Noci v zahradě Getsemanské - Kapitola 48
Kapitola 48
Harry sledoval Snapea svlékat se, a když skončil, mladík se zeptal: „Co to – “
Snape se na něj vrhnul, přitiskl svá ústa k Harryho v prudkém polibku a položil jej dozadu na postel. Harry překvapením zalapal po dechu, a jakmile otevřel pusu, Snapeův jazyk mu vnikl dovnitř. Na chvíli se mladík nezmohl na nic, jen bezmocně v otřesu ležel na posteli, zatímco Snapeův jazyk mu plenil ústa s překvapivou dravostí. Nebylo to vůbec podobné jemným, romantickým polibkům, které si vyměňoval s Ginny. Tohle byl oheň a hladová vášeň, jako kdyby se ho Snape snažil pohltit. Mužovy temné oči se zavrtávaly do jeho a Harry je nikdy v životě neviděl tak vášnivé. Ten neředěný chtíč, který planul v jejich hlubinách, ostře kontrastoval s chladnou temnotou, jež tam bývala vždy předtím.
Nikdy předtím necítil, že by jej někdo tam moc chtěl, potřeboval, toužil po něm. Dřív by ho to vyděsilo, ale nyní to v něm jen rozdmýchalo žár. Popadl Snapea za ramena a oplácel polibky se stejnou prudkostí, jazykem vyšel naproti Snapeovu. Snape byl divoký požár vymykající se kontrole a pohlcující vše stěnou z plamenů.
Harry stěží mohl dýchat, Snapeův obrovský nos drtil jeho a on se zoufale snažil udržet krok s mužovými horečnatými polibky a jemnými kousnutími. Snape byl zpětný proud tahající ho hlouběji do moře, ale jeho ztráta kontroly už nějak více neděsila. Snapeovo železné sebeovládání se rozplynulo, odhalilo sílu jeho vášně. V požitku z mužovy divoké touhy se Harry oddal svým vlastním potřebám a tužbám. Odhodil své strachy a zábrany a poddal se vzrušení stáčející se mu v podbřišku. Obava obklopující sex, která ho ještě před měsícem svazovala, byla pouhou vzpomínkou, pocitem tak slabým, jako kdyby to patřilo někomu jinému.
Snape vydal hluboké zavrčení a zpevnil své sevření Harryho paží. Opustil jeho ústa a pokryl mladíkův krk a ramena kousnutími a tvrdými polibky. Jemné, hedvábné vlasy klouzaly Harrymu po těle, jak starší kouzelník ochutnával jeho pokožku, jako kdyby to byla hostina rozprostřená před hladovějícím mužem. Přesunul své tělo a přitiskl jejich penisy k sobě. Harry zasténal, když vyhodil boky a třel jejich tvrdé délky o sebe.
Snapeův jazyk klouzal Harrymu po uchu, zatímco tělem uvěznil jeho boky dole. Zachytil zuby jeho lalůček a tvrdě sál.
Dobrotivý bože, to bylo zatraceně fantastické! Nemožno uvěřit, že na jeho těle byla citlivá místa, o kterých nevěděl. Ačkoliv teď už to byly týdny, co se Snapem provozoval sex, to, co dělali teď, bylo úplně jiné. Možná to bylo tou zkušeností se smrtí; možná to bylo tím, jak se jej Snape dotýkal, líbal a chutnal všude po těle, jako kdyby Harryho chtěl, potřeboval; ale bylo to vášnivé, výbušné. Sotva začali a z jeho penisu, silně se dožadujícího uvolnění, už zběsile kapal preejakulát.
„Pohněte se, Snape!“ prosil Harry a snažil se přimět těžkého učitele lektvarů, aby hýbal boky rychleji. Snape ho ignoroval a místo toho lízal Harryho na krku, pánví roloval tak pomalu, že sice stimuloval Harryho a držel v něm zájem, ale nestačilo to, aby se někam dostali.
„Rychleji!“ Harry přirážel boky, co nejlépe mohl. „Hejbejte se rychleji!“
Snape se převalil na stranu, čímž Harryho uvězněný úd volně vyskočil. Mladík okamžitě proklouzl rukou dolů, aby popadl svůj penis, ale Snape mu obě zachytil a přišpendlil mu je nad hlavou.
„Ještě ne,“ řekl zadýchaně, jeho planoucí oči přelétávaly po Harryho těle, jako kdyby se nemohl rozhodnout, kam umístit svá ústa příště. Mladík chtěl Snapeovy ruce a pusu všude na pokožce, ať po ní přejíždějí, laskají, líbají a lízají všude, jen ať se na něj Snape nepřestane dívat s tímto hladem.
Snape levou rukou chytil Harryho zápěstí a pravou směřoval dolů, aby jí stočil kolem mladíkova plakajícího penisu a hladil jej v pomalých, uvolněných tazích. Černýma očima sledoval malátné pohyby své ruky, jako kdyby pozoroval vaření lektvaru.
„Silněji, chyťte ho silněji!“ dožadoval se Harry skrz zaťaté zuby a přitlačil boky, aby se údem natiskl víc ke Snapeově ruce.
Snapeovy prsty se v odpověď utáhly kolem Harryho kapající délky a Harry zalapal po dechu, vyklenul záda a přirazil do Snapeova pevného sevření. Varlata se mu stáhla a povědomý brnivý tlak v jeho přirození nabyl na naléhavosti. Harry se hnal směrem k orgasmu, oči pevně zavřené a boky divoce pumpující do Snapeova pevného, laskajícího stisku. Steny mu unikaly z hrdla, když cítil, jak mu Snapeova ruka kolem penisu odehnala z mozku veškeré souvislé myšlenky.
Studený vzduch mu náhle udeřil do přirození, když Snapeovy teplé prsty opustily jeho úd.
„Co?“ zeptal se Harry, než se mu rozjel mozek. Och ano, sex. Chystali se mít sex. Pohnul tělem, aby roztáhl nohy a byl připravený nechat se ošukat.
Snape mu přehodil jednu nohu přes Harryho a držel ho pevně oproti posteli. Pustil mu ruce a řekl: „Nehýbejte se.“
„Nehýbat se?“ zeptal se Harry, obočí se mu svraštilo. Jak ho měl Snape asi takhle ojet? Vytáhl se na lokty.
