Noci v zahradě Getsemanské - Kapitola 50
Varování: Tohle není hezká kapitola, jediná v téhle povídce, před kterou varuje sama autorka. Obsahuje detailní popis zneužití. Takže kdybyste chtěli, dá se přeskočit, a i tak bez problému pochopíte a navážete na děj. Nicméně mně osobně připadá jako jeden z nejsilnějších momentů v příběhu a zvráceně dokonalá.
@@@
Kapitola 50
V době, kdy Harry dojedl, lektvar nezačal nikterak účinkovat.
„Nic necítím,“ oznámil Snapeovi.
„To přijde,“ odpověděl Snape neutrálním hlasem. „Teď si běžte sednout na postel.“
Se směsicí očekávání a hrůzy se Harry vzdálil ze svého místa k lůžku. Posadil se na okraj, nohy přehozené přes stranu a oči upřené na Snapea. Muž nechal zmizet nádobí a přešel k umyvadlu, aby zkontroloval jeho toaletní potřeby. Poté, co mu doplnil ústní vodu, se k němu obrátil, a Harry sklopil zrak na vykachličkovanou podlahu, nedočkavý, až už Snape začne.
Nakonec Snape prolomil ticho slovy: „Bojíš se Luciuse Malfoye?“
„Ano, můj pane,“ přiznal Harry. Bylo lehčí přiznat svůj strach, když mohl předstírat, že mluví jen proto, aby uchlácholil Snapea v této hrůzné hře.
„Přeješ si být před ním chráněný?“ zeptal se Snape, hlas měl nízký a klidný.
„Prosím, můj pane,“ Harry dovolil, aby se mu beznaděj promítla v hlase.
„Odevzdáš se mi zcela výměnou za moji ochranu?“
Harry si nebyl jistý, jestli to Snape hraje nebo ne, ale v tuto chvíli mu bylo jedno, ať to bylo jakkoliv. Koneckonců nezáleželo na tom, co chtěl on; nakonec Snape stejně dostane vše, co chce. „Ano, můj pane.“
„Mám pro tebe odměnu.“ Snapeův hlas byl vřelý, plný náklonnosti.
„Ano, můj pane?“ Mnohokrát si Harry představoval, co se mezi nimi bude dít, až Snape konečně dopřeje sluchu Voldemortovým přáním pro sadismus, ale nikdy si nepředstavoval nic podobného jako tohle. Nenáviděl to. Chtěl, aby byl Snape zlý a krutý, aby jej mohl nesnášet.
Snape přistoupil blíž a mravenčivý pocit magie obkroužil mladíkův krk, rychle následovaný proužkem kůže. Obojek se utáhl, až mu pevně seděl kolem krku, skoro ho zadusil a chtělo to všechno jeho sebeovládání, aby se nepokusil zvednout ruku a strhnout si jej.
„Dokud mě budeš těšit, budu tě ochraňovat a vést.“ Snape ho pohladil po líci. „Ale nejdřív se potřebuješ naučit, jak mě potěšit. Já jsem k tobě vždycky býval štědrý, co se rozkoše týče, nemám pravdu?“
„Ano, můj pane.“ Tato část byla pravdivá.
„Od této chvíle tvé potěšení bude procházet skrze mne. Potěš mě a já na oplátku potěším tebe. Je to jasné?“
„Ano, můj pane,“ opakoval Harry. Tohle bylo lepší. Jestliže už nebude cítit rozkoš během sexu, nebude ho chtít. Bude ho nenávidět stejně jako dřív, než se stal zvráceným.
„Musíš se naučit plně na mě spoléhat. Obscuro!“
Harrymu zčernal svět a srdce mu divoce bušilo v hrudi. Představa, že bude slepý před krutým Snapem, mu vyslala chlad do jeho končetin. Ztěžka polkl a pokusil se pohřbít svůj rostoucí strach.
„Pojď sem, otroku.“
Harry natáhl nohy a sklouzl z postele, lezl přes podlahu směrem ke Snapeovi.
„Zastav, otoč se a roztáhni pro mě své půlky od sebe.“
S hořící tváří se Harry otočil zády ke Snapeovi, sklonil hlavu a ramena k zemi. Natáhl se dozadu a prsty pevně sevřel svůj zadek, roztáhl půlky od sebe a odhalil Snapeovi svoji dírku. Cítil se neuvěřitelně zranitelný, jako kdyby byl stáhnutý z kůže a Snape mohl vidět přímo do něj.
„Roztáhni nohy,“ přikázal Snape.
Harry je odsunul od sebe.
„Víc,“ zavrčel Snape.
Harry si skousl ret a vyhověl Snapeovu příkazu. Byla to ošemetná pozice a nohy se mu třásly, jako kdyby měl každou vteřinou přepadnout. Prohnalo se jím čistící kouzlo a on zavřel své neužitečné oči, nesnášel svůj strach a rozpaky. Pokusil se uvolnit. Bude to bolet, jestliže zůstane napjatý.
Snapeův prst přejel přes jeho sevřený svěrač a vřelý brnivý pocit jím přeběhl, vyslal mu pulzy elektřiny přímo do klína. Vypil afrodiziakum. Tohle nechtěl; jeho reakce byla vyvolaná jen tím lekvarem. Byla to uklidňující myšlenka, když pomalu začínal tvrdnout.
„Tohle,“ Snape prstem poklepal na Harryho vstup „patří odteď mně. Pán zla vyhověl mému požadavku, že pouze já mám sem povolený přístup.“
Harry si nebyl jistý, jak by měl na tohle odpovědět, tak řekl: „Děkuji vám, můj pane.“
Byl vděčný, že už se nemusí obávat, že si jej někdo vezme zezadu, ale vynalézaví úchylové, jako Lucius, si vždycky nacházeli i jiné cesty, kterak by jej mohli znásilnit. Navíc, jak znal Luciuse, nejspíš si koupil ten lektvar na změnu pohlaví poté, co zaslechl toto pravidlo, aby tak mohl nepřímo porušit Snapeovu výsadu.
Harrymu se myšlenky zase rozutíkaly, když něco chladného a tvrdého se přitisklo k jeho řitnímu otvoru. Mimoděčně zalapal po dechu, když se cosi, co rozhodně nebylo Snapeovým penisem, vtlačilo do něj. Ať to bylo cokoliv, bylo to menší než Snape a jeho tělo se pro to v lehkosti otevřelo. Jak to Snape strkal do něj, Harry si uvědomil, že to je nějaká koule. Svěrač se doširoka rozevřel a pak kolem ní sevřel, celou ji polkl. K první byla připevněná druhá kulička a Snape zařízením pomalu otočil, když Harryho zvolna napichoval.
