Námluvy HP - Kapitola první - Oznámení

22.07.2012 18:44

První kapitola na světě. Děkuji autorce Dianě Williams za tuto povídku a za povolení k překladu. Dále děkuji Hoshi za beta-read.

@@@

Oznámení

„No, Severusi, myslím, že jsi na začátek tohoto školního roku čekal už dlouho, ne?“

Snape se zamračením vzhlédl od stohu papírů. Jeho pohled přistál na jediném dalším obyvateli sborovny, ne že by chtěl vidět kohokoliv jiného, včetně Báječného Harryho Pottera. Současný učitel OPČM se opíral o dveřní rám, šklebil se způsobem „já vím něco, co nikdo jiný neví“, díky čemuž ho Snape chtěl proklít až do příštího týdne. Jedině vědomí, že Albus Brumbál by byl na něj naštvaný, udrželo jeho svědící prsty, aby nesáhly po hůlce.

Maxmilian – „pro přátele Max“ – Spindley-Worme měl tu pochybnou čest stát se jediným učitelem Obrany proti černé magii v současné historii, který přežil svůj první rok v úřadě a vrátil se na druhý. Také byl, dle Snapeova názoru, stěží kompetentnější než Lockhart a skoro tak ješitný a byl zázrak, že zvládl nezabít sebe nebo někoho ze svých studentů. Zatím. Ačkoliv pokud se bude dál ušklíbat tímto příšerným způsobem, Snape za něj ten problém napraví.

„O co tu jde, Worme?“ zeptal se podrážděně, že byl vytržen od práce. Doufal, že se mu podaří doopravit tuto poslední várku esejí, než se personál přižene z Vánočních prázdnin, a opuštěná sborovna se mu zdála jako ideální místo. Ale pokud tu učitel OPČM bude postávat a klábosit, pomyslel si, bude lepší, když se vrátí do sklepení.

„Jsem Max,“ připomněl mu učitel káravě a vešel do místnosti. „A mladý Malfoy je v sedmém ročníku, správně?“

„Ano,“ řekl Snape a dlouhou chvíli si to pomyšlení vychutnával. Tohle je poslední rok, kdy musí učit Malfoye, Pottera, Grangerovou a toho Weasleyovic kluka. Ještě šest měsíců a budou pryč. Ještě další rok a poslední Weasley mu dá pokoj – alespoň do doby, než se začne rozmnožovat mladá generace. Vzhledem ke způsobu, jak se na sebe Grangerová a ten Weasleyovic kluk dívali, to nebude trvat dlouho. „A?“

„Máš v zájmu si ho namlouvat, ne, starochu?“

Snape zamrkal. „Promiň?“

Max se kouzelně usmál. „Nechci vyzvídat, samozřejmě, ale my všichni jsme předpokládali…“ Maxův úsměv se rozšířil při pohledu na stále zmatený výraz na Snapeově tváři. „U Jupitera, ty nemáš ani tu nejmlhavější představu o čem mluvím, že?“

Snape se na něj naštvaně podíval a odsekl: „To obvykle nemívám. Ani si nepřeji být osvícen. V případě, že by to uniklo tvé omezené inteligenci, jsem v tuto chvíli zaneprázdněný.“

Max ho ignoroval, obkročmo se posadil na židli naproti Snapeovi. „Obřad Erastés¹, chlape! Neříkej mi, že jsi zapomněl?“

Snape zavřel oči. Zapomněl na tu tradici; úmyslně. Vracelo mu to jisté… nepříjemné vzpomínky, ty, které by nejraději nechal pohřbené. Nepřítomně si promnul levé předloktí. V každém případě tak dlouho, jak by jen mohl.

„To mě ani nepřekvapuje. Konec konců je zde jen málo lidí našeho společenského postavení na rozdíl od toho, co jsi mohl potkat v Krásnohůlkách.“ Max si povzdechl, zněl jednoznačně nostalgicky, a Snape zvažoval, že vrhne. Nejlépe na Spindley-Wormea. „A i kdyby nás starý Barty Skrk nenaučil nic jiného, tak nám alespoň ukázal, jaký je nerozum brát si někoho, kdo není naší společenské třídy. Slyšel jsem, že na pohřbu se ten chlapec skutečně vrhl na hrob, brečel a rval si vlasy.“ Nepatrně pokrčil rameny. „Což dokazuje, že Weasleyova rodina může být stará, ale rozhodně nejsou Našeho postavení.“

„Ano,“ řekl Snape roztržitě.

