes budete mít obvyklé tréninkové uspořádání,“ řekl Snape poklidně, hlas měl chladnější než obvykle. „A večer také bychom měli vykonat pohlavní styk. Vím, že si to hnusíte stejně jako já, ale jednoduše to udělat musíme.“
Harry se zamračil, když upíjel svůj pomerančový džus, nebyl si jistý, jak na tuhle poznámku odpovědět. Nehnusil si sex a ani Snape ne. Harry věděl, že je možné mít erekci třeba jen ze strachu nebo vzteku, nejen ze vzrušení, ale nemyslel si, že by to byl Snapeův případ. Byl si jistý, že ho Snape chce, ale před dvěma dny se stalo něco, díky čemuž Snape předstíral, že se mu sex s ním nelíbí.
Harry si nad tím stále lámal hlavu, když ho Snape vedl do tréninkové místnosti, kde protentokrát nebyl nábytek. Když Snape očarovával míčky, Harry se rozhlédl po místnosti a ucítil náhlé prozření. Před dvěma dny večer to bylo poprvé, co si vzpomínal, že byla Narcisa na Smrtijedském shromáždění, ačkoliv Lucius se účastnil mnoha. Smrtijedi, kteří Harryho sexuálně obtěžovali, se zmiňovali, že si myslí, že Snapeovi ho kouří pravidelně. Bylo možné, že Narcisa zaslechla, co se o něm a Snapeovi povídá. Harry si byl dost jistý, že ještě při minulé návštěvě nevěděla, že Snape s ním je zapletený sexuálně; jinak by se Snapem nespala. Možná to o nich zjistila včera večer a to byl důvod, proč odešla?
Nebo odešla vůbec? Co když zůstala a dívala se, jak Harry jednal, jak si myslel, že s ním chce Snape mít sex? A po tom představení nebylo možné, aby si věřila, že jeho vztah se Snapem není sexuální, a naštvala se na učitele lektvarů, že jí to neřekl. A pokud zůstala ona, pak to nejspíš znamenalo, že tu byl i Draco. Při té myšlence se Harrymu zkroutily vnitřnosti. Dokázal přestát mnoho věcí, ale ne představu, že ho Draco sleduje na kolenou, jak někomu kouří. Rychle vytlačil tuhle představu z hlavy.
Harry si pomyslel, dobře Snapeovi tak, že mu byl odepřen heterosexuální sex. Když on ho nemohl mít, tak ani Snape by si ho neměl dopřávat. A teď, pokud Snape nezlepší svůj přístup k němu, ani od Harryho se mu nedostane žádného druhu sexu. Harry si domyslel, že existují dvě možnosti, co se stane, když odmítne se Snapem spolupracovat: buď ho Snape znásilní, nebo si bude muset vymyslet nějakou výmluvu pro Voldemorta, aby mu vysvětlil, proč s Harrym nesouložil. A vzhledem k tomu, že Snape opovrhoval znásilněním, Harry očekával ten druhý scénář. Má na to, aby donutil Snapea jednat s ním stejně jako před tím incidentem se Smrtijedy. Byla to značně uspokojivá myšlenka a Harry se jí nechal natolik rozptýlit, až si nevšiml, že Snape už započal cvičení, dokud mu tři míčky neudeřily do zad.
„Neplýtvejte mým časem, Pottere. Jestliže si nepřejete trénovat, mám mnoho dalších aktivit, kterým bych osobně dával přednost,“ povýšeně ho informoval Snape.
Harry rychle vyskočil na nohy a začal se vyhýbat. „Teď už jsem připravený.“ A společně s očarovanými míčky, na něj Snape taky začal vrhat kouzla. Harry se v tom stal tak dobrý, že se bez problému vyhýbal Snapeovým kouzlům, ačkoliv občas kvůli tomu musel vběhnout do cesty míčku. Snape na něj obyčejné mířil neškodnými kouzly, ale dneska používal černou magii společně s neodpustitelnými. Když ho Avada Kedavra jen těsně minula, dostal Harry skoro infarkt. Jakmile konečně popadl dech, rychle se otočil, aby se Snapeovi díval do tváře, a zařval: „Snažíte se mě zabít?!“
Snape odpověděl vystřelením další Avady Kedavry na Harryho hlavu. Harry se sehnul, ale Snape použil dvě kouzla najednou a to druhé zasáhlo Harryho do nohy a přišpendlilo mu ji k zemi, čímž mladík ztratil rovnováhu. Vzpamatoval se dřív, než dopadl na zem a jen tak tak se vyhnul dalším dvěma Avadám. Dalším řetězovým kouzlem jej Snape trefil do zápěstí a on byl uvězněný, neschopen se hýbat víc jak pár palců do stran.
Snape přešel blíž a postavil se před Harryho, tvář jako nečitelnou masku. Namířil hůlkou Harrymu přímo na hruď. „Avada Kedavra.“
Harry se na tak krátkou vzdálenost nemohl kletbě vyhnout a nemohl dělat nic, když se mu zelené světlo zanořilo do prsou. Srdce mu poskočilo, jak jeho tělem proběhl mravenčivý pocit chladícího kouzla.
„Co jste to do háje udělal?!“ zalapal po dechu, jakmile mu došlo, že je stále naživu.
„Jednoduše jsem seslal jedno kouzlo, zatímco nahlas jsem vyslovil jiné. Je to dobře známý trik, který v minulosti Smrtijedi používali,“ poučil ho Snape s podivným úsměvem na tváři. „To jste tak hloupý, abyste věřil, že Avada Kedavra může být seslána ve dvojici s jiným kouzlem?“ uvolnil Harryho z pout.
„Vy… vy…“ lapal Harry po dechu pod návalem emocí, pro které byl moc omráčený, když se vyhýbal kouzlům. Strach se jím proháněl jako lavina a on bojoval o vzduch, tělo se mu prudce třáslo.
„Vy jste si skutečně myslel, že se vás chystám zabít,“ odvětil Snape a zněl pobaveně.
„Samozřejmě!“ Harryho vztek překypěl na povrch, rychle zadusil strach. Vyskočil na nohy a pozadu přešel na druhou stranu místnosti, co nejdál od Snapea. Neodvažoval se spustit oči z toho zvráceného parchanta.
„Konečně se vaše inteligence a paranoia zlepšila do bodu, kdy je skoro na normální úrovni. Měl bych vás odměnit,“ přemítal Snape, zatímco si zastrkával hůlku do hábitu.
„Nemluvte se mnou takhle, bastarde!“ zasyčel Harry. Měl toho dost. Odmítal déle snášet Snapeovu krutost a urážky. Ani omylem nemohl trénovat, jestli ho Snape bude takhle šikanovat.
