Noci v zahradě Getsemanské - Kapitola 17

Kapitola 17

Harrymu se zdálo, že si se Snapem vyměnili role. On mířil pistolí na Smrtijeda, který ho propaloval pohledem skrz vězeňské mříže.

„Musíte se zlepšit ve vyhýbání, Snape. Jak bychom kdy mohli porazit Voldemorta, když se to nenaučíte?“

„To je vaše práce, Pottere,“ naléhal Snape. „Ne moje.“

„Vy jste můj vězeň, takže musíte dělat, co vám řeknu. Teď se vyhýbejte.“ Harry střílel ze zbraně a Snape poletoval kolem místnosti jako netopýr.

Konečně se mu podařilo Smrtijeda zasáhnout a Snape padl na kolena.

„Pottere, vy idiote. Vy jste použil pravé náboje.“

Harry zkontroloval pistol. Ups. Ráno popadl špatnou zbraň. „Promiňte, nechtěl jsem vás zastřelit.“

„Nikdy nepřemýšlíte, Pottere.“ Snape, jak umíral, se rozpouštěl do podlahy.

Harry vběhl do cely a popadl Snapea za hábit. „Prosím! Potřebuju vás! Nikdy nebudu schopný sám porazit Voldemorta.“

„Pak je celý svět odsouzen k zániku.“ Snape úplně zmizel, zůstalo po něm jen jeho oblečení.

Harry se vzbudil se sklíčeným pocitem. Normálně by ho sen o Snapeově smrti povzbudil, ale ta beznaděj, kterou cítil ve svém snu, když Snape umřel, zůstala s ním. Vyklouzl z postele a šel si vyčistit zuby ve snaze se rozptýlit. Nefungovalo to a stejně tak nezabíralo ani čtení Drákuly. Když se Snape neobjevil ani několik hodin poté, co normálně byla podávána snídaně, Harry odložil knihu a posadil se k mřížím.  

Zabili Snapea? Nedat Harrymu snídani mu vůbec nebylo podobné. Možná ten sen byl věštecký. Harry to už nedokázal vydržet déle. Vrhnul se k mřížím a vší silou do nich třísknul okovy.

Snape se přiřítil asi o patnáct minut později. „Radši byste měl umírat!“ zařval.

„Myslel jsem si, že jste mrtvý.“ Harry na něj chvíli mrkal, pak kvapem utekl zpátky ke své posteli, když Snape vrazil do cely.

„Tolik štěstí nemáte,“ zamručel Snape, zatímco Harrymu připravoval snídani. „Teď si sedněte a držte hubu. Pokud od vás uslyším jakýkoliv zvuk, vyvleču vás nahoru, abyste zabavil mé hosty.“ S touto výhružkou vznášející se ve vzduchu Snape odpochodoval.

Harry nechtěl být předváděn před skupinou Smrtijedů, takže snědl snídani. Když dojedl, četl si knihu, dokud se neukázal Snape.

„Už jsou pryč?“ posadil se Harry.

„Ano, a tohle už nikdy znovu nedělejte. To poslední, co chcete, je pozornost skupiny rozzuřených Smrijedů.“

„Neudělám,“ slíbil Harry. Proč byli Smrtijedi rozzuření? Ať to bylo způsobené čímkoliv, pravděpodobně pro něj ta událost byla dobrá. Zvedlo mu náladu, když si představoval rozličné věci, které mohl Řád udělat a tím donutit Smrtijedy, aby uspořádali naléhavou schůzi.

Snape kouzlem otevřel vězení a Harry si s tím, že jdou trénovat, svlékl kalhoty.

„Můžete si je nechat na sobě. Nikdy nepřicházejí dvakrát v jednom dni.“

Harry vyšel ven. „To přicházejí každý den?“

„Ne.“

Harry z tónu Snapeova hlasu poznal, že nedostane další odpovědi, takže na něj netlačil. Postavil se doprostřed tréninkové místnosti, která byla opět prázdná. Snape započal se cvičením, ale Harrymu to nešlo. Ačkoliv se s lehkostí dokázal vyhýbat čtyřem střelám, pět stále zůstávalo nad jeho síly. Frustrovalo ho to a snažil se usilovněji, ale prostě neměl svůj den a míčky ho neustále zasahovaly. Nakonec začal spíš balónky vztekle napadat, než aby se jim vyhýbal, a Snape cvičení zastavil.

„Co se děje, Pottere?“

„Já nevím!“ Harry spadl na kolena a v pocitu marnosti praštil pěstí o podlahu. „Já se snažím, ale prostě to nezvládám!“

Snape vytvořil kruh, a než opustil pokoj, Harryho k němu přivázal. Harry se snažil přijít na to, co dělal špatně, ale nevěděl, co se s ním dělo. Když se Snape vrátil s jídlem, Harry tác přijal, přestože neměl hlad.