„Ne, že by ses musel s mladým Malfoyem obávat jakékoliv přehnané přecitlivělosti,“ prohlásil Max svižně. „Zaručím se, že ten mladý muž byl vychován tak, aby znal své místo.“

„Ano,“ řekl Snape stále uvězněn ve svých vlastních myšlenkách. Pak se otřásl a zabodl pohled do učitele OPČM. „Stále nerozumím, proč máš zájem o můj osobní život. Pokud ty nemáš zájem pokoušet se o Draca?“

Max se rozesmál a srdečně ho bouchl do zad, až Snape skoro udeřil hlavou o stůl. „K čertu, ne! Máš volnou cestu, staříku,“ řekl a mrknul na Snapea. „Mám na mysli jinou hru.“

Snape zamrkal, rychle si v mysli prošel seznamem sedmých ročníků, snažil se určit v kom, v jejich společenské třídě, by mohl druhý muž najít zalíbení. V žádném ze Zmijozelských chlapců – s výjimkou Draca Malfoye nikdo z nich neměl slušný vzhled a dostatečnou inteligenci, ačkoliv Nott byl ucházející. Nebelvír – tam to byl ztracený případ, všichni poloviční krve nebo střední třídy. V Havraspáru byl jeden kluk a dva v Mrzimoru, ale myslel si, že by stěží byli Wormeho typ. Přece jen Entwhistleova rodina nebyla ani pět set let stará. Navzdory Snapeovu osobnímu názoru na toho muže, Wormeho rodina byla téměř stejně stará jako Snapeova, Malfoyova a Brumbálova a neměl pocit, že by se „Max“ snížil k nějakému novějšímu rodu. Ne pokud z toho neplynulo něco pro něj.

„Mladého Pottera, přeci,“ řekl Max netrpělivě, když Snape dostatečně rychle neodpověděl.

„Pottera!“ zvolal Snape. „To jsi úplně přišel o rozum?“

„Právě naopak,“ prohlásil Max a mrkl na Snapea. „Očekávám, že až opustí školu, bude docela oblíbený, a já mám v úmyslu uplatnit na něj nárok ještě předtím.“ Pozvedl na Snapea obočí. „Neříkej mi, že ty máš ambice v této oblasti?“

„Nebuď idiot,“ odfrkl si Snape. „Stěží toho usmrkance dokážu vystát.“

„Dobrá tedy,“ řekl Max, znovu usazený se spokojeným výrazem, jako kdyby ta věc s klukem už byla vyřešená.

„Nerozumíš tomu,“ řekl Snape netrpělivě. „Ten kluk vyrůstal u mudlů; nebude mít ani nejnepatrnější ponětí, co navrhuješ. A pokud by měl ponětí, pravděpodobně by byl znechucený.“

Max nad tím mávl rukou. „Je to Potter, chlape. Nakonec se krev projeví.“

„Což se u jeho otce nestalo,“ odvětil Snape. „Ten muž si hned po škole vzal mudlorozenou čarodějku. Což je další věc – navzdory jménu Potter, Harry není čistokrevný.“

Max pokrčil rameny. „V tomto případě jsem ochotný udělat výjimku.“ Podíval se na Snapea s chtíčem v očích. „Uzavřeme sázku, kdo z nás dostane svého hocha jako první?“

„Nebuď obscénní,“ vyštěkl Snape.

Max se postavil a protáhl. „Začíná se ti rozvíjet morálka střední vrstvy, Severusi? Zníš, jako kdyby ses stýkal se špatnými lidmi. Mladý Draco by měl být přesně ta vstupenka, co tě napraví.“ Mrkl na Snapea. „Dám ti vědět, jak pokračuji s tím Potterovic klukem, ano?“

Max šel přímo ke dveřím, při chůzi se naparoval a jedině Snapeův slib Brumbálovi muže udržel, aby za tou mizející postavou nevyslal zaklínadlo. Namísto toho nahlas a ve třech jazycích zaklel, zatímco jeho mysl zoufale uháněla, aby našla řešení této nové hrozby, která se tyčila nad Potterem.

Brumbál, pomyslel si. Samozřejmě. Albus je přesně ten jediný, který může zastavit Wormea, aby se mu kluk nedostal do rukou.

---

PP: 1 Erastés – v Pederastii je vztah Erastés (milovník) – starší muž, Erómenos (milovaný) – mladší muž. Slova pocházejí ze starořečtiny.

 

Kapitola 2>