Snape vyklenul jedno obočí. „Pottere - “
„A neříkejte mi, že se potřebuju uklidnit!“ násilně mu vpadl do řeči Harry. „Nikdy normální by nebyl klidný potom, co by byl svázaný a zasažený Avadou Kedavrou! Co to s váma kurva je?“
„Pottere, já jsem ne - “
„Chtěl jste, abych tomu věřil!“ Narazil do zdi a uvědomil si, že je u dveří vedoucích do chodby s kobercem, jež mířila ke schodům do sklepení. Jednal hned, jakmile je uviděl, trhnutím je otevřel a vyběhl jimi dřív, než Snapeovo kouzlo dorazilo k němu.
„POTTERE!“ hulákal Snape. „VRAŤ SE SEM!“
Harry prolétl schody a uháněl ke dveřím knihovny, jen sotva si vzpomněl, aby je za sebou zabouchl. Vrhnul se chodbou a do koupelny, třísknutím dveře zavřel a pod kliku strčil Snapeovu těžkou židli. Pokoušel se dostat do skříňky s lektvary, a když zjistil, že ji neotevře, snažil se ji přesunout, ale byla moc těžká, aby s ní hnul. Posadil se na předložku k vaně, aby mohl držet židli na místě, a se zkříženýma rukama a zuřivostí divoce běsnící mu v srdci čekal na Snapea.
Nebyl tam moc dlouho, než se z druhé strany dveří ozval Snapeův hlas. „Jestliže si myslíte, že takovéto chování zvýší moji důvěru ve vaši sebekontrolu a oddanost, pak se ošklivě pletete. V tuto dobu už musíte vědět, že vám není povoleno být mimo vaši klec a bez mého dohledu, když nejste spoutaný. Pokud okamžitě neotevřete dveře, odstraním je kouzlem.“
Ta nevyslovená hrozba, co by se Harrymu mohlo stát, kdyby byl Snape donucený otevřít dveře kouzly, visela ve vzduchu mezi nimi. Harry chvíli zvažoval, že Snapea nechá magii použít, aby viděl, jakým směrem se Snape vydá, aby mu to oplatil, ale zároveň se mu také chtěl nebojácně postavit, dokud to bylo možné. Naneštěstí věděl, že jakmile Snape začne používat kouzla, není naděje na férový souboj. Harry se postavil na nohy a zpod kliky vytáhl židli. Otevřel dveře a setkal se se Snapeovým zrakem s klidem, který necítil. Snape stál s tasenou hůlkou a pod Harryho pohledem měl na tváři neutrální masku.
„Hodlám se vysprchovat a pak si ho chci vyhonit,“ informoval Harry chladně věcným tónem. „Buď můžete jít dovnitř a sledovat mě jako hnusný perverzák, nebo si můžete jít číst či vymýšlet způsoby mučení lidí nebo cokoliv, co obvykle děláváte, když na mě nepoužíváte neodpustitelné.“
„Pottere, nechtěl jsem - “ začal Snape, ale Harry ho přerušil.
„To sice tvrdíte, ale jste zasraný lhář. Takže to vyřeším za vás. Nedotknete se mě, dokud nepřestanete být takovým parchantem,“ prohlásil a probodl Snapea pohledem.
Snapeova obočí se vzteky stáhla k sobě. „A Pán zla - “
„Nasrat s Voldemortem!“ zvolal Harry. „Nedovolím vám - “
„Jste nesnesitelné děcko,“ vyštěkl Snape. „Neustále - “
„Jestliže jsem děcko, co to pak dělá z vás?“ odsekl Harry.
Snapeova tvář se zkřivila zuřivostí a on namířil hůlkou Harrymu na hruď. „Uděláte, jak říkám, nebo - “
„Nebo co? Znásilníte mě?“ ušklíbl se Harry. „Použijete magii, abyste mě donutil? Zdrogujete mě a uděláte to, až už vás nebudu moct zastavit? Jste stejný jako oni; nic víc než násilnický vrah. Doufám, že nemáte v plánu mít děti, protože - “
„Ty drzý spratku!“ zasyčel Snape. „Chcete být potrestán Pánem zla? Chcete, abych vás přestal trénovat a vrátil se do Bradavic? Protože já to udělám, jestliže nepřestanete s tímto bláznovstvím!“
„Jen do toho!“ vykřikl harry vzdorovitě. „Do toho a já mu povím, že mě trénujete, abych ho porazil!“
„Pak nás zabije oba dva, idiote! A to jen proto, že jste tak velký ignorant, abyste si uvědomil, kdy máte držet hubu a dělat, jak je vám řečeno! Budete mě poslouchat dobrovolně, nebo vás k tomu donutím!“ vyhrožoval Snape a mířil Harrymu na krk.
Harry se statečně ani nepohnul, odmítal ustoupit. „Beze mě nemůžete dosáhnout ničeho!“ připomenul mu. „Potřebujete mě, abych Voldemorta zabil!“
„Jste tak ubohý, že pochybuji, zda toho vůbec jste schopen,“ jízlivě se ušklíbl Snape a tyčil se nad Harrym jako veliký černý sup. Černé oči mu nebezpečně blýskaly a rty se zkroutily do děsivé parodie úsměvu. „Doufejme, že v pokusu o záchranu kouzelnického světa budete úspěšnější, než jste byl při záchraně vašeho ubohého, drahého kmotra, ale pochybuji o tom.“
Harry se ostře nadechl, když mu srdce spadlo až na podlahu. „SKLAPNĚTE!“
Snape jej ignoroval, ten stejný děsuplný úsměv natahoval jeho úzké rty ještě do užší lajny. „Měl bych vás přeměnit do bezduché loutky. Ve vaší inteligenci by nebyla přílišná změna, ale tak byste skutečně mohl mít pro mě nějakou cenu. Jediné využití pro vás je coby pěšec, a ani na to nemáte. Nejste dobrý ani pro - “
„BĚŽTE DO PRDELE!“ zařval Harry. Vrhl se dopředu, rychle vytrhl Snapeovi hůlku z ruky a pak mu vší silou zabouchl dveře před nosem. Snape se pokoušel dveře silou vyrazit, ale Harry silně zatlačil proti nim a nedovolil je otevřít ani na skulinku.
„Incendio!“ zařval Snape a Harry měl sotva dost času na to, aby se vydrápal na druhou stranu koupelny, když dveře vybuchly v plamenech. Zbytky se rozletěly do stran a Snape jimi prošel, na tváři měl ten samý nelidský výraz jako tehdy, když se Harryho pokoušel zardousit.