Ten nový pocit mu vyslal chvění do těla, jež si tuto pozornost užívalo, ačkoliv mysl to nemohla vystát. Třetí se přidala k těm dvěma už v něm a pak i čtvrtá. Snape se zastavil a hračkou v půlkruzích otáčel, díky čemuž se mladík celý chvěl a penis se mu naléval krví. Nakonec Snape strčil hračku ještě dál, mladík jemnou rukojeť přijal lehčeji než kuličky. Snape ji do Harryho ponořil až nadoraz a pustil ji. Bez příkazu k pohybu byl Harry nucen zůstávat v této nepohodlné pozici s hořící tváří, zatímco jeho tělo vytlačovalo hračku ven, až se zachytila u koule nejblíže držadla.
„Pojď.“ Brnění magie u jeho hlasivek a pak jemné zatahání za obojek jej upozornilo na skutečnost, že Snape vyčaroval vodítko. Harry si pustil zadek a lezl po čtyřech za Snapem v rozpacích z předmětu, který mu trčel ze zadnice. Bylo zvláštní pohybovat se s něčím napůl zanořeným v něm. Nenáviděl to. Nenáviděl, že Snape na něj použil předmět, jako kdyby on sám nebyl ničím jiným než věcí. Stěží sotva začali a on už chtěl skončit.
Snape ho zavedl do knihovny. Harry se plazil po podlaze a snažil se nevšímat si té hračky. Dorazil k předložce, když ho Snape zataháním za vodítko zastavil.
„Lehni si na záda,“ přikázal.
Harry se opatrně položil na houni a pokoušel se přitom nedotýkat té věci uvnitř něj.
„Roztáhni nohy!“ vyštěkl Snape tónem, kvůli kterému Harry nadskočil. „Vždycky musíš roztahovat nohy, pokud ti nepřikážu opak.“
„Ano, můj pane," pronesl Harry, protože se to zdálo lepší možností, než se vrhnout na Snapea a praštit ho. Svědomitě dal nohy od sebe a chodidla si přitáhl blíž k zadku, aby je mohl roztáhnout ještě šířeji. Nechal své ruce ležet po stranách, prsty zatínal do předložky, protože neměl jiné místo, kam by je mohl položit. Takhle tam ležel, vystavený a bezmocný, po dobu, která se zdála jako věky, než přes něj přešumělo povědomé elektrické brnění oznamující použití kouzla. Konec vodítka se zvedl a otřel se mu o rty. Nevěděl, co by měl s tím dělat; jestli by to měl olíznout, nebo otevřít pusu a vsát dovnitř, ale řemínek se posunul dál, pomalu mu putoval po bradě až na hrudní kost. Sjížděl dolů, mířil přímo k jeho pupíku, než změnil směr a stočil se na jednu stranu, aby přejel přes tvrdou bradavku.
Harry zalapal po dechu, odevzdal se afrodiziaku, které znásobilo každý počitek. Vodítko škádlilo jeho citlivý pahorek, přejíždělo sem a tam, dokud nebyl plně vztyčený. Nesnesitelně pomalým tempem se kožený řemínek vydal přes jeho hrudník k druhé bradavce, pohrával si s ní, až Harry pevně svíral houni a ze všech sil se snažil, aby se sám sebe nedotkl. Nikdy se mu nestalo, že by tolik chtěl sex a zároveň si ho hnusil. Část jeho těla ovládaná drogou, jeho zrádná anatomie, chtěla Snapea prosit, aby jej ošukal. Chtěl uvolnění. Chtěl dotek. Chtěl se nechat souložit, dokud by neřval Snapeovo jméno a nevyvrcholil na ně na oba. Nicméně část jeho mozku i navzdory jeho zoufalé touze stále nedokázala přijmout to, co chtěl. Stále nechtěl dotek. Nechtěl toužit po Snapeovi a nechtěl ani to, jak se kvůli němu cítil. Byl trhán mezi chtíčem a znechucením. Potřebou a nenávistí.
Vodítko cestovalo po jeho těle, oklikou se vyhnulo přirození a jemně jej pohladilo po stehnech. Vydával potupně kňučivé zvuky, ve své hlavě Snapea současně prosil, ať přestane a ať pokračuje. Chystal se zrovna škemrat, když hračka uvnitř něj se znenadání začala pohybovat a vysílala do něj salvy rozkoše tak silné, že se skoro jen z toho udělal. Ta věc jej souložila tím samým pomalým, plynulým rytmem, který Snape tak rád používal, a on mohl jen vykřikovat rozkoší, bezmocně přirážet boky ve snaze dostat z té hračky do sebe víc, víc toho pocitu, aby prostě už mohl vyvrcholit a pak by i Snape vyvrcholil a celá takhle věc by skončila.
„Líbí se ti nechat se takhle šoustat?“ zeptal se Snape tichým hlasem.
„Ano, pane,“ Harry lapal po dechu, zoufale se snažil udržet ruce po stranách těla.
„Ale to ti nestačí, že ne?“
„Ne, pane.“ Harry zběsile zavrtěl hlavou.
„Chceš můj penis, viď?“
„Prosím, pane!“ Čím rychleji se Snape udělá, tím dřív tomuhle bude konec.
Tah vodítka vytáhl Harryho vzhůru, takže se v rychlosti plazil kupředu, dokud nenarazil do Snapeových nohou v kalhotách. Ruka stlačila dolů jeho hlavu, až se rty dotkly Snapeova vzrušeného mužství. Syrový vztek se jím prohnal. Snape věděl, jak moc nesnášel provozovat orální sex. Harry uvítal svoji zlobu, byl rád, že Snapeovo jednání mu pomáhá podněcovat zuřivost vůči učiteli lektvarů. Pokud to tak půjde dál, vůbec nebude chtít se Snapem mít cokoliv sexuálního. S tváří, kterou pečlivě udržoval bez výrazu, vztáhl ruce, aby je obtočil kolem Snapeova údu, když mu Snape dal lehký pohlavek.