Snape mu položil levou ruku na hruď a strčil ho dozadu. Znovu ovinul pravou okolo Harryho penisu. Jeho temné, vzrušené oči se upíraly do Harryho, když tichým, sametovým hlasem, který vysílal třes podél Harryho páteře, říkal: „Já jsem vyhrál,“. A pak tím stejným, nebezpečně přepychovým tónem dodal: „Budu dělat, co se mi zlíbí.“
Přitiskl palec tvrdě na Harryho preejakulátem kluzký žalud a přejížděl jím kolem v pomalých kruzích.
„Nnnh‼“ Harrymu se protočily oči a on se třásl rozkoší, zatémco Snape pokračoval v rytmickém dráždění jeho penisu. Pokud Snape očekával, že tam bude jen pasivně ležet, tak postupoval úplně špatně. Tedy, ne že by si Harry stěžoval. Pokud ho chtěl Snape přišpendlit k posteli a vyhonit ho, on mu rozhodně nebude říkat, ať přestane.
Snapeova horká ústa se vrátila na Harryho krk a prolízávala a prolíbávala si cestičku po straně. Jeho dlouhé, pavoučí prsty pumpovaly kopí mladšího muže mučivě pomalými pohyby, dostatečně pevnými, aby pohnul předkožkou, ale příliš volnými, než aby postrčil Harryho blíž k orgasmu. Oždiboval a ústy laskal Harryho hrudní kost až příliš dlouho a v Harrym každou vteřinou vzrůstala frustrace nad nedostatkem pokroku. Nakonec se jeho trpělivost zlomila a on se posunul nahoru a nastavil levou bradavku pod Snapeova ústa. Snape mu vyhověl, jazykem lehce přes ni kmitnul, než svoji důkladnou pozornost obrátil k druhé.
„Ó áááno,“ zasyčel Harry skrz stisknuté zuby, když Snape pusou sevřel jeho levou bradavku. Tvrdě sál, jazykem škádlil špičku. Harry pevně sevřel prostěradlo a vtiskl svůj hrudník k těm zručným ústům a jazyku.
Zrovna když se mladík opět blížil orgasmu, Snape jeho penis pustil a prsty zajel níž, aby poškádlil Harryho varlata. Harry zasténal v pocitu marnosti. Snape si odhodil vlasy, očima se setkal s Harryho.
„Trpělivost,“ řekl se samolibým úsměvem.
„Nasrat na trpělivost.“ Harry se natáhl, aby uchopil Snapeův penis, ale Snape mu ruku odtáhl.
„Věřte mi v tom,“ řekl Snape, když přitiskl Harryho ruku zpět k posteli.
Harry ztratil pojem o čase, neschopen se zaměřit na cokoliv, kromě své bolesti ve varlatech a svého pulzujícího penisu, zatímco Snape budoval jeho vzrušení, přiváděl ho nesnesitelně blízko orgasmu, jen aby se znovu a znovu stahoval zpět. Být držet v takovém bodu; blízko orgasmu, ale ještě ne tam, byl pocit tak ohromující, že to bylo skoro neskutečné. Nicméně jak se čas natahoval a Snapeova ruka i nadále zpomalovala ve špatné chvíli, nechávajíc se unášet od Harryho nedočkavého a odkapávajícího penisu, aby probádávala zbytek jeho těla, Harry začal potřebovat uvolnění víc než kdy předtím. V tuto chvíli byl připravený souhlasit, že Snapea bude kouřit tak dlouho, dokud ho nedovede k orgasmu.
Popadl Snapea za paži, pevně stiskl a zavrčel skrz zaťaté zuby: „Ošukejte mě. Hned.“
Snape přesunul levou ruku Harrymu na zátylek. Nehty mu poškrábl kůži na hlavě, zatímco se sklonil, aby mu zachytil rty v divokém polibku. Dlouhými prsty stiskl jeho penis, konečně mu dopřál správný tlak, který potřeboval. Snape pohyboval paží rychleji, jazykem plenil Harryho nezaměstnaná ústa. Harry se ho chytil ještě pevněji a těžce oddechoval do toho ledabylého polibku. Tak blízko. Tak blízko, že nemohl nic, než se Snapea držet, zatímco uháněl k propasti.
Snapeova ruka udělala polovývrtku vzhůru a přes tu přecitlivělou hlavičkou, a to bylo vše, co potřeboval. Harry pevně zavřel oči a jeho tělo vystřelilo vzhůru do oblouku jako lučištníkův natažený luk, extáze se jím prořítila, stáhla ho na divokou jízdu. Sperma z něj vytrysklo v pulzujících poryvech, pokrylo mu břicho a hruď horkými, smetanově bílými pramínky. Třásl se po celém těle, stěží dokázal dýchat, zatímco jím proplouvalo uvolnění. No do háje! Bylo to jako milión dávek té drogy. Když se znovu zvládl nadechnout a tlukot krve v jeho uších opět utichl, otevřel oči, lapal po dechu a srdeční tlukot se mu pomalu vracel do normálu.
Snape měl na tváři výraz sebeuspokojení, když sledoval Harryho skrz přivřené oči. „Daleko lepší, hmm?“ zeptal se zdrsnělým hlasem.
Harry se vznášel na obláčku blaženosti, příliš omráčený než aby se zmohl na víc než jen přikývnutí, a dál tam ležel, lapaje po dechu. Tělo měl ochablé, jako kdyby kouzlo na odstranění kostí, které použil Lockhart na jeho paži, někdo vrhnul na celé jeho tělo. Skrze zastřenou mysl zachytil záblesk Snapeova penisu a spatřil, že se neudělal. Snape byl stále tvrdý, úd naběhlý a červený. Tváře měl šmrncnuté růžovou a oči vzrušené, ale jinak se kontroloval, jako kdyby ho nezajímalo, že má bouřlivou erekci. Harry věděl, navzdory veškerému jeho nonšalantnímu vystupování, že se zoufale chce udělat. Bylo trochu nespravedlivé, že nevyvrcholil, zvláště když Harrymu právě dopřál ten nejlepší zemí otřásající orgasmus, co kdy zažil.
Harry se natáhl ke Snapeově zduřelému penisu. Snape odpálkoval jeho ruku na stranu, jako kdyby shledával tu nabídku urážlivou. Zahákl ruce Harrymu v podpaží a vyzvedl ho, vytáhl ho výš na posteli. Mladík tam ležel jako hadrová panenka, zatímco Snape manipuloval jeho končetinami a usidloval se mu mezi nohama. Odtáhl nohy mladšího čaroděje od sebe a přistrčil mu je k hrudi.
„Přidržte si je,“ nařídil mu odsekávaně a zíral na něj s intenzivním soustředěním. Vypadal, jako kdyby se chystal třídě právě předvést, jak uvařit lektvar, a ne zašukat Harryho do postele.