Harry na něj namířil jeho hůlkou. „Nedotýkejte se mě!“
„Immobulus!“ Snapeova pravá ruka namířila na něj, jako kdyby byla hůlkou.
Harry se pokusil uhnout, ale místnost byla příliš malá, aby se mohl řádně vyhýbat, a tak nemohl kouzlu zabránit, aby jej zasáhlo. Ochablo mu tělo, on upustil hůlku a pozadu spadl na měkký kobereček. Zíral na strop, neschopen se pohnout navzdory tomu, jak moc se snažil. Za tohle Snapea dostane. Vymlátí z něj duši. Roztrhá ho na malinké kousíčky. Vyhodí ho do vzduchu tím nejvýbušnějším zaklínadlem, jaké najde.
Slyšel Snapeovo hlasité oddychování, zatímco cítil, jak je jeho tělo zvednuto na neviditelných úponcích Mobilicorpa. Hlava mu spadla nazad a on cestou, jak byl levitován do cely, sledoval zdi. Snape šel za ním. Muž ho vmanévroval na postel a položil jej na záda. Naklonil se nad něj a popadl jej za ruce, vytáhl mu je nad hlavu směrem k tyčím. Harry ho vášnivě probodával pohledem, ale Snape se mu do očí nepodíval, když používal řetězové kouzlo a připevňoval Harryho okovy ke sloupkům u postele. Pak konečně odstoupil.
„Finite Incantatem,“ zamumlal nakonec a osvobodil Harryho z Immobula.
Harry se stočil a probodával ho pohledem. „HAJZLE! JÁ VÁS - “
„Silencio!“ Snape sevřel hůlku tak pevně, až mu zbělaly klouby. Harry doufal, že toho šmejda vystrašil. „Teď,“ vyřkl ze sebe ta slova, jako kdyby byla závažná a těžkopádná, „vás tady nechám až do oběda. Pokud se do té doby nezklidníte, nepustím vás. Pokud budete ještě agresivnější, zamknu vás do přístěnku, dokud se neuklidníte. Nezajímá mne, jestli vás tam budu muset nechat i několik dní. Je to jasné?“
Harry bezhlesně vyslovil ‚naserte si‘ a na ruce blíž Snapeovi vztyčil prostředníček.
Snape přikročil blíž a Harry k němu vykopl nohou. Muž opět použil Immobulus a popadl Harryho za vlasy. Prsty mu drsně za ně škubnul a hůlku mu přitiskl ke krku, špičku mu zabořil do kůže. Sklonil hlavu, tvář měl k němu blíže než kdy předtím v době, co byl Harry při smyslech. Úzké rty měl ohrnuté, žluté, křivé zuby odhalené a černé oči se leskly opovržením a záští, nažloutlá pokožka pouze podtrhovala jejich temnotu. „Nezkoušejte. Mě. To, co se vám dosud stalo, vám bude připadat jako ráj ve srovnání s tím, co vám udělám, pokud budete dál zpochybňovat moji autoritu. Znám nesčetné množství způsobů, jak vás mučit, aniž bych upozornil Pána zla na vaši bolest. Budete škemrat o odpuštění dlouho předtím, než s vámi skončím. Věřte mi, Pottere, až vás budu mučit, budu si to užívat víc, než vůbec tušíte.“
Na jeden děsivý moment Harry úplně ztuhl, zíral na Snapea rozšířenýma očima. Ten divoký záblesk, který v těch Snapeových spatřil, jej znervóznil, a když se Snape trochu pohnul, jako kdyby se chystal vylézt na postel, srdce mu málem vyskočilo z hrudi. Nicméně Snape pouze pustil Harrymu vlasy a vyřítil se pryč, jen dveře od knihovny za ním práskly.
Zanechán pod Immobulem mohl Harry jen civět na strop a představovat si rozličné způsoby, jak Snapea zabije. Když kouzlo konečně vyprchalo, co nejlépe se uvelebil, rozmrzen řetězy, co ho poutaly k posteli. Jak je možné, že věci jen v průběhu pár dní šly od špatného k ještě horšímu? Myslel Snape své hrozby vážně? Harry byl v pokušení pokračovat a tlačit na Snapea ještě víc, aby viděl, jak daleko ho nechá zajít, než jej potrestá, ale potřeboval trénovat a to dost dobře nemohl, když by byl zamčený v přístěnku.
V Harrym to stále ještě vřelo, když se Snape o pár hodin později vrátil, ale smazal si všechny stopy emocí ze své tváře a setkal se se Snapeovým zrakem s chladnou netečností. Muž očividně předpokládal, že Harryho vystupování odráží jeho vnitřní hnutí, protože mu sundal řetězy, jen co prošel mřížemi. Harry zůstal stočený v rohu své postele.
Učitel lektvarů mu obstaral oběd a schoval si hůlku. V tichosti Harryho sledoval a Harry mu pohled oplácel.
„Až dojíte oběd, budu vás opět trénovat,“ oznámil mu Snape vyrovnaně.
Ačkoliv Harry chtěl trénovat, jeho vztek při těch slovech prudce vzrostl. Vážně si Snape myslel, že může Harryho sekýrovat po tom proslovu, co tu vedl? Zúžil na muže oči a nedůvěřivě odvětil: „Nesním ani nevypiju nic, dokud mi neodpřisáhnete, že jste do toho nepřidal žádný lektvar.“
S očima upřenýma do Harry Snape pozvedl hrnek a napil se. Pak přistoupil k posteli a nabídl mu jej. „Ve vašem jídle nejsou lektvary; nemám důvod vám je dávat.“
„Jistě že máte,“ nedůtklivě odpověděl Harry. „Dáte mi lektvary do jídla a pak mě zase znásilníte.“
Snapeova tvář se zkřivila do výrazu extrémní zuřivosti a hodil pohár s dýňovou šťávou po Harrym. Hrnek mladíkovi neškodně narazil do ramene, džus mu vystříkl do obličeje a na hruď a pokropil lůžkoviny. Harry byl chvíli příliš šokovaný, že mohl jen prskat, pak se vzpamatoval a vrhl se na Snapea.
„Immobulus!“ zvolal Snape a Harry přistál naplocho na posteli.
Snape vydupal ven a Harryho uvolnil, až když prošel dveřmi od knihovny.
„ZBABĚLČE!“ Harry vystartoval k mřížím. „BOJUJTE SE MNOU JAKO MUŽ!“
Málem zuřivostí praštil pěstí do mříží, ale zastavil se. Vztekle dopochodoval k posteli, svlékl si povlečení, mokré lůžkoviny vyhodil ven z cely do chodby a pak přešel k umyvadlu a vykoupal se, odstranil všechny pozůstatky po dýňové šťávě. Když skončil, posadil se na židli, aby si snědl oběd. Jestliže ho Snape zamořil, utrhne tomu bastardovi koule.