„Nenařídil jsem ti, abys použil ruce. Dej je za záda, dotkni se svých loktů.“
Zmetek jeden. Snape mu to jednoznačně neulehčoval. Harry se posadil na paty a složil si ruce za zády. Provazy mu svázaly paže k sobě a pevné sevření jeho hlavy jej přitlačilo zpět ke Snapeově rozkroku. Jen párkrát olízl Snapeův penis, když se ten předmět v něm začal pohybovat rychleji a on stěží dokázal dávat pozor na ten nechutný úkol před sebou, když byl takto souložen. Vzal Snapea do pusy a rychle pohyboval hlavou při snaze se soustředit svůj úkon, aby Snapea udělal, přesto se mu to nedařilo, když jeho tělo tak zoufale toužilo po uvolnění. Každým přírazem se ta hračka otírala o jeho prostatu a on nedokázal zadržovat tlumené steny, zatímco se dávil penisem ve svých ústech.
Až po příliš dlouhé době ho Snape popadl za vlasy a odtáhl jej.
„Budu muset tě v tomto umění vycvičit,“ komentoval to, jako kdyby projednával lekci lektvarů.
Harry nedokázal zabránit fňuknutí, které mu uniklo. Zoufale toužil po uvolnění; byl připravený Snape prosit, aby jej nechal ho udělat, jen aby mohl sám vyvrcholit. Zatahání za vodítko ho vytáhlo na nohy a Snape ho vláčel zpět do cely. Klopýtal, jak šel za ním, neudržoval rovnováhu, když měl ruce svázané za zády a hračku bušící mu do zadnice. Snape ho hrubě strčil na postel a on by spadl popředu na matraci, kdyby se nezhmotnily provazy, neproplížily se kolem jeho paží a nohou a nepřidržely jej na místě. Ta pozice ho nutila ohýbat se v podivném úhlu, kdy měl hrudník téměř rovnoběžně s postelí, ale ne úplně. Jakmile ty provazy zmizí, spadne dopředu a přistane na obličeji.
Než měl šanci se přizpůsobit té podivné pozici, kolem vrchu šourku se mu obtočila a utáhla smyčka, odtáhla mu varlata od těla. Snape mu přeběhl rukou po zádech, hladil jej podél páteře, dokud nedosáhl hračky, která stále vklouzávala dovnitř a ven z Harryho konečníku. Náhle ta věc začala vibrovat a Harry skoro vyskočil z kůže, když se celé jeho tělo roztřáslo intenzitou extáze, která mu vysílala ohňostroje do jeho slepých očí. Vyvrcholil by, kdyby nebylo toho provázku, který mu držel varlata od těla.
„Prosím!“ zvládl Harry vydechnout. „Prosím, vezměte si mě!“ Chtěl, aby to skončilo tak rychle, jak jen to bude možné.
Snape popadl hračku a zakroutil jí, než ji vytáhl. Harry heknul, neboť jeho tělo k ní lnulo. Jakmile byla venku, skoro vzlykal úlevou. Nyní jej Snape bude muset ošukat. Musí, protože Harry nedokázal snést víc.
Pevná, měkká hlavička Snapeova penisu se přitiskla k Harryho vstupu. Mladík ho chtěl prosit, aby si pospíšil, ale donutil se být poslušný a poddajný a nehýbal se, až na svůj zadek, kterým vyšel vstříc Snapeově údu. Snape se pomalu protlačil přes ten těsný prstenec svalů, pohyboval se tak loudavě, až si Harry myslel, že dřív zemře, než jej vyplní. Pak ho ale Snape popadl za boky a jedním tvrdým pohybem se kompletně zabořil. Harry se překvapeně zajíkl.
„Tohle jsi chtěl, že jo?“ zavrčel Snape, zatímco souložil Harryho krutými, ale pomalými výpady boků.
„Ano, můj pane,“ Harry napůl vzlykl a stáhl se kolem Snapea, aby to uspíšil.
Snape pokračoval ve svém srdcervoucím pomalém tempu. „Vsadím se, že bys ses mohl udělat jen z mého penisu, že ano?“
„Mohl, můj pane. Prosím, ošukejte mě tvrdě, pane,“ vydechl Harry a snažil se Snapea přimět, aby to skončil.
„Pitomý, otroku,“ zavrčel Snape. „Co jsem ti říkal? Tohle je o mém potěšení, ne tvém.“ Obojek kolem Harryho krku se utáhl a Harry sípavě bojoval o dech. Snape stisk uvolnil a zašeptal Harrymu do ucha: „Existuješ jen jako díra, kterou budu používat, jak uznám za vhodné.“
Harry věděl, že to Snape nemyslel vážně, ale ta slova se do něj zařízla a vryla se mu přímo do srdce, které bolelo tak moc, až se zdálo, že se roztříští na milión kousků. Plíce ho pálily, každé nadechnutí mu způsobovalo bolest. Přestaňte. Chtěl křičet, ale nedokázal se k tomu přimět. Slovo mu odumřelo na jazyku, zakázala mu to ta jeho část, která mu připomněla, že pokud jej řekne, bude donucen s tímhle znovu začít. Nedokázal by tím projít znovu. Už měl po krk tohohle hrozného dne a jen chtěl, aby byl konec. Stěží zvládl zašeptat: „Ano, můj pane.“
„Odteď potřebuješ mé svolení, abys vyvrcholil,“ pokračoval Snape dál tím stejně tichým, nebezpečným hlasem. Začal přirážet tvrději, loudil z Harryho hrdla hlasité steny. „Bude ti dovoleno se sebe dotýkat, pouze když ti to nařídím.“
Přestaňte! Přestaňte! řval ve své mysli, neschopen říct to nahlas. Myslel si, že chtěl, aby byl Snape krutý, aby jej tak mohl nenávidět, ale navzdory tomuhle všemu nedokázal Snapea upřímně nesnášet. Nedokázal části sebe zabránit, aby ho nechtěl. Stále toužil, aby tento den skončil ve Snapeově náručí, zatímco ho Snape bude hladit po zádech a pevně ho držet. I když ho teď Snape znásilňoval, stále chtěl, potřeboval, aby jej utišil.
To poznání bylo daleko horší než cokoliv, co mohl Snape udělat jeho tělu.
Snape ho chytil za vlasy a předklonil se, aby zašeptal: „A já ti nedám svolení dneska vyvrcholit.“ A pustil ho s neurvalým škubnutím ruky.