Harry si zahákl ruce pod koleny a držel si nohy od sebe, čekal, až celý ten příliš známý rituál roztahování prsty začne.
Snape oválel své prsty v Harryho semeni, použil čistící kouzlo a bez lubrikantu strčil prst do něj. Harry byl tak uvolněný, že jeho tělo nevyvinulo žádný odpor a nechalo jej s lehkostí vklouznout dovnitř. Snape prst vyndal a přidal druhý, pronikl jimi do něj, aniž by mu dal čas se přizpůsobit. Stejně nepotřeboval pomalé roztahování. Snapeovi to vždycky trvalo zatraceně dlouho a právě teď prostě jen chtěl být ošukaný.
Snape s ním očividně souhlasil, protože prsty vyndal hned poté, co je jednou roztáhl. Zachytil lahvičku lubrikantu, kterou si přivolal, otevřel ji a nabral si malou dávku. S rychlostí, která neodpovídala chladnému výrazu jeho tváře, rozetřel substanci na svůj penis.
Harry zvedl zadek, připravený na něj. Snape se přisunul blíž a přitiskl žalud své erekce k Harryho vstupu.
Temné oči mu přelétly po Harryho tváři. „Jste připravený?“ zeptal se, udýchanost v jeho hlase zrazovala neutrální výraz tváře.
Víc než připravený Harry přikývnul. „Jo.“
Snape pronikl špičkou penisu dovnitř. Harry zalapal po dechu a stiskl přikrývky, když cítil, jak se roztahuje a přizpůsobuje Snapeově statné tloušťce.
„Zranil jsem vás?“ zeptal se Snape s obavou, obočí se mu stáhlo k sobě.
Harry zavrtěl hlavou. Cítil lehké nepohodlí nad tím rychlým průnikem, ale zdálo se, že Voldemort se stará, pouze když je bolest ostrá.
„Jsem v pořádku,“ ujistil Snapea.
Snape popadl Harryho za boky a pomalu se zasunul kompletně. Oční víčka mu sklesla a hlasem, který měl být věcný, v čemž ale selhával, pronesl: „Informujte mě o jakékoliv bolesti.“
„Budu,“ slíbil Harry, ztracen v pomalém pálení Snapeova tlustého orgánu. Bez nadbytku lubrikantu cítil, jak jeho tělo obklopuje Snapeův penis v pevném sevření. „Poslední věc, kterou chci, je, aby Voldemort nebo kdokoliv jiný se ukázal uprostřed tohohle. Žádné opakování, pokud se tak stane.“
Snape se nahnul dopředu, ruce položil z obou stran Harryho ramen. Pohyboval boky pomalými, hlubokými přírazy, skoro se vytáhl, než se opět kompletně zabořil.
„Budete litovat… téhle politiky v tom okamžiku, kdy… nás přeruší… až vám budu provádět felaci.“ Na tváři měl takový výraz intenzivní koncentrace, jako kdyby sex s Harrym byl ten nejdůležitější úkol, do kterého se kdy ve svém životě pustil.
Harry zvažoval, že stáhne zadek, aby se pokusil prolomit skrz ten úzký pás Snapeova sebeovládání. Ale chtěl se nechat ojet, dlouze a tak tvrdě, aby vyvrcholil i podruhé. Zavrtěl sebou ve snaze najít to dokonalé místečko.
„Tímhle vám chci zabránit podvádět a prohlašovat, že někdo dorazil jen proto, abyste se dočkal dalšího kola.“
„A co mi zabrání… prohlásit to samé… a zanechat vás frustrovaného?“ usmál se Snape zlomyslně, zatímco udržoval svůj pomalý a klidný rytmus.
Harry popadl Snapea za paže a začal mu vycházet vstříc, posouval svým tělem, dokud nenašel ten dokonalý úhel, který jej přiměl s každým přírazem zalapat po dechu a jeho penis znovu ztvrdnul.
„Ach… to by vám, hmm, neprošlo. Věděl bych, co děláte.“
„Přeceňujete svůj vliv.“ Snape přirazil boky silněji, pronikl ještě hlouběji do Harryho těsného zadku.
„Ach! Ano!“ Harrymu spadla hlava dozadu a on stiskl Snapeovy paže ještě pevněji. „Takhle!“
K Harryho obrovskému zklamání Snape přirazil jen několikrát, než se vytáhl.
„Přetočte se a postavte se na všechny čtyři,“ řekl lehce udýchaným hlasem, zatímco očima přejížděl Harrymu po těle.
Harry pustil Snapeovy paže a rychle se přetočil, doširoka roztáhl nohy a zadek nedočkavě vytrčil do vzduchu. Snape se otřel žaludem přes Harryho štěrbinu, přitiskl jej k jeho vstupu, ale nepronikl skrz ten těsný prstenec svalů. Harry proti němu zatlačil, snažil se přimět Snapeův penis, aby do něj vstoupil. Místo toho se Snape odtáhl. Harry nespokojeně zavrčel a Snape se smiloval a přitlačil se údem k Harryho svěrači. Pronikl žaludem dovnitř a Harry mu vyšel vstříc. Snape se zpět vytáhl dřív, než se Harrymu podařilo dostat dovnitř víc jak špičku.
Harry otočil hlavu dozadu a probodl Snapea pohledem. „Hodláte mě ojet nebo co?“
Snape se samolibě zašklebil, pevně popadl Harryho za boky a jedním tvrdým přírazem se zabořil nadoraz.
„Och!“ Harry hodil hlavou dozadu, ústa se mu otevřela rozkoší, když prsty zaryl do prostěradla. Snape do něj vrážel silně a hluboko a Harry sladil své tempo, aby se svými přírazy potkal se Snapeovými prudkými výpady. Zapomněl, jaké to bylo být takto souložen. Tak tvrdě, až to skoro bolelo. Tak rychle, až se nemohl soustředit na nic jiného než na rostoucí rozkoš. Ignoroval svůj penis, který se opět dožadoval uvolnění, místo toho se držel vzpřímeně na třesoucích se končetinách, protahoval potěšení na tak dlouho, jak jen zvládl. Tak dokonalé. Tak výborný sex. Kdyby to jen mohlo pokračovat donekonečna.
Neustávající bušení a klouzání Snapeova tlustého penisu dovnitř a ven z jeho zadku ho přivádělo na pokraj. Opět balancoval na hraně propasti, připraven každým okamžikem spadnout. Pohnul se, aby natáhl ruku ke svému penisu, když se Snape znenadání vytáhl.