Snape mu udělal to lahodné dušené kuře, které měl tak rád, společně s jablečným drobenkovým koláčem a zmrzlinou jako dezertem. Harry jedl pomalu, vychutnával si chuť a strukturu každého pokrmu. Jedení jej uklidňovalo a v době, kdy skončil, nebyl zdaleka tak rozrušený jako dříve.
Harry věděl, že se zachoval dětinsky, když vyhrožoval, že půjde za Voldemortem. Řekl to čistě jen proto, že byl v té době nesmírně naštvaný. Také věděl, že spolu musejí spát, chtějí-li udržovat šarádu; nedalo se tomu vyhnout. Sice nenáviděl způsob, jakým s ním Snape jednal, ale být nedospělý ani jednomu z nich nepřinese nic dobrého. I kdyby s ním Snape zacházel jako úplné hovado, neznamenalo to, že by se měl Harry snížit na jeho úroveň. Poradí si s tím bastardem stejně, jako zvládá Smrtijedy. Potlačí svůj odpor a nechuť a dovolí Snapeovi, ať dělá, cokoliv je třeba. Snape nikdy nebýval k němu během sexu krutý, takže by to nemělo být příliš složité. A až bude volný, vrátí to tomu parchantovi desetkrát, nicméně prozatím budě dospělý a udělá cokoliv, co je zapotřebí pro porážku Voldemorta.
Harry dojedl a pak si četl, dokud o mnoho hodin později nedorazil Snape.
Snape beze slova zvedl prádlo a odeslal ho do chodby. Otevřel dveře pro Harryho. „Pravděpodobně chcete koupel.“
Harry odložil knihu a postavil se na nohy. „Jo, chci.“ Vyklouzl z cely a na cestě do koupelny, které stále chyběly dveře, se vyhýbal Snapeovi. Když se sprchoval, všiml si, že Snape zůstával venku. Neuspěchaně se myl, pak se usušil a vešel do chodby, kolem pasu si obtočil ručník.
Snape byl v jeho cele a měnil povlečení. Harry prošel mřížemi, opět se držel daleko od toho mizery, a vydal se směrem k židli. Když se konečně usadil, Snape mu na stůl vyčaroval večeři.
Harry si ukousl kousek opékaného masa. Soustředil se spíš na jídlo než na Snapea, který zkontroloval Harryho toaletní potřeby a poté, co se přesvědčil, že je všechno v pořádku, se posadil na vlastní židli.
„Dočetl jste již Lva, čarodějnici a skříň?“ zeptal se Snape ležérně.
Harry zamrkal. Ze všech věcí, které očekával, že Snape řekne, byla tohle ta poslední. „Ne, ale budu to mít brzo.“
„Co si o tom myslíte?“ pokračoval Snape, jako kdyby nestrávili celý den řvaním na sebe. Harry si přál, aby měl brýle a mohl tak vidět Snapeův obličej jasněji, ale měl dojem, že ten mastný mizera se konečně rozhodl opět s ním jednat slušně.
„Aslan se právě vrátil k životu, což považuju za trochu hloupé,“ odpověděl Harry v rovněž vyrovnaném tónu.
„Proč?“ Snape si pro sebe přivolal čaj.
„No, udělali obrovský humbuk ze skutečnosti, že se obětoval, aby zachránil Edmuntovi život, ale ve skutečnosti za Edmunta neumřel. Jestliže Aslan věděl, že se probudí z mrtvých, pak se doopravdy neobětoval,“ poukázal Harry. „Nenávidím, když v knihách lidé umřou a pak se opět probudí k životu. Takhle to ve skutečném světě nefunguje. Dokonce i v kouzelnickém světě když lidi umřou, tak zůstanou mrtví.“
Snape se na něj klidně podíval. „Ten příběh byl napsán jako alegorie, kde Aslan představuje Krista. Je to prostě další příklad krajního hrdinného ideálu – hrdina, co se obětuje.“
„Vy si o hrdinství moc nemyslíte, co?“ zeptal se Harry.
„Mnoho z toho, co byste považoval za hrdinství či statečnost, bych já pokládal za hloupost,“ vysvětlil Snape. „Přemýšlejte o své vlastní situaci. Jsem si jistý, že existují jedinci, kteří od vás očekávají, že vyzvete Pána zla při první příležitosti, co se vám naskytne. To jste také původně udělal, a nepřineslo vám to nic než mučení, při kterém jste téměř přišel o rozum. Vaše současná strategie je vyčkávat a spoléhat se na manipulaci a klam, dokud se sama nenaskytne dokonalá příležitost. Tento plán pro vás může být méně žádoucí vzhledem k té směšné představě o čestnosti a odvaze, na které vy Nebelvíři podle všeho lpíte; nicméně udrží vás naživu a relativně bez zranění.“
„Bez zranění?“ zeptal se Harry nevěřícně, skoro se zadusil dýňovým džusem. „Ani za nic bych nechtěl vidět, co považujete za zranění, jestliže já jsem bez něj.“
„Relativně,“ zdůraznil Snape. „Jste vězněm již několik měsíců. Mohl byste být touto dobou zlomený. Mohl jste být po celou dobu bez přestání zamčený v přístěnku a pouštěný ven pouze v krajní nutnosti. Mohl jste být zdrogován, až byste - “
„Okej, okej, pochopil jsem.“ Harry píchnul do pečeně lžící poněkud silněji, než zamýšlel, a kousek mu vyletěl z talíře a přistál na zemi. Snape jej švihnutím hůlky nechal zmizet.
„Vím, že máte v plánu postavit se Pánovi zla a v případě potřeby položit svůj život za kouzelnický svět, ale musíte zvážit - “
„Hodlám ho porazit a basta,“ přerušil jej Harry odhodlaně.
„Nezamýšlel jsem navrhnout vám, abyste se mu nepostavil,“ ujistil jej Snape klidně. „Pokud by si vás Pán zla nevybral za terč, stejně byste udělal vše, co by bylo ve vaší moci, abyste proti němu bojoval, nemám pravdu?“
„Samozřejmě.“
„Jednoduše se divím, co je na kouzelnickém světě, že kvůli tomu cítíte povinnost v případě potřeby obětovat svůj život.“
Snape musel hrát hloupého. Nebylo možné, že mu to do této chvíle ještě nedošlo. „Pro mé přátele,“ odpověděl Harry jednoduše. „Pokud nebude zničený, tak zabije víc lidí, jako moji mámu a tátu.“
„A co kdyby slíbil, že již neublíží vašim přátelům ani rodině?“ naléhal Snape.