„Nechápu to. Vedl jsem si doteď tak dobře.“

„Jste napjatý,“ komentoval to Snape. „Potřebujete se uvolnit a spíš reagovat než myslet.“

Harry sevřel zuby. „Snažím se.“

„Možná bychom pro dnešek měli skončit.“

„Ne! Dokážu to!“ Harry se okamžitě narovnal. „Nechte mě to ještě zkusit.“

„Snězte oběd a pak budeme dělat jiné cvičení.“

Harry do sebe nacpal jídlo. Když dojedl, Snape z místnosti odešel a vrátil se po chvilce s laserovým ukazovátkem.

„Chci ještě cvičit vyhýbání.“

„Ne,“ odmítl Snape a Harryho vztek se přesunul.

„Proč ne?“ dožadoval se.

„Pottere,“ zavrčel Snape varovně. „Budete dělat to, co vám říkám, jinak se vrátíte do klece.“

Harry se chtěl na něj rozeřvat, ale místo toho přijal ukazovátko. Snape očaroval míčky tak, aby se proháněly kolem zdí, a Harry je začal zaměřovat. Bylo to daleko náročnější, než je trefovat ve svém pokoji. Větší prostor mu ztěžoval vybírat si jednotlivé balónky, takže podváděl a přešel blíž ke zdi, aby mohl lépe mířit. 

Když Snape ukončil cvičení a vrátil Harryho do sklepení, Harry nemohl uvěřit, jak daleko se propadl. A to se mu předtím vedlo tak dobře! Tímhle tempem nebude nikdy připravený se Voldemortovi postavit. Dovlekl se do cely a vrhnul se na postel.

„Tak dramatický projev není nutný.“ Snape poklepal na stůl a objevila se večeře. „Vaše dovednosti jsou na tom tak, že jste dělal pokroky daleko rychleji, než se očekávalo, takže bylo jen přirozené, že nebude trvat dlouho a váš pokrok se zastaví. Mimoto jste již prokázal, že ve správném rozpoložení mysli jste schopný vyhýbat se značnému počtu střel. Jen pracujte na tom, jak se uvolnit.“

„Ale já potřebuju být schopný se vyhýbat úplně po celou dobu!“ poukázal Harry. „Pokud mě jen jednou zasáhnou, zemřu.“

„Dostane se tam. Snažte se o tom moc nepřemýšlet.“ Snape vyšel z cely. „Najezte se a odpočiňte si.“

Harry neměl chuť jíst. Ležel na posteli a ignoroval svůj žaludek. Proč musí být on zrovna tím, kdo má zničit Voldemorta? Proč se nic v jeho životě nedařilo? On prostě nebyl dost silný, aby porazil někoho tak mocného, jako je Voldemort, zvláště bez magie. I kdyby zvládnul všechny úkoly, které mu Snape zadá, nikdy nebude připravený. Potřeboval víc trénovat kouzla. Nedokončil ani všechny ročníky Bradavic, a přesto se od něj očekávalo, že zabije kouzelníka, který strávil celý svůj život hromaděním síly a učením se kouzel z Černé magie. Proč ho Brumbál nenechal trénovat během doby, co navštěvoval Bradavice? Celý pátý ročník, když už věděli, že se Voldemort vrátil, ho prostě nechal s Umbridgeovou. Ksakru, vždyť dokonce musel i učit! Snapeovy lekce Nitrobrany byly jen nepatrným zlomkem toho, co potřeboval vědět. Celý šestý ročník, místo toho, aby ho Brumbál učil o magii, mu vyprávěl o Voldemortově minulosti. Ty znalosti byly užitečné a Harry byl za ně vděčný, ale proč ho Brumbál neučil i kouzla?

Kouzelnický svět ho zklamal. Dokonce i Ron s Hermionou, jeho přátelé, ve které měl největší důvěru, ho nepřišli zachránit. Už tu musel být přes měsíc, co do háje dělali? Touhle dobou by ho Hermiona už měla být schopná osvobodit, kdyby se vážně snažila. Očividně se zajímali víc o horcruxy než o něj. Nebo možná bez jeho vedení to úplně vzdali. Opustili ho absolutně všichni kromě Snapea a Snape ho využíval jen k dosažení vlastních cílů. Ačkoliv byl k němu Snape děsivě milý, prostě nemohl Smrtijedovi věřit po tom, co se stalo, když se minule před Snapem přestával mít na pozoru. Neustále čekal, až Snape uvolní svoje zlo, jako se to stalo tehdy v trůnním sále.

Ačkoliv byl Harry na Rona s Hermionou naštvaný, nemohl je obviňovat, že to vzdali. Nebylo možné, že by mohli zastavit Voldemorta, i kdyby se jim nějak podařilo zničit všechny horcruxy. Voldemort měl pravdu – Brumbál byl hlupák, že nechal osud kouzelnického světa na ramenou náctiletých.