„Ne!“ protestoval Harry. „Byl jsem tak blízko! Nemůžete teď přestat!“
Snape Harryho chytil za boky a přetočil ho, zvedl mu nohy a skoro jej přehnul vejpůl. Se zavrčením do něj znovu pronikl, souložil Harryho tím samým náročným tempem. Tvář měl rudou, rty zkroucené do zuřivého vrčení, jako kdyby se chystal na Harryho vztekle vyjet.
Harry pevně obtočil nohy Snapeovi kolem pasu, přitáhl si ho blíž a pobízel ho. Rukama se toulal po mužově těle, laskal každičký kousek, na který dosáhl. Pročísl prsty jemné vlasy, přejel rukama po šlachovitých svalech na pažích a štípl a zatahal za ty malé, tmavé bradavky. Snape zůstával soustředěný na svůj úkol, než ho Harry škrábl na zádech, to se jeho oči zakalily a zvuk, který se zvedl v hloubce jeho hrdla, bylo skoro zavrnění.
Harry to udělal znovu, silněji a pomaleji, a jak prsty přejížděl nahoru a dolů po svalnatém prostoru, zachycoval pod nehty kůži a pot. Snape hodil hlavou dozadu a jeho téměř nelidské tempo se ještě zvýšilo.
Snape sklonil hlavu a zasyčel: „Dotkněte se sebe.“
Tmavé oči byly divoké, svaly se napínaly pod Harryho rukama. Každou vteřinou se udělá.
Harryho ruka vystřelila dolů a popadla penis, tvrdě jej honila. Zavřel oči a nechal rozkoš, ať jej přemůže. Byl tak blízko; netrvalo to dlouho, než se jeho smysly přehltily a proplulo jim uvolnění. Tělo se mu nekontrolovatelně třáslo, když snad veškerá tekutina z těla mu zamířila přímo do jeho varlat a pak vzhůru a ven přes jeho penis, odnášela každičký kousek nenávisti a strachu až v něm nezůstalo nic než vřelost. Vřelost a osvobození, jako kdyby byl volný a létal.
Snape vydal tiché zavrčení z hloubi svého hrdla a Harry si byl matně vědom toho, že Snape vrcholil také, jeho boky přirážely v divokých záškubech, penis mu pulzoval, jak se vyprazdňoval. Otevřel oči a zjistil, že na něj Snape shlíží, tak si ho mladík stáhl pro udýchaný, neohrabaný polibek, který muž brzy ukončil, aby mohli oba lapat po dechu. S údem, jenž sebou ještě lehce škubal, se Snape vytáhl a zhroutil se na postel vedle Harryho, zalehl mu levou ruku.
Harry tam ležel a cítil se vyčerpaně, hlavu měl prázdnou. Pokud tohle znamenalo prohrát, nebyl si jistý, jestli chce někdy zvítězit. Mysl se mu vznášela v nicotě, dokud jeho uvězněná ruka nezačala mravenčit, jako kdyby si ji přeležel, a on šťouchl do Snapea.
„Hej, slezte z mé paže!“
Snape se okamžitě napřímil.
„Potřebujete lektvar?“ zeptal se starostlivě a sčísl si pramínek vlasů z tváře.
„Nee, jsem v pohodě.“ Harry zatřásl rukou.
„Lubrikant, který používám, obsahuje mírné analgetikum.“ Snape si přivolal hůlku a použil čistící kouzla. Růžová z jeho tváře vybledla, pokožku měl opět nažloutlou.
„Co to?“ Harry si k sobě přitáhl polštář.
„Lektvar proti bolesti,“ odpověděl Snape, když odeslal svoji hůlku zpět k oblečení a zase si lehl.
„Ne, nebolí to.“ Cítil se trochu namoženě, ale to Voldemortovi podle všeho nevadilo, jinak by se tu už po mnoha trénincích objevil. Postel byla malá a on se přitiskl do Snapeova horka, jejich nohy se propletly. Položil si hlavu mužovi na hrudník a naslouchal jeho tlukoucímu srdci. Nechtěl se ptát, zvláště po takovémto fantastickém sexu, ale věděl, že musí. „Nemusíte mně teď někdy brzo ublížit?“
Snape změnil polohu a prsty pročísl Harryho vlasy, než ho pohladil podél páteře. Harry se díky tomu lehkému dotyku zachvěl.
„Musím,“ zašeptal mu Snape tiše do ucha. „Udělám to zítra večer.“
„Co jste mu řekl?“ Harry zavřel oči.
„Pánovi zla?“ zeptal se Snape, zatímco prsty obkresloval Harryho páteř v něžných pohlazeních.
„Jo.“ Harry se soustředil na cestu prstů, vychutnávaje si pocit kůže oproti jeho vlastní. „Jak jste vysvětlil, že jste ke mně milý?“
„Informoval jsem ho,“ řekl Snape téměř znuděným tónem, „že bude pro mě nemožné mít s vámi bezbolestný pohlavní styk, když budete vzdorovat, pokud vás tedy těžce nenadopuji. A jelikož si je vědom nebezpečí nadužívání analgetik, souhlasil, že bude nejlepší omezit jejich přísun na minimum. Také jsem mu navrhl, že s ohledem na vaši minulost, je méně pravděpodobně, že byste se zlomil fyzickým zneužíváním. Požádal jsem jej o svolení, abych k vám mohl být milý a díky tomu získal vaši poslušnost. Nyní, když věří v naši šarádu a v to, že jste zlomený, není třeba, abych k vám v posteli byl tak něžný.“
Harry očekával, že uslyší podobné vysvětlení; Snape se jej často snažil uklidnit sirupovými košíčky, knihami a dalšími drobnými dárky. Nějakou dobu měl podezření, že ty věci, které pro něj Snape v rámci vlídnosti dělá, jsou pouze způsoby, kterak jím manipulovat. Ale slyšet Snapea vysvětlovat podobný plán s takovou lhostejností, jako kdyby to byl jen jeden z mnoha, způsobilo, že mu ztuhla krev a srdce mu spadlo do žaludku. Snažit se zlomit člověka předstíranou láskou bylo krutější, než si dovedl představit. Jaká to temnota se skrývala uvnitř Snapea, že vymyslí podobné věci? A ještě hůř, nepochyboval, že by to Snape dokázal uskutečnit.