Harry se na něj zamračil. Nedokázal pochopit, kam Snape těmi komentáři míří. „Je to lhář. Zabil by je v tu chvíli, co by vylezli z úkrytu. Proč se vlastně ptáte? Pokud se mě snažíte přesvědčit, abych se přidal k Voldemortovi, tak to nebude fungovat.“
„Samozřejmě že ne.“ Snape odeslal pryč svůj čaj. „Pouze chci, abyste přemýšlel o svém jednání a co to pro vás bude mít za následek, když očividně trváte na tom, že budete následovat spíš své srdce než hlavu.“
„Pokud nebudu naslouchat svému srdci, změním se v něho.“ Harry dojedl pečeni a pustil se do crème brûlée.
„To, že se pokusíte trochu víc rozvažovat veškeré své jednání, neznamená ignorovat své srdce,“ řekl Snape a sledoval Harryho jíst. „Neublíží vám přemýšlet dřív, než budete jednat.“
„To přemýšlím,“ oponoval Harry. „Jen proto, že nedojdu ke stejnému závěru jako vy, neznamená, že to nedělám.“
„Přemýšlel jste, než jste mi vytrhl hůlku a zamknul se v koupelně?“ Snapeovo obočí vystřelilo skoro až vlasům.
Harry popadl misku tak pevně, až se začala rozpadat. „Jestliže Voldemort na mě bude vysílat Avady Kedavry, tak se naštvu. Pokud si myslíte, že to značí, že jsem zbrklý, pak asi vždycky budu.“
„To nebylo poprvé, co jsem ve vaší přítomnosti použil černou magii,“ vyzdvihl Snape.
„Ne, ale tehdy jste se taky nechoval jako naprostý kretén.“ Harry dojedl crème brûlée a odložil misku na stranu k ostatním.
S maskou na tváři Snape jedním švihnutím hůlky nechal nádobí zmizet a složil si ruce na stole. „Musíme dnes večer vykonat pohlavní styk. Pán zla to bude očekávat a já jsem na tomto plánu pracoval příliš dlouho, než abych vám dovolil ho zničit. Buď se podřídíte, jak se očekává, nebo vám dám tu drogu a vezmu si vás, až váš odpor ochabne.“ Sáhl do hábitu a vytáhl lahvičku, která obsahovala sexuální lektvar, a položil ji na stůl před sebe.
Harry hleděl na lektvar úplně fascinovaně. Zapomněl na něj, ale nyní se vzpomínky na to, jak se pod jeho vlivem cítil šťastně a báječně, rychle vynořovaly. Zoufale toužil cítit opět tu euforii, kterou mu přinášela droga, ačkoliv logicky věděl, že by neměl. Jeho silná lačnost po lektvaru byla nebezpečná, nicméně právě teď ho chtěl víc než cokoliv. Věděl, že by se měl prostě podrobit těm větším silám ve svém životě a nechat Snapea dělat vše, co udělat musí, protože to bylo nezbytné, ale… také si mohl užít to, co se za chvíli stane. Mohl se ztratit v extázi a zapomenout na horor, co se stal z jeho života. Zasloužil si nějakou radost uprostřed tohohle pekla. Ochutnat ho ještě jednou mu neublíží. Jen protentokrát. Jako kdyby o své vlastní vůli se mu prsty posunuly přes stůl směrem k lahvičce.
Snape rychle chňapnul po lektvaru a odtáhl ho dál. „Mám ale určitá pravidla, s kterými musíte souhlasit, než vám jej dám,“ řekl pevně. „Tohle je naposledy, co vám tento lektvar nabízím. V budoucnu každé další problémové chování z vaší strany vyústí v to, že vás svážu a použiju sílu. Nepřeji si to udělat, ale udělám, pokud bude třeba. Pokud chcete tento lektvar, musíte mi slíbit, že už nikdy nebudete vyhrožovat tím, že odmítnete vykonat pohlavní styk.“
„Slibuji,“ odpověděl Harry rychle, oči přilepené na tom malém, krvavě rudém flakónku. Šíleně po něm toužil. Potřeboval ho.
„Druhé pravidlo,“ pokračoval Snape, „je, že musíte hrát svoji roli dokonale. Dám vám jen velmi malou dávku, abych předešel tomu, že ztratíte kontrolu nad svými slovy. Prohlašujete, že jste schopný perfektně sehrát svou úlohu před Pánem zla. Jestliže musíte, představujte si, že nás sleduje; ale tohle nepokažte.“
Harry se oklepal; poslední věc, na kterou chtěl myslet zrovna teď, byl ten šupinatý starý úchyl. „Vezmu si ten lektvar a vy se nemusíte ničeho obávat,“ souhlasil. „Ale musíte se svléknout; je divné, že chcete na sobě během sexu mít oblečení.“ Pokud se musí dneska spolu vyspat, nenechá Snapea mít poslední slovo ve všem, co se mezi nimi má stát.
„Neměl jsem v úmyslu je na sobě mít.“ Snape se postavil a přešel k Harrymu.
„Počkejte.“ Harry se odstrčil od stolu. „Dejte mi ho těsně předtím, než začneme, nechci, aby vyprchal vprostřed.“
Snape přikývl a položil lektvar na stůl. Začal si rozepínat svrchní hábit, zatímco Harry vklouzl na postel a obrácený čelem ke zdi čekal, až se Snape svlékne. Po několika minutách zaslechl stěhování židle, takže se otočil a spatřil Snapea, kterak ji přitahuje ke straně postele. Snape byl úplně nahý, oblečení měl složené a úhledně přehozené přes židli. Lektvar a lubrikant ležely na té straně sedadla blíže postele. Když Snape lezl na postel, všiml si Harry, že je ochablý. Nikdy předtím neviděl Snapea úplně ochablého a byl to zvláštní pohled, tak se radši místo toho zaměřil na Snapeův obličej. Snape měl svůj neutrální výraz, když zvedal lahvičku a otevřel ji.
„Otevřete ústa.“
Harry se předklonil, otevřel pusu a Snape mu do ní opatrně nalil trochu lektvaru. Pak flakónek zazátkoval a odvrátil se, aby vrátil lahvičku na židli. Harry většinu toho, co dostal, polkl, ale malou dávku si nechal na špičce jazyka. Přetočil se na břicho a podepřel na loktech.