Harry se pokoušel usnout, ale spánek nepřicházel snadno.

~

Harry byl stále ještě skleslý, když se vzbudil druhý den ráno. Zíral na strop a přál si, aby mohl znovu usnout.

Snape přišel a vyčaroval snídani. „Stále se utápíte v agónii pubertálních pocitů úzkosti?“

„Jste jediný, který mi pomáhá, a pravděpodobně mě poté, co porazím Voldemorta, prostě zabijete.“

„Mohu vás ujistit, že slečna Grangerová a pan Weasley na vás nezapomněli,“ prohlásil Snape pevným hlasem.

„Jak byste to mohl vědět?“ Harry se od něj odvrátil. „Byl jste tu po celou tu dobu stejně jako já.“

„Myslíte si, že Smrtijedi mě navštěvují jen kvůli čaji?“ Snapeův hlas byl netrpělivý. „Vaši přátelé dělají, co mohou, aby připravili pád Temného pána. Pokud si přejete, aby jejich úsilí vyšlo nadarmo, pak si klidně ležte v posteli celý den a odmítejte jíst. Pokud vám nezáleží na životech již zmařených, pak se dál chovejte jako hromádka neštěstí. Ovšem nic tím nezískáte, ale ztratíte všechno. To, že jste nyní držen naživu, slouží určitému záměru. Nakonec vás Pán zla už kvůli onomu důvodu potřebovat nebude a nechá vás zraňovat bez ustání. Místo toho, aby vás dal jednomu Smrtijedovi na pár hodin, bude vás dávat jednomu za druhým na celé dny nebo dokonce týdny. Já vás potom už nebudu schopný déle chránit, a dokud budete žít, budou si moci s vámi dělat cokoliv, co se jim zamane.“

„Jestli se mě snažíte povzbudit, tak uboze selháváte,“ zamručel Harry.

„Pokud ode mne očekáváte, že vás budu držet za ruku a ujišťovat vás, že vše bude v pořádku, pak si neuvědomujete závažnost situace. Buď se z vás stane hračka, která bude zneužívaná a využívaná, dokud někdo nezajde moc daleko a omylem vás nezabije, nebo můžete bojovat proti Voldemortovi a postavit se mu v závěrečné bitvě, což pravděpodobně skončí smrtí dalších vašich přátel a milovaných.“

„TO JÁ VÍM!“ vykřiknul Harry frustrovaně. „Já vím, že to nehledě na cokoliv bude na hovno. A vím, že nehledě na to, co dělám, se mnou vyjebávaj. Vím, že lidé budou umírat. Vím, že musím trénovat. To jen prostě…“ polkl. „Jste jediný, o kom vím, že mi pomáhá.“ Upřeně hleděl na své ruce, které se mu zatínaly do pěstí na přikrývce. „A já trénuju, protože nemám, co jinýho bych dělal, ale jak mám vědět, že mě jednoho dne prostě nepřivedete před Voldemorta, abyste se mi oba dva vysmívali a já zjistil, že tohle všechno byl jen krutý žert?“

Snape mlčel a neodpovídal. Pravděpodobně vymýšlel způsob, jak Harryho ujistit o svých záměrech, ale Harry věděl, že je to profesionální lhář.

„Pojďte se mnou, Pottere,“ řekl Snape nakonec. „Můžete si nechat oblečení na sobě.“

Snape by ho prostě donutil, kdyby odmítnul, takže Harry sklouzl z postele a plahočil se za ním. Snape mu vyčaroval mezi okovy řetěz a vedl ho po schodech nahoru. Jdou trénovat? Snape Harryho popadl za paži a postrčil ho směrem k trůnnímu sálu. Harry tam nikdy nebyl, když neměl být mučen. Pokoušel se vykroutit ze Snapeova sevření. „Ne-“

„Nebudu vás teď mučit,“ řekl mu Snape.

Harry mu nevěřil, ale chtěl Snapea nachytat při lži, aby tak měl výmluvu, proč ho napadnout. Nechal se vést do místnosti. Byla prázdná a oni jí rychle prošli na druhý konec. Snape ho dovedl k velkým vstupním dveřím a Harry se ocitl v další chodbě s kobercem. Neměl moc času rozhlížet se kolem, než ho Snape dotáhl do kuchyně. Byl to docela velký pokoj, přibližně stejně velký jako tréninková místnost, s bílou vydlážděnou podlahou. Dovnitř prosakovalo světlo skrz několik oken, které byly potaženy jakousi bílou fólií. To umožňovalo slunci ozařovat pokoj, ale bránilo to Harrymu vidět ven. Nalevo od Harryho stál dlouhý, dřevěný stůl obkroužený židlemi, a napravo stálo několik bílých a černých tvarů, pravděpodobně spotřebičů. Harry si myslel, že rozpoznal lednici, umyvadlo, troubu, sporák a myčku na nádobí. Skoro každou stopu zdí, ve kterých nebyla okna nebo ke kterým nebyly přistrčené spotřebiče, lemovaly poličky. Snape Harryho vedl ke stolu a prošel kolem, aby dosáhl k druhému umyvadlu, které bylo vklíněné mezi dvoje úhlopříčně umístěné dřevěné dveře.