Nemohl popřít, že by byl zranitelnější skrz iluzi laskavosti než skrze bolest. Snape musel během jejich lekcí Nitrobrany vidět dostatečně, že se dozvěděl o Dursleyových. Muselo mu dojít, že fyzické, emocionální a slovní zneužívání, zanedbávání a výhrůžky budoucího mučení na něj mají jen minimální efekt. Žádná dávka bolesti ho nemohla zlomit, ani způsobit to, že se bál jít do trůnního sálu s hlavou vztyčenou. Nikdy by se jim nepovedlo umučit ho do submitivity.
A přesto by nevydržel ve vězení tak dlouho, kdyby Snape nebyl jeho strážným. Už dávno by utekl a nikdy by se před Voldemortem nesklonil, kdyby ho Snape nepřesvědčil, aby tak učinil jako součást svého plánu. To, že mu Snape pomáhal, nebylo ale jediným důvodem, proč se nepokoušel o útěk. Zůstával, protože nemohl dovolit, aby Snape zemřel, a Snape to musel vědět; možná si to uvědomoval i Voldemort.
Ano, kdyby měli najít způsob, jak jej zlomit, falešná laskavost by byla tím, co by použili. Ale nebyl zlomený, že ne? Jeho dobrovolná otrocká persona byla jen šaráda; klam vytvořený Snapem, aby ho uchránil od bolesti a oklamal Voldemorta k uvěření něčemu, co není pravda. Byl poslušný jen v trůnním sále. Mimo něj se Snapem spolu stále bojovali. Snape se k němu polovinu času choval jako naprostý zmetek, což bylo stěží to, co by očekával, kdyby se Snape vážně snažil jednat podle slov, která řekl Voldemortovi. Nehledě na to, že pokud Snape plánoval si z něj udělat osobního otroka, neoznámil by mu svůj plán tak otevřeně. To by bylo jednoduše hloupé.
Snape dál laskal Harryho podél páteře, jeho prsty s lehkostí stékaly přes obratle. Zůstával zticha, jako kdyby čekal na Harryho odpověď. Bylo pro něj ojedinělé, že je ve svých plánech natolik otevřený. Harry chápal proč. Před měsícem by ho podobný scénář neuvěřitelně vyděsil svojí krutou vychytralostí. Nyní obdivoval, kam až Snape zajde, aby jej ochránil.
„Víte,“ řekl Harry šibalsky. „Orální sex je spolehlivý způsob, jak vyhrát moji náklonnost a spolupráci.“
Snape se od Harryho odtáhl a shlédl na něj přes svůj nos. Jedno jeho obočí se vyklenulo stejným způsobem, jaký používal, když odbýval slabomyslné studenty.
„Pak byste tedy měl nejspíš vyhrát,“ pronesl suše, než si kouzlem přivolal oblečení a natáhl si spodní prádlo.
„Och, já vyhraju,“ zakřenil se na něj Harry a posadil se. „Co je k večeři? Umírám hlady.“
„Zajímalo mě, kdy se zeptáte.“ Snape vyklouzl z postele a přešel ke stolu. Poklepal hůlkou na povrch a objevilo se Harryho jídlo.
Harry si pospíšil ke své židli a žuchl na ni, přitáhl si k sobě pečené jehněčí.
„Musím se jít věnovat lektvarům,“ komentoval Snape, když si zapínal košili. „Vrátím se ráno dát vám snídani ještě předtím, než dorazí Draco. Možná mi bude trvat určitou dobu, než zjistím, zda je Draco pánem hůlky osudu, takže většina zítřejšího dne bude zasvěcená jeho lekci. Měli bychom mít čas na další soutěž k večeru, ale bude lepší s tím nepočítat.“
„Rozumím,“ odpověděl Harry s pusou plnou mrkve.
Snape se zamračil a potřásl hlavou. „Nerozházejte jídlo všude kolem.“
Odkráčel z cely a zmizel ve dveřích do knihovny.
Harry si přinesl knihu Fausta a četl ji, zatímco jedl v neuspěchaném tempu. Byl zvědavý na tu druhou verzi a těšil se, až ji porovná s tou, co měl nyní. Poté, co dojedl a dokončil svoji večerní očistu, si i v posteli četl, dokud nebyl ospalý. Jak vracel Fausta pod matraci, zahlédl tam knihu Kosmos. Vytáhl ji ven a nalistoval na obrázek Ginny. Zachvátil ho provinilý pocit, když zíral na její fotku. Co by říkala, kdyby věděla, že spí se Snapem? Bylo jednou věcí tak dělat, protože to požadoval Voldemort; a něco jiného bylo tak činit pro své vlastní potěšení. Zlomil by jí srdce.
S vážností zavřel knihu a vrátil ji pod matraci. Bude muset najít nějakou jinou odměnu pro jejich soutěže. Přestože se s Ginny rozešel, stále se mu zdálo špatné spát s cizími osobami. Vůbec by nechtěl, aby ona dělala to samé. Co když měl Snape pravdu, když mluvil o Ginny a Dracovi? Co když se obrátila k někomu jinému, když byl teď uvězněný a možným otrokem? Možná si myslela, že už ji nemiluje. Ta myšlenka ho rozrušila a trvalo nějakou dobu, než byl schopen usnout.
~
Harry se vzbudil a vstal z postele. Doklopýtal k umyvadlu, kde si začal čistit zuby. Náhle se zastavil s pusou plnou pěny a kartáčkem drženým mezi zuby. Na zátylku ho brněla kůže a on cítil, jak mu tam vstávají vlasy. Vyndal kartáček z úst a pomalu se otočil. Z druhé strany mříží spatřil stát temný obrys postavy. Zrak měl sice stále rozmazaný, ale nevypadala jako Snape.
„Snape?“ zeptal se osoby, ale nepohnula se. Odložil kartáček a dovlekl se k mřížím, ale postava couvla o krok dozadu na každý, co on popošel vpřed, a v čase kdy dorazil k mřížím, stále postava u knihovny. Zvedla ruku a pokynula Harrymu, aby šel za ní tím stejným gestem, jaký Harry viděl v okně v tom svém snu.
Harryho oči se naráz otevřely. Posadil se a protřel si je. Po tom snu o Bradavicích si myslel, že všechny bizarní sny už skončily, ale očividně ne. Zívnul a koutkem oka něco zahlédl. Otočil se a zjistil, že ta temná postava nyní stojí vedle umyvadla.
„OCH, DO PRDELE!“ Harry vyskočil na nohy, srdce mu bušilo až k prasknutí. Nebyl to Snape. Nebyl to člověk. Mělo to tvar lidského těla, ale bylo to celé černé a ploché jako obživnutý stín.