Snape si lehnul na postel za něj a položil studené ruce Harrymu na záda. Pomalu jimi klouzal podél těla, dokud do prstů nezachytil bradavky. Ty při tom dotyku ztvrdly a pak následovaly pohyby Harrymu tak dobře známé, ale byly upjaté a robotické. Harry to nesnášel. Odtáhl se od Snapeova dotyku a posadil se, otočil se tváří k němu.
Snape vypadal překvapeně, když našel Harryho náhle se dívajícího na něj. Obočí se mu stáhlo k sobě a on otevřel pusu, aby promluvil. „Jestli - “
Harry se na něj vrhnul a pevně ho chytil za ramena. Přitiskl ústa ke rtům druhého čaroděje, jazykem vrazil dovnitř a společně s tím tam propašoval i tu tekutinu, co mu v puse zbyla. Harry předstíral, že chce jednoduše Snapea políbit, tak zavřel oči, když svým jazykem prozkoumával jeho ústa. Snape chutnal jako čaj a lektvarová laboratoř, nepatrně nahořklá směsice země a bylinek a něčeho dalšího, co Harry nedokázal identifikovat. Snape byl ztuhlý jako socha, když ho Harry políbil, ale brzy rozmrzl a začal mu polibek oplácet, jeho jazyk se dožadoval vstupu do Harryho úst. Snapeovy polibky byly hrozně nepříjemné, vůbec ne jako ta sladká, jemná políbení, která Harry sdílel s Ginny. Mužova pusa byla příliš mokrá a ten obrovský nos se neustále pletl do cesty.
Snape zlehka jezdil rukou Harrymu po zádech, zastavila se až mezi lopatkami, a něžně jej položil dolů na postel. Harry se uvolnil a nechal sebou manévrovat. Pustil Snapeova ramena a uvelebil se na lůžku, doufal, že lektvar začne účinkovat brzy u obou dvou. Snape líbal Harryho krk a pak se začal prolíbávat a lízat si cestičku dolů, vlasy se lehce otíral o Harryho klíční kost. Mladík netrpělivě čekal, až se posune níž, ale když Snape stále nepokračoval dál, otevřel oči a zvedl hlavu, aby se podíval, co mu trvá tak dlouho. Jakmile tak udělal, zaskočilo ho, co viděl. Spatřil, jak Snapeova levá ruka se rytmicky pohybuje schovaná mimo výhled.
Nikdy předtím neviděl Snapea onanovat; nikdy to v Harryho přítomnosti nepotřeboval. Snape vážně s ním nechtěl mít sex; nelhal, když říkal, že se ho nechce dotýkat. Z vědomí, že už není více chtěn, ucítil v sobě dutý, prázdný pocit. Čekal, až lektvar začne účinkovat, aby jej zaplnil štěstím a euforií, aby odnesl s sebou jeho osamělost. Konečně se mu tělem začalo šířit teplo a on se uvolnil. Snapeovy polibky ho už déle neštvaly a on se vyklenul k mužovým dráždivým rtům a jazyku. Chtěl, aby se jej dotýkal a laskal víc, takže se pohnul, nastrčil své bradavky ke Snapeově puse. Snapeovi došlo, co chce, a přesunul svoji hlavu k jednomu z jeho nedočkavých vrcholků a švihl přes jeden růžový hrot jazykem, než kolem něj sevřel rty a nasál jej. Harry vykřikl rozkoší a prohnul se téměř až nad postel, když lektvar nabral plný účinek. Bylo to tak zatraceně dobré. Snape použil obě ruce, aby přidržel Harryho dole, jak začal intenzivně škádlit tu citlivou uzlinku.
„Ó bože.“ Harryho penis se rychle zaplnil krví a on přejížděl rukama přes každou část Snapeova těla, na kterou dosáhnul. Žasnul nad hedvábnou jemností Snapeových vlasů protékajících mu mezi prsty a pohrával by si s nimi celé hodiny, kdyby se Snape neposadil. Zachytil Harryho okovy, přitáhl mu je k sobě a pevně mu rukou sevřel prsty, dva z každé ruky chytil do své. Vytáhl mu ruce nad hlavu a přitiskl k posteli.
„Nenuťte mě vás svazovat,“ zavrčel Snape a vrátil svá ústa na Harryho hruď a lehce ho kousl. Harry se zachvěl nad intenzitou toho hlasu. Snapeova pusa dělala divy s jeho bradavkou, ale vážně chtěl, aby Snape namísto toho vzal do úst jeho penis. Erekci měl tak ztěžklou a tvrdou, zoufale potřebovala být vsána a zajata Snapeovými horkými, mokrými ústy. Harry doširoka roztáhl nohy, snažil se přimět muže, aby se pohnul níž.
„Dolů, dolů,“ pobízel ho, pokoušel se vytáhnout své uvězněné ruce ze Snapeova pevného sevření. Volnou rukou muž sjížděl Harrymu po hrudi a břiše, ale zvedl ji dřív, než se dotkl jeho zduřelého, červeného orgánu. Harry nasál dech, snažil se zvednout boky, aby se třel o Snapea. Snape vrátil svoji ruku na Harryho pravé vnitřní stehno a posunul se rukou dolů, až se dotkl Harryho vstupu. Mladík ucítil, jak se jím prohnalo čistící kouzlo. „Ne, ne.“ Potřásl hlavou. „Ne, dokud na mě nebudete hodný.“
„Já jsem hodný,“ zašeptal Snape a přes mladíkovu pokožku se převalilo nádherné mrazení. Snape pak ruku posunul nahoru a jemně jí dvakrát přejel přes jeho úd.
Harry toužebně vykřikl, celé jeho tělo se třáslo slibem toho, co nadcházelo. „To je ono,“ vydechl.
Snape ho pustil a natáhl se pro lubrikant na židli. Harry spatřil lektvar pro sex usazený na okraji sedátka a chtěl víc. Ta malá dávka, kterou dostal, ani zdaleka nestačila. Líbily se mu dotyky, ale myšlenky se mu nerozebíhaly jako obvykle pod vlivem lektvaru. Chtěl se ztratit úplně, být zblázněný extází. Vyštrachal se k okraji postele a natáhl se, aby jej popadl, ale Snape po něm rychle chňapl a zvedl ho.
„Chci víc! Dejte mi víc!“ prosil Harry a vrhl se Snapeovi na klín při snaze vyšplhat se po něm, aby se dostal k lektvaru, jako kdyby byl muž stromem.
„Ne,“ odpověděl Snape pevně, když lahvička zmizela z jeho ruky. Chytil Harryho okovy a strčil ho zpátky na matraci, přišpendlil ho k posteli. Opět jednou mu dal ruce nad hlavu a přitiskl k lůžku. „Dostal jste víc než dost,“ prohlásil Snape, než pustil Harryho ruce a posunul se ke straně. Harry se ho pokusil dotknout, ale nemohl rukama moc pohybovat, tak stočil hlavu a spatřil, že je přivázaný ke sloupkům postele.