Na ta slova se něco hluboko v něm zlomilo a on už déle nedokázal zadržovat své emoce. Vzlyk se uvolnil v hloubi jeho hrudi. Byl bezmocný vůči slzám, nedokázal je zadržet, aby se mu nevyhrnuly zpoza jeho pevně sevřených očních víček a nevylily po tvářích v teplých, slaných řekách. Ve studu svěsil hlavu, snažil se před Snapem skrýt nedostatek své vyrovnanosti. Byl tak slabý, tak bezmocný, neschopen se sám kontrolovat. Ani si dál nebyl jistý tím, kdo je nebo co chce. Umíral, část jeho samého mu byla odňata a navždycky zničena. Brzy z něj nezbude nic, bude jen skořápkou jeho dřívějšího já, sice naživu, ale ve skutečnosti nebude žít.
Snapeův dech nabral na rychlosti a boky škubal rychleji. Konečně se udělal, přirážel do Harryho tvrdými výpady boků. Harry ochable visel v poutech, zatímco Snape si užíval své potěšení. Jakmile Snape přestal vrcholit, všechny provazy vázající a mučící Harryho zmizely a Harry se zhroutil na postel. Schoulil se do klubíčka a zabořil tvář do povlečení. Stále byl tvrdý, z šourku mu sice zmizel provaz, ale vlastní vzrušení mu bylo nedostupné, vzdálené, jako kdyby patřilo někomu cizímu.
Ozvalo se šustění látek, jak se Snape oblékal. Židle sklouzla po podlaze a poté, co Finite Incantatem navrátil Harrymu zrak, mu nařídil: „Pojď ke mně.“
Och ano, měl na konec přilézt zpátky ke Snapeovi, že? To konec konců Voldemort přeci chtěl. Jeho, jak se plazí zpátky ke Snapeovi poté, co ho zneužije. Tělo se mu pohnulo, jako kdyby jej tahala nějaká síla, narovnal končetiny a těžce se vlekl, když sklouzával z postele a plazil se po podlaze ke Snapeovi. Zastavil se před židlí, na které Snape seděl, a sklonil hlavu na podlahu.
„Zvedni hlavu.“ Snapeův hlas měl v sobě o něco méně chladu.
Harry, neschopen podívat se na muže, který mu právě ublížil, vytáhl svoje tělo, ale oči držel upřené na podlahu.
Snape pročísl Harryho vlasy. „Bolí mě ti ubližovat.“
Jeho prsty byly tak jemné, až si Harry chtěl položit hlavu Snapeovi do klína a nechat se laskat. Pevně zavřel oči ve snaze zastavit proud slz, které se opět chtěly vyhrnout ven.
„Dělám to, protože mi na tobě záleží.“ Další jemné pohlazení po vlasech. „Je důležité, aby ses naučil plně na mě spoléhat.“
Neschopen zastavit své nekonečné slzy, Harry čekal, až ta hrozná záležitost bude za ním. Nasál dech skrz ústa, nos měl plný vzlyků a slané vody, až jím nemohl dýchat.
Snape se sklonil a políbil ho na vrch hlavy. Použil čistící kouzla a pak se postavil. „Není ti povoleno se sebe dotýkat bez mého jednoznačného svolení. Je to jasné?“
Harry zašeptal: „Ano, můj pane,“ a jen si přál, aby už odešel.
Snape vyšel z cely, kroky se hlasitě rozléhaly na dlaždičkách.
Jakmile Harry slyšel zavření dveří od knihovny, začal vzlykat otevřeně. S očima oslepenýma slzami se vlekl zpět do postele.
Jen pár vteřin nato se dveře knihovny opět otevřely a Harry rázně potlačil svoje utrpení. Tajně si otřel slzy z tváře a schoval si ji v povlečení. Snape přešel k němu a postavil se u okraje postele, ale Harry se odmítl rozbalit z klubíčka nebo otevřít oči a podívat se na muže, který ho právě tolik zneužil.
Postel se posunula, když na ni Snape vyšplhal, ale Harry byl příliš vyčerpaný, než aby jej vyhnal. Závan magie vzadu na jeho zátylku mu odstranil vodítko a obojek. Snapeovy ruce, namočené v nějakém hřejivém lektvaru, se vrátily na jeho krk. Harry nechal sebou hýbat, když mu Snape potíral hrdlo léčivou mastí. Jakmile s tím skončil, přesunul se dolů a zatlačil Harrymu do levého boku a něžně ho donutil lehnout si na záda. Nejdřív Harry odporoval, nechtěl dát Snapeovi to uspokojení z ovládání, ale byl příliš unavený na boj. Vzdal to, dovolil sebou manipulovat, ačkoliv držel oči pevně zavřené a tvář zabořenou v pokrývkách.
Snapeova ruka obtočila jeho penis těsně předtím, než jej nasála ústa. Harry ho chtěl odstrčit, ale bylo by těžší donutit ho přestat než nechat pokračovat, takže tam ležel, bezvládný jak hadrová panenka a stejně tak mrtvý vevnitř, zatímco Snapeova pusa divoce pracovala na jeho penisu. Snape se ho nepokoušel škádlit ani hýčkat; jednoduše ho sál s dostatečnou silou, aby ho pohmoždil. Harry to vítal, přirážel do těch náročných úst, které se zdály odhodlané z něj vytáhnout i duši.
Harry konečně otevřel oči, zamrkal, když se mu jasná světla rozmazala před očima. Natáhl ruku dolů a popadl Snapea za vlasy. Věděl, že z toho mistr lektvarů šílí. Tvrdě za ně zatáhl, napůl chtěl, aby se Snape naštval a odmítl pokračovat, ale Snape vytrvale pohyboval hlavou po mladíkově údu. Harry zaklonil hlavu, zavřel oči a dovolil si cítit potěšení, oddal se bezduché touze vyprodukované afrodiziakem. Vlny jej přemohly a on odpadnul, ztratil se v extázi. Netrvalo to dlouho. Rychle vyvrcholil, tělo se mu třáslo, jako kdyby byl zasažen bleskem, zatímco jeho sperma vystřelilo Snapeovi do krku. Ale po celou dobu zůstával oddělený od svého orgasmu, jako kdyby spíše sledoval, jak se to děje někomu jinému, než aby tu zkušenost zakoušel sám. Snape pohyboval hlavou, dokud Harry nepřestal stříkat a pak jeho penis dlouze olízl, než měknoucí orgán z úst uvolnil.
Harry pustil Snapeovy vlasy a lehl si na postel, zrychleně dýchal. Místo toho, aby se cítil uspokojeně a šťastně, orgasmus jej zanechal uvnitř prázdného, jako kdyby z něj nešťastnou náhodou vytekla důležitá část sebe samého. Myslel si, že se bude cítit vítězoslavně, až si přestane sex se Snapem užívat, ale místo toho se cítil prázdnější a osamělejší než kdy dřív.