„Umyjte si ruce.“

Harry poslechl. Když skončil, Snape ho přistrčil ke kraji stolu a vyzval ho, aby si sedl čelem ke zbytku kuchyně. Poté, co Harry tak učinil, ho Snape přivázal jak k židli, tak ke stolu. Harrymu zbývalo hodně místa, že se mohl postavit nebo sedět, ale nemohl se hnout dál jak dvě stopy od okraje stolu.

„Dnes byste byl v tréninkové místnosti nepoužitelný a já vás nenechám soužit se v cele. Pomůžete mi s prací. Už jste někdy vařil?“

Harry na Snapea jen mrkal. „Jo, dělal jsem jídla pro svý příbuzný.“

„Pekl jste někdy chleba?“

Zavrtěl hlavou. „Vždycky jsme ho kupovali.“

„Uděláte čerstvý bochník.“

„A jak to asi můžu udělat, když jsem přivázaný ke stolu?“ zeptal se Harry podezřívavě. Jakou hru to Snape hraje?

„Smícháte ingredience a uhnětete pro mě těsto,“ vysvětloval Snape. „Ještě chvilku.“ Vyšel z místnosti a po chvíli se vrátil, měl na sobě černé kalhoty a černý svetr a přes to černou zástěru. V ruce nesl druhou zástěru. Harry na něj šokovaně zíral. Nikdy v době, kdy byl zcela při smyslech, neviděl Snapea bez hábitu.

„Postavte se.“

Harry se vyhoupl na nohy a Snape mu navlékl zástěru, za zády mu ji zavázal. Odstoupil od Harryho a otočil se ke zdi naproti oknům. Harry se pokusil pořádněji si prohlédnout poličky kolem zdí. Díky svému špatnému zraku dokázal říct jen to, že jsou úplně zaplněné velkým množstvím předmětů.

Snape si přivolal ingredience a oni k němu z poliček přiletěly, přistály na stole před Harrym. Harry je jednu po druhé zvedal a četl si nápisy: droždí, cukr, kondenzované mléko, med, sůl, celozrnná mouka, mouka na chleba, ovesné vločky, pšeničný klíček a lněná semínka. Jakmile Snape přivolal všechny suroviny, přešel k velkému bílému objektu, o kterém si Harry myslel, že je lednička. K ostatním položkám na stole se připojilo máslo. Snape se přesunul na druhou stranu kuchyně a vytáhl dvě mísy, dřevěnou vařečku a sadu odměrek, odměrných lžiček, krabici s potravinovou fólií a dva pekáče na chleba. Konečně Snape zase přišel k němu a umístil před něj tři průhledné, kádince podobné předměty. Dva obsahovaly snad vodu a to v tom posledním Harry nepoznal.

„Půl hrnku vody.“ Snape ji hůlkou zahřál. „Přidejte do toho droždí, cukr a zamíchejte to.“ Zvedl malou lžičku, kterou Harry nikdy předtím neviděl. Harry podle Snapeových instrukcí opatrně odměřil potřebné množství surovin. Snape mu trpělivě dával rozkazy, otevíral balíčky a krabice, než je přistrčil k Harrymu, aby potraviny odměřil.

Když do mísy přidali většinu z těch položek, Snape mu řekl: „Smíchejte ingredience dohromady,“ a podal Harrymu dřevěnou vařečku.

Harry míchal přísady, dokud se nesloučily. Snape dovnitř nalil směs s droždím a nechal Harryho vše to smísit. Jakmile Harry skončil, Snape řekl: „Teď to necháme patnáct minut odležet.“

Snape před Harrym na stole udělal místo tak, že většinu ingrediencí odeslal zpátky na poličky. Znovu zamířil do ledničky a vrátil se se struhadlem a kostkou sýra, za ním se vznášela další mísa.

„Nastrouhejte toho polovinu,“ položil před mladíka všechny tři předměty. Harry zvedl sýr a začal jím zaplňovat misku. Skoro už skončil, když Snape prohlásil: „To stačí,“ a všechny tři odeslal stranou. Zpátky před Harryho vrátil tu mísu s těstem na chleba. „Nyní tam přidejte bílou mouku a rukama to míchejte, dokud z toho nepůjde vytvořit kulička.“

Harry poslechl a užíval si tu měkkost a poddajnost těsta pod svými prsty. Snape ho pečlivě sledoval a pak ho zastavil.

„Ukážu vám, jak na to.“ Vyhrnul si rukávy svetru a odhalil předloktí. Harry na ně fascinovaně zíral, zatímco Snape vrazil ruce do mísy a zkušeně zpracovával těsto, přehnul ho v půlce a silou zatlačil.