„Ne… nesvazujte mě.“ Zatahal za řetězy ve snaze se osvobodit. Snape řekl, že ho sváže a vezme si ho násilím, pokud nebude hrát svoji roli. Nechtěl být znásilněný! Vyklenul záda a snažil se odtáhnout, panika v něm vzrůstala. „Nenávidím to! Nepřivazujte mě!“
„Zmlkněte, nebo vám dám roubík,“ zasyčel Snape. Položil ruku nad Harryho pravé koleno a začal se sunout nahoru.
„Neeeee!“ Harry levým kolenem Snapea nakopl a pokusil se vykroutit z jeho sevření. Znásilnění ne. Znásilnění ne. Cokoliv jen to ne. „Rozvažte mě!“
Snape vylezl na něj, vahou těla mu přišpendlil nohy. „Klihando.“
Harry pevně zavřel oči a pokusil se křičet, ale jeho uvězněný jazyk přeměnil křik do kvílení.
Snape ho chytil za bradu a napomenul: „Slíbil jste, že se budete chovat slušně. Pokud to nezvládnete, tak teď přestaneme a začneme znovu, až se uklidníte. Budete se chovat slušně?“ Uvolnil Harryho jazyk.
„Udělám to. Udělám,“ naléhal Harry a hltal dech. „Nesvazujte mě. Prosím. Udělám to.“
Byl uvolněný z řetězů a tak se natáhl po Snapeovi, zatímco druhý kouzelník z něj slezl a posadil se na stranu. Snape mu zachytil ruce a přitiskl je k sobě, levou ruku obtočil kolem jeho prstů, opět je uvěznil jemu před hrudníkem. Harry se ho chtěl dotýkat, ale tohle bylo lepší než být svázaný, bylo to skoro, jako kdyby se drželi za ruce. Volnými prsty pohladil Snapeovu ruku, zatímco muž druhou mu stočil kolem pravé nohy a přitáhl si ho blíž. Kouzlem otevřel lubrikant a konejšivě mu přejel po vnitřním stehně. Harry se na posteli uvelebil a ochotně roztáhnul nohy. Snape měl teď nohy poblíž jeho hlavy a Harry na ně fascinovaně zíral. Nikdy předtím neviděl Snapeovy nohy tak zblízka. Byly lehce ochlupené s neobvykle dlouhými prsty pokryté nažloutlými nehty.
Snape do něj pronikl prstem a Harry hodil hlavou nazad, sténal rozkoší. Snape mu teď neublíží. Druhý prst se přidal k prvnímu a společně se začaly rázně zasouvat dovnitř a ven, otíraly se o to speciální místečko hluboko v něm. Harry vykřikl a lačně přirazil zadkem k těm napadajícím prstům, chtěje víc.
„Ošukejte mě,“ prosil; zoufale toužil po orgasmu. Chtěl se ztratit v extázi. „Ošukejte mě!“
Snape mu pustil ruce a nastavil ho do pozice na všechny čtyři. Harry dal nohy od sebe a v pěsti pevně sevřel prostěradlo. Muž ho chytil za boky a pomalu se vtlačil do něj, jeho široké vzrušení kousek po kousku Harryho roztahovalo. Harry netrpělivě chtěl vyvrcholit, tak přirazil proti němu, napíchnul se sám jedním rychlým pohybem. Snape stočil prsty pevně kolem jeho boků a začal do něj energicky pronikat.
„KURVA!“ Harry nemohl nic jiného, než popadnout peřinu a řvát potěšením, zatímco Snape ho přiměl zapomenout na vše krom toho, jak zatraceně skvělé je nechat se takhle souložit. Nemohl myslet na nic, jen na to, jak blízko je a jak zoufale touží po uvolnění; všechno to napětí v těle mu proudilo přímo k břichu.
Ten lektvar ho oslabil, tak měl potíže se udržet vzpřímeně. Snape mu přitiskl roztaženou ruku na prsa, přidržoval ho vzhůru, zatímco pokračoval v hlubokém pronikání do jeho zadku. Harry překryl jeho prsty svojí vlastní rukou, utěšený důvěrností, kterou mu to malé gesto poskytovalo.
„Dotkněte se sám sebe.“ Hřmot se přes něj převalil a on se v něm skoro ztratil. „Doveďte se k orgasmu.“
Harry okamžitě vystřelil rukou dolů a stočil prsty kolem svého ztěžklého penisu. Silně se laskal v rytmu Snapeových přírazů, varlata měl těsně stažená ke klínu, když si přetahoval předkožku přes zarudlý zduřelý žalud jednou, dvakrát, třikrát a pak se ta přehrada uvnitř něj protrhla. Zaplavila jej euforie a všechno napětí, nenávist a strach se odplavilo společně se spermatem. Zalapal po dechu, dech se mu zadrhl v hrdle, když vrcholil a vrcholil, až se zdálo, že každá tekutina v jeho těle z něj odtekla na prostěradlo. Tělo mu ochablo z intenzity prožitku a on nemohl nic, jen se chvět silou dozvuku, zatímco jej Snape přidržoval na místě. Muž do něj ještě chvíli přirážel, než se sám také udělal, z hrdla mu unikl tichý zvuk, rukou stále pevně tiskl Harryho k sobě. Poté, co se Snapeovy boky přestaly cukat, něžně položil Harryho na postel a opatrně se vytáhl.
„Accio hůlka,“ vydechl, dech měl stále zrychlený. Harry cítil záchvěv čistícího kouzla v sobě a kolem něj. Snape pak odložil hůlku na židli a zvedl spodní prádlo.
„Ne, zůstaňte se mnou,“ Harry se posadil a chytil ho za paži ve snaze stáhnout ho zpátky k sobě na postel. Nemohl snést pomyšlení, že by sledoval Snapea odcházet s vědomím, že budou následovat další dny hádek a vyhrožování. Potřeboval věci nějak napravit. Potřeboval zpět přivést toho Snapea, který mu četl poezii a něžně ho držel - ne toho krutého podvodníka, co byl rozhodnutý roztrhat Harryho na kousky.
„Jste stále pod vlivem lektvaru,“ Snape si vypáčil ruku z jeho sevření. „Zase mě budete nenávidět, až se vrátíte ke svému normálnímu já.“
„Teď není pravda, že vás nenávidím,“ ujistil ho Harry. „I když jste naprostý parchant.“
Snape se od něj odvrátil a odstoupil z postele.