Tohle není hezká kapitola, jediná v téhle povídce, před kterou varuje sama autorka. Obsahuje detailní popis zneužití. Takže kdybyste chtěli, dá se přeskočit, a i tak bez problému pochopíte a navážete na děj. Nicméně mně osobně připadá jako jeden z nejsilnějších momentů v příběhu a zvráceně dokonalá. Pro případ radši současně publikuji i následující kapitolu. (A příští týden nic nebude)
Kapitola 50
V době, kdy Harry dojedl, lektvar nezačal nikterak účinkovat.
„Nic necítím,“ oznámil Snapeovi.
„To přijde,“ odpověděl Snape neutrálním hlasem. „Teď si běžte sednout na postel.“
Se směsicí očekávání a hrůzy se Harry vzdálil ze svého místa k lůžku. Posadil se na okraj, nohy přehozené přes stranu a oči upřené na Snapea. Muž nechal zmizet nádobí a přešel k umyvadlu, aby zkontroloval jeho toaletní potřeby. Poté, co mu doplnil ústní vodu, se k němu obrátil, a Harry sklopil zrak na vykachličkovanou podlahu, nedočkavý, až už Snape začne.
Nakonec Snape prolomil ticho slovy: „Bojíš se Luciuse Malfoye?“
„Ano, můj pane,“ přiznal Harry. Bylo lehčí přiznat svůj strach, když mohl předstírat, že mluví jen proto, aby uchlácholil Snapea v této hrůzné hře.
„Přeješ si být před ním chráněný?“ zeptal se Snape, hlas měl nízký a klidný.
„Prosím, můj pane,“ Harry dovolil, aby se mu beznaděj promítla v hlase.
„Odevzdáš se mi zcela výměnou za moji ochranu?“
Harry si nebyl jistý, jestli to Snape hraje nebo ne, ale v tuto chvíli mu bylo jedno, ať to bylo jakkoliv. Koneckonců nezáleželo na tom, co chtěl on; nakonec Snape stejně dostane vše, co chce. „Ano, můj pane.“
„Mám pro tebe odměnu.“ Snapeův hlas byl vřelý, plný náklonnosti.
„Ano, můj pane?“ Mnohokrát si Harry představoval, co se mezi nimi bude dít, až Snape konečně dopřeje sluchu Voldemortovým přáním pro sadismus, ale nikdy si nepředstavoval nic podobného jako tohle. Nenáviděl to. Chtěl, aby byl Snape zlý a krutý, aby jej mohl nesnášet.
Snape přistoupil blíž a mravenčivý pocit magie obkroužil mladíkův krk, rychle následovaný proužkem kůže. Obojek se utáhl, až mu pevně seděl kolem krku, skoro ho zadusil a chtělo to všechno jeho sebeovládání, aby se nepokusil zvednout ruku a strhnout si jej.
„Dokud mě budeš těšit, budu tě ochraňovat a vést.“ Snape ho pohladil po líci. „Ale nejdřív se potřebuješ naučit, jak mě potěšit. Já jsem k tobě vždycky býval štědrý, co se rozkoše týče, nemám pravdu?“
„Ano, můj pane.“ Tato část byla pravdivá.
„Od této chvíle tvé potěšení bude procházet skrze mne. Potěš mě a já na oplátku potěším tebe. Je to jasné?“
„Ano, můj pane,“ opakoval Harry. Tohle bylo lepší. Jestliže už nebude cítit rozkoš během sexu, nebude ho chtít. Bude ho nenávidět stejně jako dřív, než se stal zvráceným.
„Musíš se naučit plně na mě spoléhat. Obscuro!“
Harrymu zčernal svět a srdce mu divoce bušilo v hrudi. Představa, že bude slepý před krutým Snapem, mu vyslala chlad do jeho končetin. Ztěžka polkl a pokusil se pohřbít svůj rostoucí strach.
„Pojď sem, otroku.“
Harry natáhl nohy a sklouzl z postele, lezl přes podlahu směrem ke Snapeovi.
„Zastav, otoč se a roztáhni pro mě své půlky od sebe.“
S hořící tváří se Harry otočil zády ke Snapeovi, sklonil hlavu a ramena k zemi. Natáhl se dozadu a prsty pevně sevřel svůj zadek, roztáhl půlky od sebe a odhalil Snapeovi svoji dírku. Cítil se neuvěřitelně zranitelný, jako kdyby byl stáhnutý z kůže a Snape mohl vidět přímo do něj.
„Roztáhni nohy,“ přikázal Snape.
Harry je odsunul od sebe.
„Víc,“ zavrčel Snape.
Harry si skousl ret a vyhověl Snapeovu příkazu. Byla to ošemetná pozice a nohy se mu třásly, jako kdyby měl každou vteřinou přepadnout. Prohnalo se jím čistící kouzlo a on zavřel své neužitečné oči, nesnášel svůj strach a rozpaky. Pokusil se uvolnit. Bude to bolet, jestliže zůstane napjatý.
Snapeův prst přejel přes jeho sevřený svěrač a vřelý brnivý pocit jím přeběhl, vyslal mu pulzy elektřiny přímo do klína. Vypil afrodiziakum. Tohle nechtěl; jeho reakce byla vyvolaná jen tím lekvarem. Byla to uklidňující myšlenka, když pomalu začínal tvrdnout.
„Tohle,“ Snape prstem poklepal na Harryho vstup „patří odteď mně. Pán zla vyhověl mému požadavku, že pouze já mám sem povolený přístup.“
Harry si nebyl jistý, jak by měl na tohle odpovědět, tak řekl: „Děkuji vám, můj pane.“
Byl vděčný, že už se nemusí obávat, že si jej někdo vezme zezadu, ale vynalézaví úchylové, jako Lucius, si vždycky nacházeli i jiné cesty, kterak by jej mohli znásilnit. Navíc, jak znal Luciuse, nejspíš si koupil ten lektvar na změnu pohlaví poté, co zaslechl toto pravidlo, aby tak mohl nepřímo porušit Snapeovu výsadu.
Harrymu se myšlenky zase rozutíkaly, když něco chladného a tvrdého se přitisklo k jeho řitnímu otvoru. Mimoděčně zalapal po dechu, když se cosi, co rozhodně nebylo Snapeovým penisem, vtlačilo do něj. Ať to bylo cokoliv, bylo to menší než Snape a jeho tělo se pro to v lehkosti otevřelo. Jak to Snape strkal do něj, Harry si uvědomil, že to je nějaká koule. Svěrač se doširoka rozevřel a pak kolem ní sevřel, celou ji polkl. K první byla připevněná druhá kulička a Snape zařízením pomalu otočil, když Harryho zvolna napichoval.