„Teď to zkuste vy.“ Přesunul mísu zpátky k Harrymu, který napodobil jeho akce. „Daleko lepší.“

Harry silou hnětl chleba, vybíjel si tak svůj vztek.

„Zatím není potřeba zbít to do podřízenosti.“ Snape si přitáhl mísu a párkrát to ještě prohnětl, než ji odložil stranou. „Teď vymažte máslem tuhle misku.“ Další velká mísa se pohnula k Harrymu. Harry poslechl a Snape pak umístil chleba do vymazané nádoby a přetáčel ho, až každý centimetr těsta byl pokrytý máslem. Jakmile skončil, vzal potravinovou fólii a přetáhl ji přes mísu.

„Musíme to nechat nakynout,“ vysvětloval, když to odkládal stranou. „Můžete připravit borůvky na borůvkovou marmeládu.“ Odešel k chladničce a vrátil se s velikou nádobou, dvěma krabicemi borůvek a podivným kuchyňským náčiním, které Harry nikdy předtím neviděl. Snape nasypal ovoce do té velké mísy. „Co nejvíce je rozmačkejte.“

Harry do nich s vervou tloukl, využíval sílu svého vzteku, až mu šťáva šplíchala na ruku.

Všechno to jídlo a jeho vůně v Harrym vyvolalo hlad, a když odstrčil borůvky stranou, zakručelo mu v břiše. Snape si acciem přivolal jablko a podal mu ho. Harry se do něj nadšeně zakousnul. Smrtijed se přesunul k lednici a přinesl odtamtud Harrymu kuřecí sendvič a sklenici mléka. Harry dojedl jablko a pustil se do sendviče. Snape si udělal pro sebe čaj a posadil se naproti ke stolu, aby ho vypil.

„To jste všechny chleby dělal úplně od nuly?“ zeptal se Harry, když byl s jídlem tak v polovině.

„Ano, zjišťuji, že chuťově daleko převyšují ty, které jsou k dostání v obchodech.“ Snapeovo Znamení zla se hýbalo, jak usrkával nápoj.

„Kde jste se naučil vařit?“

„Je to velice podobné vaření lektvarů. Začínal jsem podle receptů a pak jsem se naučil vlastnosti jednotlivých ingrediencí. Je to všechno otázka toho, jak dbáte na detaily.“

Harry dopil mléko. „Vždycky jsem vaření nesnášel. Nejspíš je to daleko zajímavější, když děláte jídla, který chcete jíst vy, než ty, který chtěj ostatní.“

„To ano.“ Snape umyl nádobí a přitáhl k nim mísu s těstem, kterého bylo skoro dvakrát tolik.

„Páni.“ Harry na to zíral, zatímco Snape poprášil před sebou stůl moukou. „To mělo udělat tohle?“

„Ano, droždí obsahuje kvasinky, což jsou mikroorganismy, které přeměňují cukr na oxid uhličitý. Produkce oxidu uhličitého způsobí, že chleba nakyne.“ Snape vyklopil těsto na stůl a vrazil do něj pěstí. „Nyní z něj musíme dostat veškeré bubliny.“ Rozdělil chleba na dvě poloviny a jednu podal Harrymu. Harry následoval jeho příkladu a bouchl do těsta pěstí. Mlátil do něj silně, představoval si na jeho místě různé Smrtijedy a v době, kdy skončili, byl jeho bochník daleko plošší než Snapeův. Snape přendal oba jejich bochníky na pekáče, pak jejich vršky natřel máslem. Znovu je zabalil do fólie a poslal je vzduchem na druhý konec kuchyně.

Když se Snape vrátil, uklidil stůl. „Sundejte si zástěru a nechte ji na stole.“ Když si ji Harry svlékl, Snape vyčaroval mísu a z hůlky do ní nalil vodu. „Umyjte si ruce.“

K Harrymu přiletěl ručník a mladík ho automaticky chytil. Když měl čisté ruce, Snape zajistil, že ani jeho oblečení není od mouky.

„Vaše klec už nějakou dobu nebyla pořádně uklizena.“ Snape přešel k druhé straně kuchyně a vrátil se s plastovou přepravkou plnou čistících potřeb. Na sobě už neměl zástěru a rukávy mu opět zakrývaly předloktí. Osvobodil Harryho od nábytku. „Pojďte se mnou.“

Harry se pokusil jít pomalu, aby si pořádně do detailu mohl kuchyň prohlédnout, ale Snape ho popadl za paži a popohnal ho. „Uklízel jste u svých příbuzných?“

„Jo, tam jsem dělal všechno.“

Snape ho zavedl do cely. „Počkejte, dám vám na sebe něco jiného, abyste si neušpinil oblečení.“

Harry prohrábnul věci v přepravce a našel všechny položky, které potřeboval k tomu, aby pořádně uklidil celu. Snape se vrátil, na sobě měl hábit a Harrymu podával starou šedivou noční košili. Harry si sundal svetr a zapnul si na sobě noční košili.