Harryho bolela hruď Snapeovým odmítnutím. Založil si ruce na hrudníku v touze potlačit svoji bolest. „Proč mě teď nenávidíte?“
„Nenávidím vás teď?“ zeptal se Snape zády k Harrymu a vklouzl do kalhot.
„Chcete mě znásilnit místo toho, abyste na mě byl hodný,“ připomněl mu Harry sklíčeně.
„Nechtěl jsem vás znásilnit,“ řekl Snape úsečně s napjatými zády. „Nikdy jsem nechtěl.“
„Pak proč jste tedy nemohl mít se mnou sex?“
„O čem to mluvíte?“ Snape se otočil a zamračil se na něj.
„Chystal jste se mě svázat a znásilnit. Skoro jste to udělal. Mohl jste být ke mně milý a pak bych se s vámi vyspal, ale místo toho jste řekl, že jestli neudělám přesně to, co chcete, znásilníte mě. Proč jste chtěl spíš znásilnění než sex?“
„Nedostatek vnějšího donucení nevytváří souhlas,“ odpověděl Snape, vrásku mezi obočími temnou. „Pokaždé, co jsem… měl s vámi pohlavní styk, to bylo znásilnění. Ten lektvar - “
„Ne, to nebylo.“ Harry potřásl hlavou. „Chci říct, nejste zrovna typ osoby, s kterou bych chtěl mít sex. Váš nos je příliš veliký, zuby žluté a křivé a prsty na nohou až příliš dlouhé.“ Snape se podíval na své nohy. „A poslední dobou se chováte jako naprostý kretén. Taky vím, že byste si nevybral spát se mnou, kdybyste mohl. Možná si myslíte, že jsem odpudivý jako dodatek k tomu, že vás nepřitahují chlapi. Ale… líbilo se vám to. Mně se to líbilo. Jediný, co jste musel udělat, bylo jednat se mnou s respektem a já bych s vámi měl sex a oba bychom si to užili, ale vy jste to odmítl a řekl jste, že mě místo toho znásilníte. Dokonce ani teď se mě nedotknete, jako jste se mě dotýkal. Říkal jste, že si budete užívat, až mě budete mučit! Proč mě teď tak strašně nesnášíte?“
Snape chvíli neodpovídal a Harryho zajímalo, jestli vůbec dává pozor. Nakonec Snape promluvil, zatímco se stále díval na nohy, tvář zakrytou vlasy. „Nemyslím si, že jste odpudivý.“
„Heh?“ Harry na něj zíral.
Snape naklonil hlavu, aby se na něj upřeně zadíval. „Abych citoval Billyho Budda, jste ‚kvalitní exemplář rodu Homo.‘“
„Nazýváte mě gayem?“ Harry se na něj zamračil.
Snape na něj na okamžik jen civěl. Nakonec se mu koutek úst zkroutil nahoru do úsměvu. „Vy jste vážně pitomý,“ řekl spíš pobaveně než se záští.
„Neříkejte mi, že jsem pitomý,“ protestoval Harry, zmatený Snapeovou náhlou proměnou z chladu ke vřelosti.
Snape přistoupil k posteli. „Pojďte sem.“ Pokynul rukou, hlas měl vřelejší, než měl po nějakou dobu.
Ačkoliv nerozuměl tomu, proč se tak stalo, Harry měl radost, že se mu podařilo naprasknout chladný zevnějšek a dosáhnout k tomu Snapeovi, který se až příliš dlouho schovával. To Harrymu stačilo, prozatím. Dolezl na kraj postele, vzhlédl s očekáváním ke Snapeovi. Snape umístil ruce Harrymu na šíji a vytáhl jej do kleku. Na chvíli si Harry myslel, že ho Snape chce políbit, ale ten nesklonil hlavu. Hleděl do Harryho očí a Harry se topil v jeho, ztrácel se v těch černočerných studánkách; nyní vřelých namísto zamrzlých.
„Jste stále pod účinkem drogy,“ zpozoroval Snape, prsty prohrábl Harryho vlasy. „Buď můj je nový recept účinnější, než jsem očekával, nebo jste ztratil svoji vysokou toleranci.“
Harry rukama chytil Snapea za předloktí a zaklonil se, zatahal Snapea, aby šel do postele s ním. Muž se nakonec nechal obměkčit a vylezl k němu, lehl si vedle něj a prsty jej jemně hladil po levé ruce. „Předpokládám, že bych tady měl zůstat a počkat, dokud lektvar nevyprchá pro případ, že byste udělal něco neuvěřitelně stupidního, k čemuž máte přirozené sklony.“
Snapeův tón byl mírný navzdory slovům a Harry se k němu přitulil, přitiskl si hlavu na mužův hrudník a propletl si s ním nohy. „Měl byste se mnou spát,“ zamumlal a užíval si teplo Snapeova těla, které se vsakovalo do jeho. Jemně ho hladil po prsou, a těšil ho pocit kůže, která jej obklopovala.
„Na to je tato postel příliš malá,“ stěžoval si Snape nabručeně.
„Tak to příště budeme dělat v té vaší,“ navrhl Harry se zívnutím. Všechen ten vztek a nenávist, které planuly uvnitř něj, se teď zdály tak vzdálené, jako kdyby patřily někomu jinému. Naslouchal tlukotu Snapeova prudce bijícího srdce proti jeho hrudi a ten zvuk byl silně uvolňující a zklidňující. Pak si uvědomil, že mu tahle blízkost chyběla daleko víc než orgasmy, dokonce i víc než ten lektvar. Tohle bylo to, co ve skutečnosti zrovna teď chtěl – co zoufale potřeboval. To pochopení jej překvapilo, ale ve svém srdci věděl, že je to pravda a nemělo smysl s tím bojovat.
Velice vzdálená část jeho mozku říkala: ‚On tě nemiluje. Je to bezcitný parchant, který tě zničí.‘ Harry tu myšlenku vzal na vědomí a pak se rozhodl ji ignorovat. Odpuštění bude muset počkat na později, pokud si ho Snape zaslouží. Pro teď nebylo nic špatného si namlouvat, že Snapeovi na něm záleželo, že? Jen pro dnešní noc. Ráno se navrátí k vzájemné nenávisti a boji, Snape zase bude svým obvyklým krutým já a Harry bude usilovat o respekt, ale zrovna teď měl to, co ze všeho na světě chtěl nejvíc. Dnes v noci už nebude osamělý. Dnes večer si dovolí cítit se chráněný a v bezpečí; a ano, dokonce i milovaný.
Harry mírumilovně usnul; ukolébaný uklidňujícím tlukotem Snapeova srdce.