Ten nový pocit mu vyslal chvění do těla, jež si tuto pozornost užívalo, ačkoliv mysl to nemohla vystát. Třetí se přidala k těm dvěma už v něm a pak i čtvrtá. Snape se zastavil a hračkou v půlkruzích otáčel, díky čemuž se mladík celý chvěl a penis se mu naléval krví. Nakonec Snape strčil hračku ještě dál, mladík jemnou rukojeť přijal lehčeji než kuličky. Snape ji do Harryho ponořil až nadoraz a pustil ji. Bez příkazu k pohybu byl Harry nucen zůstávat v této nepohodlné pozici s hořící tváří, zatímco jeho tělo vytlačovalo hračku ven, až se zachytila u koule nejblíže držadla.
„Pojď.“ Brnění magie u jeho hlasivek a pak jemné zatahání za obojek jej upozornilo na skutečnost, že Snape vyčaroval vodítko. Harry si pustil zadek a lezl po čtyřech za Snapem v rozpacích z předmětu, který mu trčel ze zadnice. Bylo zvláštní pohybovat se s něčím napůl zanořeným v něm. Nenáviděl to. Nenáviděl, že Snape na něj použil předmět, jako kdyby on sám nebyl ničím jiným než věcí. Stěží sotva začali a on už chtěl skončit.
Snape ho zavedl do knihovny. Harry se plazil po podlaze a snažil se nevšímat si té hračky. Dorazil k předložce, když ho Snape zataháním za vodítko zastavil.
„Lehni si na záda,“ přikázal.
Harry se opatrně položil na houni a pokoušel se přitom nedotýkat té věci uvnitř něj.
„Roztáhni nohy!“ vyštěkl Snape tónem, kvůli kterému Harry nadskočil. „Vždycky musíš roztahovat nohy, pokud ti nepřikážu opak.“
„Ano, můj pane," pronesl Harry, protože se to zdálo lepší možností, než se vrhnout na Snapea a praštit ho. Svědomitě dal nohy od sebe a chodidla si přitáhl blíž k zadku, aby je mohl roztáhnout ještě šířeji. Nechal své ruce ležet po stranách, prsty zatínal do předložky, protože neměl jiné místo, kam by je mohl položit. Takhle tam ležel, vystavený a bezmocný, po dobu, která se zdála jako věky, než přes něj přešumělo povědomé elektrické brnění oznamující použití kouzla. Konec vodítka se zvedl a otřel se mu o rty. Nevěděl, co by měl s tím dělat; jestli by to měl olíznout, nebo otevřít pusu a vsát dovnitř, ale řemínek se posunul dál, pomalu mu putoval po bradě až na hrudní kost. Sjížděl dolů, mířil přímo k jeho pupíku, než změnil směr a stočil se na jednu stranu, aby přejel přes tvrdou bradavku.
Harry zalapal po dechu, odevzdal se afrodiziaku, které znásobilo každý počitek. Vodítko škádlilo jeho citlivý pahorek, přejíždělo sem a tam, dokud nebyl plně vztyčený. Nesnesitelně pomalým tempem se kožený řemínek vydal přes jeho hrudník k druhé bradavce, pohrával si s ní, až Harry pevně svíral houni a ze všech sil se snažil, aby se sám sebe nedotkl. Nikdy se mu nestalo, že by tolik chtěl sex a zároveň si ho hnusil. Část jeho těla ovládaná drogou, jeho zrádná anatomie, chtěla Snapea prosit, aby jej ošukal. Chtěl uvolnění. Chtěl dotek. Chtěl se nechat souložit, dokud by neřval Snapeovo jméno a nevyvrcholil na ně na oba. Nicméně část jeho mozku i navzdory jeho zoufalé touze stále nedokázala přijmout to, co chtěl. Stále nechtěl dotek. Nechtěl toužit po Snapeovi a nechtěl ani to, jak se kvůli němu cítil. Byl trhán mezi chtíčem a znechucením. Potřebou a nenávistí.
Vodítko cestovalo po jeho těle, oklikou se vyhnulo přirození a jemně jej pohladilo po stehnech. Vydával potupně kňučivé zvuky, ve své hlavě Snapea současně prosil, ať přestane a ať pokračuje. Chystal se zrovna škemrat, když hračka uvnitř něj se znenadání začala pohybovat a vysílala do něj salvy rozkoše tak silné, že se skoro jen z toho udělal. Ta věc jej souložila tím samým pomalým, plynulým rytmem, který Snape tak rád používal, a on mohl jen vykřikovat rozkoší, bezmocně přirážet boky ve snaze dostat z té hračky do sebe víc, víc toho pocitu, aby prostě už mohl vyvrcholit a pak by i Snape vyvrcholil a celá takhle věc by skončila.
„Líbí se ti nechat se takhle šoustat?“ zeptal se Snape tichým hlasem.
„Ano, pane,“ Harry lapal po dechu, zoufale se snažil udržet ruce po stranách těla.
„Ale to ti nestačí, že ne?“
„Ne, pane.“ Harry zběsile zavrtěl hlavou.
„Chceš můj penis, viď?“
„Prosím, pane!“ Čím rychleji se Snape udělá, tím dřív tomuhle bude konec.
Tah vodítka vytáhl Harryho vzhůru, takže se v rychlosti plazil kupředu, dokud nenarazil do Snapeových nohou v kalhotách. Ruka stlačila dolů jeho hlavu, až se rty dotkly Snapeova vzrušeného mužství. Syrový vztek se jím prohnal. Snape věděl, jak moc nesnášel provozovat orální sex. Harry uvítal svoji zlobu, byl rád, že Snapeovo jednání mu pomáhá podněcovat zuřivost vůči učiteli lektvarů. Pokud to tak půjde dál, vůbec nebude chtít se Snapem mít cokoliv sexuálního. S tváří, kterou pečlivě udržoval bez výrazu, vztáhl ruce, aby je obtočil kolem Snapeova údu, když mu Snape dal lehký pohlavek.