„Budeme muset dnes nebo zítra vykonat pohlavní styk.“

„Je mi jedno kdy.“

„Tedy dnes večer.“ Snape odešel.

Harry vyčistil každý centimetr, na který dosáhl. Začal s umyvadlem a záchodem a pak opláchl stěny. Poté, co utřel sloupky u postele, pustil se do stolu, který umyl i zespodu. Nakonec ručně vydrhnul podlahu. Když skončil s úklidem, zůstala mu jen polovina z papírových utěrek a on byl unavený a měl hlad. Sundal si noční košili a u umyvadla si umyl ruce.

Znovu si natáhl svetr a čekal na Snapeův návrat. Ačkoliv sex se Snapem nesnášel, jedna jeho část se těšila na to uvolnění a euforii, které se při něm dostavovaly. Užíval si těch postorgasmický momentů úlevy a blaženosti víc než kdy předtím. Kdyby mohl vyměnit Snapea za Ginny, měl by sex alespoň jednou denně, pokud ne víckrát. Samozřejmě ale Ginny tady nebyla a on byl odsouzený k tomu, aby ho ošklivý, starý a zlý Smrtijed šoustal jako holku. Harry se zamračil. Jeho jedinou útěchou bylo, že Snape to taky nesnáší. Harry vždycky o svých profesorech přemýšlel jako o asexuálních bytostech, ale Snape vypadal, že ví, co v posteli dělá. Byl homosexuální sex ve skutečnosti odlišný od toho heterosexuálního? Bylo potřeba na vagínu také použít lubrikační kouzlo? Pravděpodobně ne, jinak by mudlové sex nikdy neprovozovali. Možná lubrikace potřebná nebyla, jen věci ulehčovala. Doufal, že Ginny bude vědět, jak se spolu mohou milovat.

Při myšlence na Ginny v souvislosti se sexem mu ztvrdnul penis a tak zvedl Drákulu, aby se při čekání na Snapea rozptýlil. Pokud mu erekce nezmizí, pak by se mohl Snape mylně domnívat, že je to kvůli němu. Přibližně po hodině, když se Harryho tělo znovu zklidnilo, přišel Snape a prošel do cely. Harry zastrčil knihu pod matraci a lehl si, očekávaje, že Snape začne okamžitě, ale Smrtijed na stůl vyčaroval večeři a odešel.

Rozhodl se, že to chvění, které cítí uvnitř sebe, je díky hladu, a ne díky zklamání a vklouzl za stůl. Snape mu připravil vepřové kostičky s bramborovými vlnkami a jako dezert nákyp s hrozinkami. Harry to vše snědl a pak vypil pomerančový džus. Snape mu vždycky, když měli spolu spát, dával pomerančový džus. Jakmile dopil, vrátil se na postel.

K jeho roztrpčení byl opět napůl tvrdý, když se Snape ukázal, a to navzdory veškerým jeho pokusům situaci napravit. Snape zůstal před mřížemi.

„Čas na vaši koupel.“

Harry se nechtěl koupat, protože to pak Snape uvidí, že je vzrušený, ale pravděpodobně smrděl jako čistící prostředky. Postavil se a přešel ke vchodu a rukama skrýval svoji erekci. Prošel skrz a zamířil do koupelny. Snape šel za ním a zaujal svoji pozici u zdi. Harry, který se snažil schovávat svůj klín před Snape, se rychle svlékl a sedl si do vany, do níž si nalil spoustu bublinkové pěny. Důkladně se myl, na závěr si nechával penis. Umyl si ho rychle, nechtěl, aby ještě nabyl na objemu. Nakonec vylezl z vany a osušil se. Ve spěchu se oblékl a pak se vrátil do své místnosti. Snape pro něj otevřel mříže a on prošel skrz a zamířil k posteli, přitom si sušil vlasy.

„Pochybuji, že by vaše vlasy byly tak rozcuchané, kdybyste na ně neútočil ručníkem,“ komentoval to Snape, když na kraj stolu pokládal lektvar.

„Byly by,“ ujistil ho Harry. „Moje teta mi zakazovala dotýkat se jich po koupeli, a přesto vždycky vypadaly hrozně, i když je rozčesala.“ Popadl lektvar, cítil se trapně za svoji dřívější erekci. Ach. Toužil po orgasmu, jen nechtěl jít se Snapem. Chtěl se cítit šťastně, ale nechtěl říkat zvláštní věci. Snape vyšel z cely, ale to Harrymu nestačilo. Snape si nemusel brát drogu, zůstával oblečený, býval v mužské pozici a poté vstával a odcházel. Nebylo to spravedlivé a Harry to nenáviděl.