Zvedlo to paži a Harry zařval: „SNAPE‼“ a vší silou mlátil okovy o zeď. Nezdálo se, že by ten tvar nějak reagoval; jen tam stál a mával na Harryho, aby přišel blíž. Jak na to Harry upřeně hleděl se srdcem snažícím se mu vyskočit z hrudi, začalo se to sunout směrem k němu.
Harry popadl polštář a hodil ho na postavu, mezitím se sám vrhnul ke kraji postele a vyrazil k protějšímu konci cely. Otočil se a přitiskl se ke zdi, jen aby spatřil, že ta stínová figura zmizela.
„Kurva!“ zalapal Harry po dechu, očima těkal po celé místnosti, zatímco se držel zdi kvůli podpoře. Sklesnul na kolena, aby zkontroloval, jestli se to neschovává pod stolem nebo někde jinde, ale neviděl po ní žádnou stopu.
Dveře od knihovny se rozlétly a Harry skoro vyskočil z kůže. Snape se vřítil dovnitř, jeho hábit zabíral dvakrát tolik prostoru, co ta nejasná postava.
„Ta-tam něco b-bylo. V mé cele.“ Harry prudce zvedl ruku a píchnul jí směrem k umyvadlu. Třásl se, paže se mu chvěla, ale jeho otevřený projev strachu ho nemohl zajímat míň. Ať to bylo cokoliv, napadlo to jeho celu a jeho mysl.
Snapeova obočí se stáhla k sobě. „Něco?“
„Něco jako osoba. Jenom stín.“ Harry se několikrát zhluboka nadechl a donutil se uklidnit. „Viděl jsem tuhle stínovitou postavu dvakrát ve svých snech. Tentokrát stála přímo zvenčí cely. Když jsem se vzbudil, bylo to tu uvnitř! U umyvadla.“
Mříže se rozdělily pro Snapea, který přešel k umyvadlu, vyndal svoji hůlku a vrhal nějaká kouzla, prohledával onu oblast. Zastrčil hůlku zpět do hábitu a otočil se k Harrymu. „Nikdo tady nebyl.“
„Něco jsem viděl!“ protestoval Harry.
Snape pomalu zavrtěl hlavou. „Muselo se vám to zdát.“
„Ne, něco tu bylo.“ Harry přešel k umyvadlu a zrakem zalétl k místu, kde se objevila ta postava. Když se podíval na toaletní potřeby vyrovnané na umyvadle, srdce mu pokleslo.
„Hýbalo se s nimi!“ mýdlo a kartáček na zuby byly přehozené. Snape si za ním posměšně odfrknul.
Harry se vmžiku otočil. „Udělal jste to vy? Protože to zasraně není vtipný. Myslím to vážně. Já vás kurva zabiju, jestli se mnou vyjebáváte!“
Snapeovo obočí se svraštilo. „Neudělal jsem nic. Jak víte, že jste je nevyměnil sám?“
„Pokaždé je dávám na to samé místo! Něco tu bylo!“ Harry ukázal prstem na umyvadlo. „Viděl jsem to.“
„Nic tady fyzicky ani magicky nebylo,“ řekl Snape. „Věděl bych to. Pán zla by věděl, kdyby živá věc přestoupila jeho ochrany.“
„A co duch nebo tak něco?“ Harry se nedokázal zastavit, aby nepokukoval po celé místnosti, hledaje známky po onom tvaru.
„Ani duchové nemohou proniknout jeho ochranami.“ Snape Harryho chvíli sledoval. „Jelikož jste posledních pár měsíců bral mnoho sedativ, byla to nejspíš hypnagogická halucinace1.“
„Co?“
„Je to halucinace, která se objevuje, když se tělo přesouvá mezi spánkem a bdělostí. Někdy mysl sní i poté, co se tělo už vzbudilo. Nemáte se čeho obávat, jsou docela běžné.“
Harry se poškrábal na ruce a dál zíral na umyvadlo. Nemyslel si, že to byla halucinace, teď už tu postavu viděl dvakrát. Ale nenapadl ho žádný jiný způsob, jak to vysvětlit.
„Odejdu se připravit na Dracovu hodinu,“ řekl mu Snape a pozorně ho sledoval. „Jelikož očekávám, že lekce zabere většinu dne, budu se potřebovat vrátit, abych vám naservíroval oběd a možná i večeři. Musíte jednat, jako kdybyste očekával můj návrat každou minutou. Až přijdu, nemluvte o našich plánech, dokud sám nezačnu konverzaci na dané téma, je to jasné?“
Představa, že bude hodiny uvězněný ve své cele s ničím na práci, zněla jako peklo. „Můžu si číst, že jo?“
„Přestože je to přípustné, byl bych radši, aby vás při tom nepřistihli.“ Snape se na okamžik zamyslel a v zamyšlení si přejel prstem přes rty. „Nastavím alarm, který vás upozorní, když někdo vstoupí do knihovny. Je možné, že nebudu moci ho obnovit, jestli jej někdo spustí, takže bych vám doporučoval, abyste přestal číst v ten moment, kdy uslyšíte jeho tón, a vrátil se ke knize až poté, co vám dám svolení.“
Harry přikývl. „Co se stane, když přijde Lucius?“
„Také použiji kouzlo, abych vás sledoval v době, kdy bude ve vaší kleci. Zasáhnu, pokud uvidím, že se pouští do chování, které nemůžete zvládnout. Mějte na paměti, že Pán zla mu zakázal vám fyzicky ublížit. Pokud jeho jednání nabere na hrubosti, připomeňte mu přání vašeho pána.“
„Nemyslím si, že bude poslouchat,“ zamumlal Harry.
„Byl by blázen, kdyby neposlechl.“ Snape z hábitu vytáhl hůlku a namířil jí na zeď vedle Harryho polštáře. Tmavě zelené kouzlo vystřelilo z konce hůlky a rozptýlilo se hned, jak se dotklo zdi. „Zůstávejte co nejvíce v blízkosti čela vašeho lůžka. Jakmile někdo vstoupí do knihovny, uslyšíte tichý alarm.“
„Co bych měl dělat pak?“
„Pokud to bude Narcisa, zabavte ji. Pokud to bude Lucius, poslechněte ho.“ Snape na stůl vyčaroval snídani.
Harry s těžkostmi polknul a přikývl.
Snape přistoupil k posteli. Švihnutím hůlky nazvedl horní matraci a odhalil knihy. Všechny si je vzal až na Kosmos a Fausta. Pak se na ně vteřinu díval, než přilétla další z knihovny. Harry se natáhl a popadl ji.