„Nenařídil jsem ti, abys použil ruce. Dej je za záda, dotkni se svých loktů.“
Zmetek jeden. Snape mu to jednoznačně neulehčoval. Harry se posadil na paty a složil si ruce za zády. Provazy mu svázaly paže k sobě a pevné sevření jeho hlavy jej přitlačilo zpět ke Snapeově rozkroku. Jen párkrát olízl Snapeův penis, když se ten předmět v něm začal pohybovat rychleji a on stěží dokázal dávat pozor na ten nechutný úkol před sebou, když byl takto souložen. Vzal Snapea do pusy a rychle pohyboval hlavou při snaze se soustředit svůj úkon, aby Snapea udělal, přesto se mu to nedařilo, když jeho tělo tak zoufale toužilo po uvolnění. Každým přírazem se ta hračka otírala o jeho prostatu a on nedokázal zadržovat tlumené steny, zatímco se dávil penisem ve svých ústech.
Až po příliš dlouhé době ho Snape popadl za vlasy a odtáhl jej.
„Budu muset tě v tomto umění vycvičit,“ komentoval to, jako kdyby projednával lekci lektvarů.
Harry nedokázal zabránit fňuknutí, které mu uniklo. Zoufale toužil po uvolnění; byl připravený Snape prosit, aby jej nechal ho udělat, jen aby mohl sám vyvrcholit. Zatahání za vodítko ho vytáhlo na nohy a Snape ho vláčel zpět do cely. Klopýtal, jak šel za ním, neudržoval rovnováhu, když měl ruce svázané za zády a hračku bušící mu do zadnice. Snape ho hrubě strčil na postel a on by spadl popředu na matraci, kdyby se nezhmotnily provazy, neproplížily se kolem jeho paží a nohou a nepřidržely jej na místě. Ta pozice ho nutila ohýbat se v podivném úhlu, kdy měl hrudník téměř rovnoběžně s postelí, ale ne úplně. Jakmile ty provazy zmizí, spadne dopředu a přistane na obličeji.
Než měl šanci se přizpůsobit té podivné pozici, kolem vrchu šourku se mu obtočila a utáhla smyčka, odtáhla mu varlata od těla. Snape mu přeběhl rukou po zádech, hladil jej podél páteře, dokud nedosáhl hračky, která stále vklouzávala dovnitř a ven z Harryho konečníku. Náhle ta věc začala vibrovat a Harry skoro vyskočil z kůže, když se celé jeho tělo roztřáslo intenzitou extáze, která mu vysílala ohňostroje do jeho slepých očí. Vyvrcholil by, kdyby nebylo toho provázku, který mu držel varlata od těla.
„Prosím!“ zvládl Harry vydechnout. „Prosím, vezměte si mě!“ Chtěl, aby to skončilo tak rychle, jak jen to bude možné.
Snape popadl hračku a zakroutil jí, než ji vytáhl. Harry heknul, neboť jeho tělo k ní lnulo. Jakmile byla venku, skoro vzlykal úlevou. Nyní jej Snape bude muset ošukat. Musí, protože Harry nedokázal snést víc.
Pevná, měkká hlavička Snapeova penisu se přitiskla k Harryho vstupu. Mladík ho chtěl prosit, aby si pospíšil, ale donutil se být poslušný a poddajný a nehýbal se, až na svůj zadek, kterým vyšel vstříc Snapeově údu. Snape se pomalu protlačil přes ten těsný prstenec svalů, pohyboval se tak loudavě, až si Harry myslel, že dřív zemře, než jej vyplní. Pak ho ale Snape popadl za boky a jedním tvrdým pohybem se kompletně zabořil. Harry se překvapeně zajíkl.
„Tohle jsi chtěl, že jo?“ zavrčel Snape, zatímco souložil Harryho krutými, ale pomalými výpady boků.
„Ano, můj pane,“ Harry napůl vzlykl a stáhl se kolem Snapea, aby to uspíšil.
Snape pokračoval ve svém srdcervoucím pomalém tempu. „Vsadím se, že bys ses mohl udělat jen z mého penisu, že ano?“
„Mohl, můj pane. Prosím, ošukejte mě tvrdě, pane,“ vydechl Harry a snažil se Snapea přimět, aby to skončil.
„Pitomý, otroku,“ zavrčel Snape. „Co jsem ti říkal? Tohle je o mém potěšení, ne tvém.“ Obojek kolem Harryho krku se utáhl a Harry sípavě bojoval o dech. Snape stisk uvolnil a zašeptal Harrymu do ucha: „Existuješ jen jako díra, kterou budu používat, jak uznám za vhodné.“
Harry věděl, že to Snape nemyslel vážně, ale ta slova se do něj zařízla a vryla se mu přímo do srdce, které bolelo tak moc, až se zdálo, že se roztříští na milión kousků. Plíce ho pálily, každé nadechnutí mu způsobovalo bolest. Přestaňte. Chtěl křičet, ale nedokázal se k tomu přimět. Slovo mu odumřelo na jazyku, zakázala mu to ta jeho část, která mu připomněla, že pokud jej řekne, bude donucen s tímhle znovu začít. Nedokázal by tím projít znovu. Už měl po krk tohohle hrozného dne a jen chtěl, aby byl konec. Stěží zvládl zašeptat: „Ano, můj pane.“
„Odteď potřebuješ mé svolení, abys vyvrcholil,“ pokračoval Snape dál tím stejně tichým, nebezpečným hlasem. Začal přirážet tvrději, loudil z Harryho hrdla hlasité steny. „Bude ti dovoleno se sebe dotýkat, pouze když ti to nařídím.“
Přestaňte! Přestaňte! řval ve své mysli, neschopen říct to nahlas. Myslel si, že chtěl, aby byl Snape krutý, aby jej tak mohl nenávidět, ale navzdory tomuhle všemu nedokázal Snapea upřímně nesnášet. Nedokázal části sebe zabránit, aby ho nechtěl. Stále toužil, aby tento den skončil ve Snapeově náručí, zatímco ho Snape bude hladit po zádech a pevně ho držet. I když ho teď Snape znásilňoval, stále chtěl, potřeboval, aby jej utišil.
To poznání bylo daleko horší než cokoliv, co mohl Snape udělat jeho tělu.
Snape ho chytil za vlasy a předklonil se, aby zašeptal: „A já ti nedám svolení dneska vyvrcholit.“ A pustil ho s neurvalým škubnutím ruky.