„Tentokrát si musíte svléknout oblečení.“ Harry vrátil lektvar na stůl.

„Ne,“ odmítl Snape a Harryho hněv prudce vzrostl.

„Ano! Není fér, že já jsem jako jediný nahý!“ Harry se otočil a na Snapea zlostně hleděl. „Jestliže musím být úplně obnažený, pak vy taky!“

„Dobrá,“ ustoupil Snape po chvilkovém přemýšlení. „Ale svléknu se až poté, co vypijete lektvar.“

„Okej, ale pokud budete podvádět, ukousnu vám penis!“

„Nikdy nedovolím vašim ústům přiblížit se k mému klínu,“ ujistil ho Snape.

Harry vypil lektvar, svlékl se a vlezl na postel. Přestože nebylo dost času, aby lektvar začal účinkovat, už tvrdnul. Lehl si na břicho, aby zabránil Snapeovi všimnout si jeho erekce. Po chvíli mu začal ručník pod obličejem připadat vážně zajímavě, takže se o něj lehce třel, zatímco pomalu přirážel k posteli. Cítil, jak postel poklesla, když Snape na ni vylezl a on se otočil a posadil, aby si Snapea mohl prohlédnout.

Snapeovo tělo bylo velice bledé, jako kdyby jen jeho obličej a ruce kdy viděly slunce. Dlouhé, šlachovité končetiny vystupovaly z mužného těla. Jeho hrudník hyzdilo několik jizev, včetně jedné obzvláště odporně vypadající, která skoro prořezávala jeho pravou bradavku. Snapeův penis, hrdě usazený v porostu černých pubických chlupů, byl barevně stejný jako zbytek jeho těla: bledý s modrým nádychem. Harry měl srovnání s ostatními kluky ve sprchách, ale nikdy neviděl penis jiného muže tak zblízka a na tenhle byl obzvláště zvědavý, takže se natáhl a uchopil ho.

Oba, jak Snape, tak jeho penis poskočili, když se Harryho prsty obtočily kolem jeho délky.

„Co to děláte?“ zeptal se Snape nepatrně zpanikařeným hlasem.

Byl skoro stejně tak velký jako Harryho vzrušený, ale na základě toho, jak byl měkký, bude pravděpodobně ještě větší. Harry se pomalu skláněl, aby si ho prohlédl, když ho Snape jednou rukou rychle zastavil, zatímco druhou sundal Harryho prsty.

„Co to děláte?“ zeptal se znovu vyplašeně.

„Musím se podívat zblízka, abych viděl,“ vysvětloval Harry.

„Nepotřebujete vidět,“ odpověděl Snape pevně a pak Harryho otočil. Harry se chystal protestovat, když si ho muž přitáhl zpět na klín. Roztáhl nohy a rozkročmo se na Snapea posadil a přitom se přitiskl zády ke Snapeově horkému tělu. Cítil mužův penis, jak sebou cuká, uvězněn mezi jejich těly. Snape škádlivě přejížděl prsty nahoru a dolu po Harryho těle a ústy lízal a sál kůži v místě spojení krku s pravým ramenem. Ty ďábelské prsty se dotýkaly každého místa kromě jeho bolestně tvrdých bradavek, až Harry nakonec ty ruce popadl a ukázal jim, kam mají jít.

„Tady, dotýkejte se mě tady.“

„Takhle?“ Snape mnul pahorky mezi svými palci a ukazováčky a Harry sténal rozkoší.

„Ano, přesně tak.“ Harry se přitiskl ke Snapeovi. Dneska se cítil jinak než obyčejně. Jeho myšlenky se mu tak nerozebíhaly a jeho nálada nebyla tak euforická jako minule. Přestože si užíval ten větší pocit sebekontroly, chtěl se ztratit v extázi. Třel se zadkem a Snapeův penis. „Pojďte dovnitř… chci vás v sobě.“

Snape Harryho strčil na kolena. Harry se opřel o zeď a roztáhl nohy.

„Accio lubrikace.“ Snapeův hluboký hlas z Harryho mámil záchvěvy. Harry se ohlédl a spatřil, jak Snape otevírá malou lahvičku, která obsahovala jahodově vonící lubrikant. Poté, co jí odšrouboval víčko, položil ruku Harrymu na bedra a použil na něj obě kouzla. Proč používal kouzlo a ještě ten gel? Možná se Snapeovi prostě líbila ta vůně jahodového lubrikantu.

Snapeovy vlasy mu zakrývaly tvář, když sledoval svoje prsty, jak pomalu vnikají do Harryho, dva se nořily dovnitř a roztažené zase vyjížděly ven. Harry lapal po dechu a tiskl se proti nim, dychtil po více. Snape narážku pochopil a rychle přidal třetí, roztahoval ty tři široko, než je nakonec vytáhl.