„Johann Wolfgang von Goethe, Faust, tragédie ve dvou dílech,“ přečetl Harry a pak zažertoval: „Předpokládám, že nemáte nějakou s obrázky?“
Snape se zamračil, ale jas v jeho očích prozrazoval, že pochopil, že si Harry dělá srandu. „Pokud se budete chovat slušně, přinesu vám omalovánky,“ prohlásil s kamennou tváří, než vyplachtil z pokoje.
Harry zívnul a zvažoval, že půjde znovu spát, aby mu den uběhl rychleji. Nicméně nebyl si jistý, jestli se jeho jídlo po vypršení času nevrátí automaticky do kuchyně, a nechtěl o snídani přijít. Docupital ke stolu. Snape mu připravil snídani typickou pro dny, kdy trávili hodiny v tréninkové místnosti – tlusté klobásky, smažená vejce s toastem a křupavé plátky slaniny – a mango jako dezert. Pomalu snědl ovoce, vychutnával si jeho chuť, než si nabodnul klobásku a pomalu ji snědl s hlavou otočenou ke dveřím. Cítil se nevysvětlitelně nervózně; ještě víc, než když čekal, až jej zavolají do trůnního sálu na mučení, ale nevšímal si svého chvějícího se žaludku a donutil se k jídlu.
Po snídani prošel svojí zaběhnutou praxí pomaleji než obvykle ve snaze protáhnout své ráno. Poté, co skončil, uklidil celu, použil toaletní papír a mýdlo na ruce, aby vydrhl povrchy dočista. Skoro přitom vyplácal celou roli, špinavé kousky splachoval. Když si nato umyl ruce, ustlal a vyrovnal toaletní potřeby, vytáhl Fausta od Marlowa a lehl si s ním na postel.
Hra byla poněkud suchá a těžká na pochopení. Dával si časté přestávky na protahování, ale netrvalo dlouho a k smrti se nudil. U Dursleyových ve svém přístěnku měl několik hraček – samozřejmě Dudleyho vyřazené – ale stačily k tomu, aby ho zabavily na celé hodiny v kuse. Až by ho znudilo si s nimi hrát, ležel by ve své posteli a snil, ale nyní se jeho myšlenky neustále stáčely k Ginny a přátelům, a když na ně myslel příliš dlouho, bolelo jej z toho srdce. Chtěl něco dělat. Oči mu těkaly po jeho malé, holé cele, až nakonec přistály na jeho okovech. Prsty přejel po řezbách draků, malíček prostrčil skrz půlkruh. Stále netušil, jak se z nich osvobodit. Neměl by se to teď už dozvědět? Zeptá se Snapea, až se vrátí. Co kdyby Voldemort znenadání potřeboval Snapea kdekoliv jinde? V takovém případě by mohlo být lepší utéct. Měl by si vytvořit nějaký únikový plán. Bylo nemoudré spoléhat zcela jen na Snapea, přestože ten měl plánů mnoho.
Harry sklouzl z postele a rozhlédl se po své cele. Co věděl, nebylo tu nic užitečného. Možná by mohl rozbít židli a použít její nohy jako kyj. Jenže to by musel svého strážce vlákat do cely a přitom palici schovávat až do doby potřeby, nehledě na to, že rozbitá židle by byla okamžitě zaznamenána. Inteligentní Smrtijed by mohl použít Reparo a tak by jeho úkryt vyletěl do povětří bez valného účinku. Harry přešel k toaletě a nadzvedl víčko nádrže. Jelikož bylo plastové namísto keramiky, nebylo těžké a nebyla by z něj dobrá zbraň. Ale i tak by tím mohl Smrtijeda srazit, kdyby jej dostatečně silně a ze správného úhlu praštil. Uvnitř nádrže nenašel nic, co by mohl použít. Mladík vrátil kryt na místo a přešel k umyvadlu. Sebral své toaletní potřeby do ručníku a donesl si je k posteli, kde se posadil na polštář a pečlivě si je prohlédl.
Když minule rozbil lahvičku ústní vody, roztříštilo se víčko, ale flakónek zůstal neporušený. Plast byl pevný a nevypadalo to, že by s tím mohl cokoliv dělat. Harry se zakřenil nad představou, že by plivnul ústní vodu Smrtijedovi do očí, ale popravdě nezdálo se, že by to mělo nějaké využití v zápasu. Už použil zubní pastu jako lepidlo, ale krom toho nedokázal pro ni vymyslet jiné, než zamýšlené využití. Kostka mýdla se zdála stejně neužitečná. Jen zubní nic vypadala, že by mohla nabízet nějaké možnosti. Zvedl ji a přemýšlel, kolik by jí potřeboval na uškrcení osoby. Vytáhl kus dostatečně dlouhý, aby jej přehnul nadvakrát, než se pokusil ho zuby přetrhnout. Obstála překvapivě dobře, ačkoliv prsty ho začaly bolet. S použitím kartáčku na zuby a ústní vody se pokusil sestavit škrtící soupravu, ale nebylo to dobré; ústní voda měla špatnou velikost a kartáček neměl pořádnou rukojeť. Musel by si ruce obalit v látce nebo pak eliminovat Smrtijeda, který by přišel zkontrolovat, proč cítí bolest. Takže zubní nit byla dalším ‚ne‘ a on ji odložil na stranu. Kartáček by možná mohl být zbroušen do ostré špičky. Harry slezl z postele a pokoušel se škrábat držadlem o podlahu, ale dlaždičky byly hladké a i přes několikaminutové pilování, byl kartáček spíš jen odřený než opotřebovaný. Možná by se mu podařilo rozlomit ho tak, aby vytvořil dva ostré konce, ale o tom pochyboval. Harry ho vrátil na ručník na ruce k ostatním vyřazeným položkám.
Deodorant byl ještě k menšímu užitku. Byl vyroben ze stejného plastu jako ústní voda a byl stejně tak malý, pokud ne ještě menší. Hřeben měl špičky, ale ten křehký plast jej činil jako zbraň nežádoucím. Mohl by vylomit několik jeho zubů, aby z něj udělal lepší nástroj, ale nebyl si jistý, jestli to za to bude stát. Vytáhl prostěradlo z jednoho rohu postele, pevně uchopil hřeben a pokusil se jedním větším zubem propíchnout látku. Ano! V případě potřeby mohl rozřezat pokrývky a vytvořit z nich zbraň. Poté, co znovu upravil prostěradlo a skryl tu část s dírou pod matraci, vrátil své toaletní potřeby k umyvadlu a osnoval a plánoval, dokud ho tiché zaklínadlo neupozornilo na možného návštěvníka.