Na ta slova se něco hluboko v něm zlomilo a on už déle nedokázal zadržovat své emoce. Vzlyk se uvolnil v hloubi jeho hrudi. Byl bezmocný vůči slzám, nedokázal je zadržet, aby se mu nevyhrnuly zpoza jeho pevně sevřených očních víček a nevylily po tvářích v teplých, slaných řekách. Ve studu svěsil hlavu, snažil se před Snapem skrýt nedostatek své vyrovnanosti. Byl tak slabý, tak bezmocný, neschopen se sám kontrolovat. Ani si dál nebyl jistý tím, kdo je nebo co chce. Umíral, část jeho samého mu byla odňata a navždycky zničena. Brzy z něj nezbude nic, bude jen skořápkou jeho dřívějšího já, sice naživu, ale ve skutečnosti nebude žít.
Snapeův dech nabral na rychlosti a boky škubal rychleji. Konečně se udělal, přirážel do Harryho tvrdými výpady boků. Harry ochable visel v poutech, zatímco Snape si užíval své potěšení. Jakmile Snape přestal vrcholit, všechny provazy vázající a mučící Harryho zmizely a Harry se zhroutil na postel. Schoulil se do klubíčka a zabořil tvář do povlečení. Stále byl tvrdý, z šourku mu sice zmizel provaz, ale vlastní vzrušení mu bylo nedostupné, vzdálené, jako kdyby patřilo někomu cizímu.
Ozvalo se šustění látek, jak se Snape oblékal. Židle sklouzla po podlaze a poté, co Finite Incantatem navrátil Harrymu zrak, mu nařídil: „Pojď ke mně.“
Och ano, měl na konec přilézt zpátky ke Snapeovi, že? To konec konců Voldemort přeci chtěl. Jeho, jak se plazí zpátky ke Snapeovi poté, co ho zneužije. Tělo se mu pohnulo, jako kdyby jej tahala nějaká síla, narovnal končetiny a těžce se vlekl, když sklouzával z postele a plazil se po podlaze ke Snapeovi. Zastavil se před židlí, na které Snape seděl, a sklonil hlavu na podlahu.
„Zvedni hlavu.“ Snapeův hlas měl v sobě o něco méně chladu.
Harry, neschopen podívat se na muže, který mu právě ublížil, vytáhl svoje tělo, ale oči držel upřené na podlahu.
Snape pročísl Harryho vlasy. „Bolí mě ti ubližovat.“
Jeho prsty byly tak jemné, až si Harry chtěl položit hlavu Snapeovi do klína a nechat se laskat. Pevně zavřel oči ve snaze zastavit proud slz, které se opět chtěly vyhrnout ven.
„Dělám to, protože mi na tobě záleží.“ Další jemné pohlazení po vlasech. „Je důležité, aby ses naučil plně na mě spoléhat.“
Neschopen zastavit své nekonečné slzy, Harry čekal, až ta hrozná záležitost bude za ním. Nasál dech skrz ústa, nos měl plný vzlyků a slané vody, až jím nemohl dýchat.
Snape se sklonil a políbil ho na vrch hlavy. Použil čistící kouzla a pak se postavil. „Není ti povoleno se sebe dotýkat bez mého jednoznačného svolení. Je to jasné?“
Harry zašeptal: „Ano, můj pane,“ a jen si přál, aby už odešel.
Snape vyšel z cely, kroky se hlasitě rozléhaly na dlaždičkách.
Jakmile Harry slyšel zavření dveří od knihovny, začal vzlykat otevřeně. S očima oslepenýma slzami se vlekl zpět do postele.
Jen pár vteřin nato se dveře knihovny opět otevřely a Harry rázně potlačil svoje utrpení. Tajně si otřel slzy z tváře a schoval si ji v povlečení. Snape přešel k němu a postavil se u okraje postele, ale Harry se odmítl rozbalit z klubíčka nebo otevřít oči a podívat se na muže, který ho právě tolik zneužil.
Postel se posunula, když na ni Snape vyšplhal, ale Harry byl příliš vyčerpaný, než aby jej vyhnal. Závan magie vzadu na jeho zátylku mu odstranil vodítko a obojek. Snapeovy ruce, namočené v nějakém hřejivém lektvaru, se vrátily na jeho krk. Harry nechal sebou hýbat, když mu Snape potíral hrdlo léčivou mastí. Jakmile s tím skončil, přesunul se dolů a zatlačil Harrymu do levého boku a něžně ho donutil lehnout si na záda. Nejdřív Harry odporoval, nechtěl dát Snapeovi to uspokojení z ovládání, ale byl příliš unavený na boj. Vzdal to, dovolil sebou manipulovat, ačkoliv držel oči pevně zavřené a tvář zabořenou v pokrývkách.
Snapeova ruka obtočila jeho penis těsně předtím, než jej nasála ústa. Harry ho chtěl odstrčit, ale bylo by těžší donutit ho přestat než nechat pokračovat, takže tam ležel, bezvládný jak hadrová panenka a stejně tak mrtvý vevnitř, zatímco Snapeova pusa divoce pracovala na jeho penisu. Snape se ho nepokoušel škádlit ani hýčkat; jednoduše ho sál s dostatečnou silou, aby ho pohmoždil. Harry to vítal, přirážel do těch náročných úst, které se zdály odhodlané z něj vytáhnout i duši.
Harry konečně otevřel oči, zamrkal, když se mu jasná světla rozmazala před očima. Natáhl ruku dolů a popadl Snapea za vlasy. Věděl, že z toho mistr lektvarů šílí. Tvrdě za ně zatáhl, napůl chtěl, aby se Snape naštval a odmítl pokračovat, ale Snape vytrvale pohyboval hlavou po mladíkově údu. Harry zaklonil hlavu, zavřel oči a dovolil si cítit potěšení, oddal se bezduché touze vyprodukované afrodiziakem. Vlny jej přemohly a on odpadnul, ztratil se v extázi. Netrvalo to dlouho. Rychle vyvrcholil, tělo se mu třáslo, jako kdyby byl zasažen bleskem, zatímco jeho sperma vystřelilo Snapeovi do krku. Ale po celou dobu zůstával oddělený od svého orgasmu, jako kdyby spíše sledoval, jak se to děje někomu jinému, než aby tu zkušenost zakoušel sám. Snape pohyboval hlavou, dokud Harry nepřestal stříkat a pak jeho penis dlouze olízl, než měknoucí orgán z úst uvolnil.
Harry pustil Snapeovy vlasy a lehl si na postel, zrychleně dýchal. Místo toho, aby se cítil uspokojeně a šťastně, orgasmus jej zanechal uvnitř prázdného, jako kdyby z něj nešťastnou náhodou vytekla důležitá část sebe samého. Myslel si, že se bude cítit vítězoslavně, až si přestane sex se Snapem užívat, ale místo toho se cítil prázdnější a osamělejší než kdy dřív.