Harry se zapřel rukama o zeď a vystrčil zadek. Snape ho popadl za boky a přitiskl svůj penis k Harryho vstupu. Když Snape přirazil dovnitř, Harry mu vyšel naproti a muž se na jeden příraz ocitl kompletně uvnitř. Bylo to tak skvělé i přes nepatrný záblesk bolesti z tak nenadálého vstupu. Snape chvíli jemně hladil Harryho po stehnech a pak začal přirážet jako sbíječka. Harry nemohl nic dělat, jen visel na zdi, ze rtů se mu linuly nesmysly a on se zoufale snažil zůstat ve vzpřímené pozici a nerozpustit se do loužičky štěstí.

Do háje! Tohle bylo přesně to, co potřeboval! Snapeovo vzrušení přejíždělo přes tu věc uvnitř něj, která jeho penis plnila krví, a on nemohl přemýšlet o ničem jiném, než jak neuvěřitelně úžasně se cítí. Ztratil se v rozkoši, led v jeho žaludku kompletně zmizel a on nemohl myslet a cítit nic jiného, než jak zatraceně úžasné to je. Nebudou ho mučit. Nebyl vězeň. Nebyl ve válce o celý kouzelnický svět. Nebyl opuštěný a odříznutý od všech, kteří ho milovali. Byl jen kluk, který právě prožíval setsakra nejlepší sex svého života.

Byl tak zpropadeně blízko, ale nemohl vyvrcholit, takže natáhl ruku a popadl svůj vzrušený penis. Byl natolik připravený vybuchnout, že stačilo jen dvakrát přetáhnout předkožku přes žalud a dosáhl orgasmu, jeho varlata se v proudech bílé barvy úplně vyprázdnila na zeď. Zkolaboval na Snapea, jak ho síla orgasmu vyčerpala. Všechno to napětí a nenávist z něj odešly společně s ejakulátem a on se poprvé od posledního orgasmu cítil poklidně. Snape se jednou rukou opřel o zeď a druhou obtočil kolem Harryho, pevně ho přidržoval a dál do něj přirážel. Harry cítil, jak se pohyby zrychlují, a věděl, že brzy bude po všem. Nechtěl, aby to skončilo. Chtěl se opět cítit takhle na výši, takže přesně v okamžiku, kdy se do něj vylilo Snapeovo sperma, pronesl: „Šukání je ještě lepší než trénink.“

Snape Harryho pustil a rychle se vytáhl. „Vy… vy…“ roztřeseně lapal po dechu. Harry ležel na peřině a byl sám se sebou spokojený.

Snape konečně dokázal popadnout dech. „Vy pitomý kluku, už od začátku jsem vás varoval, že si máte dávat pozor na to, co říkáte. Budeme se muset pokusit o tohle zítra znovu.“

„To mi nevadí.“ Přetočil se a pokusil se Snapea obejmout. Snape ho kvapně odstrčil a vstal z postele.

„Teď vám to nevadí, ale zítra budete naštvaný a pravděpodobně budete obviňovat mě, přestože jsem vás specificky varoval, ať tohle nezmiňujete.“ Obklopil ho poryv černé, jak se znovu oblékal.

„To je v pohodě, vážně. Prosím, nechoďte.“ Chtěl se se Snapem objímat. To byla ta druhá nejlepší část na tom!

„Zítra ráno mě budete zase nenávidět.“

„Nevadí mi Sex Snape.“ Bičujícího Snapea nenáviděl a chtěl ho zabít, ale Sex Snape byl fajn.

Snape ho špatně pochopil. „Jistě, že vám sex nevadí! Ale jen kvůli droze, kterou jsem vám dal. Neměl jsem to dělat. Měl jsem najít nějaký jiný způsob. Okamžitě s tím přestaneme.“

„Ne, potřebuju ji!“ Harry se posadil a rychle se přesunul ke kraji postele. „Zítra nic neřeknu. Přísahám. Prosím?“

Snape se dooblékl a uhladil si vlasy. „Možná vám dám roubík.“ Na chvíli to zvážil a pak řekl: „Pokud se zítra budete chovat slušně, dám vám tu drogu. Pokud ne, pak to zkusíme bez ní. A tím chováním myslím to, že očekávám, že budete trénovat a nebudete tu jen bloumat. Je to jasné?“

„Ano, jistě,“ souhlasil Harry dychtivě.

Snape přikývl, použil čistící kouzlo a odešel. Harry počkal, dokud nebude Snape z dohledu, pak sebou praštil zpátky na postel a zakřenil se. Byl by radši, kdyby Snape po sexu zůstal a držel ho, ale samotný sex byl tak úžasný, až se cítil šťastný a svobodný a nedovolil si trápit se tím malým nezdarem. Bude mít sex dvakrát! Poslední číslo bylo tak výborné a on doufal, že příští bude ještě lepší. S pocitem úplné nasycenosti během minuty usnul.

<Kapitola 16>  <Kapitola 18>