Harry si klekl na postel a sledoval dveře ostražitým pohledem. Po chvíli prošel dveřmi Snape v rozmazaném oblaku černé. Harry, jelikož si nebyl jistý, jestli za Snapem někdo nejde, se poklonil ve své pozici na posteli, hlavu přitiskl k peřině. Snape vešel do cely a zastavil se u stolu. Brzy naplnila vzduch vůně pečeného kuřete.
„Můžeš povstat,“ nařídil mu Snape úsečným tónem. Harry se posadil, oči měl připevněné k jeho hrudi. Muž k němu přistoupil, rukou jej chytil pod bradou a sklonil se, aby ho políbil. Harry skryl své překvapení a otevřel pro něj pusu, nechal Snapeův jazyk proklouznout mezi své rty. Nebyl si jistý, jak aktivně nebo ochotně by měl reagovat, takže zavřel oči a nečinně si nechával Snapem drancovat ústa. I když ten polibek nebyl tak zoufale vášnivý a šílený jako ty, které sdíleli v posteli, stále mu to vyslalo cuknutí rozkoše přímo do klína a byl ráda, když se Snape odtáhnul. Poslední věc, po které toužil, bylo ztvrdnout, zatímco měli společnost. Snape mu pustil bradu a láskyplně mu přejel rukou po páteři, čímž vyslal zimnici do celého jeho těla.
„Pohraju si s tebou později, mazlíčku.“ Snapeův hlas byl bohatý a vřelý. Harry umíral touhou podívat se mu do očí, ale nechával ty své zaměřené na vrchní knoflíčky Snapeova pláště.
„Ano, můj pane,“ odpověděl, nejistý si, jakou odpověď by dal zlomený otrok na takové prohlášení, které bylo slibem namísto hrozby.
„Lekce pokračuje dobře a očekávám, že skončíme před večeří,“ oznámil Snape, když jej prsty hladil vzadu na krku.
To nejspíš znamenalo, že Draco vlastnil hůlku osudu a Snape se chystal ji získat. Harry si dovolil svůj úsměv promítnout na tvář. „Těším se na to, můj pane.“
Snapeovy prsty prodlely na jeho zátylku ještě vteřinu, než je sundal.
„Můžeš se vrátit k předchozí aktivitě,“ pronesl Snape, než dlouhými kroky vyšel z cely. Harry sledoval, jak se zavírají dveře, a pak slezl z postele. Byla škoda, že s ním Snape musel dneska v noci jednat jako zmetek. Ačkoliv Harry neplánoval, že s ním ještě někdy bude spát pro potěšení, užíval si tu blízkost, kterou spolu sdíleli.
Harry dostal skvělý oběd: pečené kuře s pikantními červenými brambory, brokolicí, mrkví a květákem vařenými v páře; a jako dezert sirupové košíčky namočené ve zmrzlině. Na chlapa, který většinu času strávil tím, že se choval jako bastard, Snape rozhodně věděl, jak mu udělat radost, když chtěl. Harry se pustil do jídla a přemítal, jestli Snape očekával, že přijde Lucius.
Poté, co natáhl obědvání na co nejdéle, popadl Harry Marlowova Fausta a odhodlaně jej dočetl až do konce. Když s tou hrou skončil, nebyl si zcela jistý, o čem že to bylo. Bylo to vysoce nad jeho úroveň a měl dojem, že mu unikla nějaká důležitá pointa zápletky. Ale i tak byl do značné míry přesvědčený, že Snape se aspoň částečně ztotožňuje s Faustem. Fausta čekal docela tragický konec; části jeho těla se našly rozeseté po zemi. Snape nějakou dobu zpátky prohlásil, že přežít Voldemorta by byl zázrak. Očekával, že skončí jako Faust? Před pár měsíci by si Harry myslel, že si Snape podobný osud plně zaslouží, ale nyní doufal, že oba přežijí. Ačkoliv se mu hnusila Snapeova sobeckost, byl aspoň ohledně svých motivů upřímný a otevřený a Harry tu skutečnost oceňoval.
Přesto stále zůstávaly nezodpovězené otázky o tom, proč se Snape připojil k Voldemortovi. Faust dobrovolně zaprodal svoji duši nejen kvůli tomu, aby získal moc a inteligenci, ale také protože věřil, že je již zatracený. Bylo to u Snapea stejné? Jako od Zmijozela se od něj mohlo očekávat, že se přidá k Voldemortovi. Harry si nemyslel, že je Snape bez viny a Snape se nikdy nepokoušel omluvit ani bránit své dřívější chování.
Nicméně jaké náhody nebo výběr vyústil v ty odlišnosti, co byly mezi ním a Snapem navzdory jejich podobným minulostem? On a Snape, oba dva opuštění a osamělí, našli domov v Bradavicích2, ale našli tam rozličné domovy. Vážně neměl Snape jiné přátele než ty rodící se Smrtijedy, kteří jej nakonec zavedli k Voldemortovi? S Nebelvíry, jako byl Harryho otec, kteří vůči Snapeovi projevovali nepřátelství, by stěží našel útočiště v Řádu. Ale vždycky měl člověk na výběr a Snapeův těžký život jej neosvobozoval od jeho volby, přesto Harry ke Snapeovi cítil více lítosti než vzteku; víc smutku než nenávisti.
Slezl z postele a skryl knihu pod matraci. Zvažoval, že se pustí do verze od Goetheho, ale bolely ho oči a on se obával, že se jeho obtíže pouze zvýší, když bude pokračovat ve čtení. Jelikož neměl co jiného na práci, popadl z umyvadla ústní vodu, deodorant a zubní pastu a snažil se naučit žonglovat. Byla to katastrofa a navzdory poctivému tréninku se mu nevedlo udržovat ve vzduchu víc jak dvě věci najednou. Zrovna vrátil předměty na jejich místo, když zaslechl zvuk, který ohlašoval, že někdo vstoupil do knihovny. Dveře se otevřely a on se hned poklonil, hlavu přitiskl dolů. Ten pomalý, odměřovaný klapot bot se přiblížil k jeho cele.
„Pojď sem.“ Hlas Luciuse byl stejně hedvábný jako vždy.
—
1 – Pokud by to někoho hodně zajímalo, tak hypnagogická halucinace je fyziologický jev při usínání, při probouzení se tomu říká hypnopompická halucinace.
2 – z HP a relikvie smrti