Noci v zahradě Getsemanské - Kapitola 25

26.04.2013 17:51

Díky, assez:).

@@@

Kapitola 25

Harry se příštího rána vzbudil s bolestivou erekcí. Jeho tělo ho prostě nenechá odpočinout, co? Ale zase na druhou stranu od sexu uběhlo už dostatečně času, takže předpokládal, že nyní je bezpečné se uspokojit. Stáhnul si kalhoty, z nichž se vymrštil osvobozený penis. Bože, byl tak zatraceně nadržený. Natáhl k němu ruku a skoro se ho dotkl, když z knihovny uslyšel Snapeovy kroky. Rychle se oblékl, přetočil na břicho a očima sledoval chodbu.

Snape prošel dveřmi od knihovny a hned, jakmile byl na dostřel od mladšího kouzelníka, po něm začal vrhat kouzla. Harry se jim bez námahy vyhnul a Snape brzy cvičení zastavil, aby mu připravil snídani.

Když pak klopýtal ke stolu, skrýval svoji tvrdost. Zaměřil se na snídani a přál si, aby jeho penis ochabnul a on si tak mohl dojít ještě před tréninkem na záchod. Trvalo to věčnost, než erekce povolila, obzvláště když se sem a tam letmo podíval na Snapea. Sice neviděl Snapeova ústa jasně, ale pokaždé, když je Smrtijed otevřel, aby si usrkl čaje, Harryho penis poskočil vzrušením, nepochybně si vzpomínal na to, že v nich byl. Dobře, možná zdržet se masturbace byla chyba. Kdyby onanoval, pak by nebyl tak zoufale nadržený, že se ani nedokázal na Snapea podívat, aniž by si ho nechtěl vyhonit.

„Co jste naplánoval na dnešek?“ zeptal se Harry ve snaze přerušit své obscénní myšlenky.

„Potřebujete ovládnout vyhýbání s rukama svázanýma za zády,“ Snape nechal zmizet svůj dopitý čaj.

„Jo,“ přikývl Harry. „Je možné, abychom cvičili někde, kde nenarazím na ostré předměty?“

Snape si v zamyšlení přejížděl prstem přes rty. Od pátého ročníku u něj Harry mnohokrát tohle gesto viděl a stěží si ho všímal, ale tentokrát mu z toho tvrdnul penis. Sklopil oči ke své omeletě s vědomím, že jeho tvář se musí barvit do červena.

„Domnívám se, že bych na nábytek mohl použít polštářové kouzlo, abych zamezil tomu, že vám pád ublíží,“ promluvil Snape nakonec. „Vyklidit pokoj by bylo pouze krátkodobé řešení a já mám dojem, že čím rychleji zvládnete tuto konkrétní lekci, tím lépe pro nás pro oba.“

„Prozatím je to z těch tréninků můj nejmíň oblíbený,“ přiznal Harry, když vyluxoval talíř. „Budu rád, až se přesuneme k něčemu lepšímu.“

Snape se opět zamyslel a ten pohyb prstu dováděl Harryho k šílenství.

„Můžete s tím přestat?“ vyštěkl, než se stihl zastavit.

„S čím?“ Snapeovo obočí se stáhlo k sobě, jak se zmateně zamračil.

Tohle byl přesně ten případ, který měl Snape na mysli, když říkal, že se Harry potřebuje naučit myslet předtím, než promluví. „Uhm… s ničím.“ Rychle si pospíšil k umyvadlu vyčistit si zuby. Pokud to takhle půjde dál, tak mu erekce nikdy neochabne. A při představa toho, že si svlékne oblečení a odhalí Snapeovi svůj vzrušený penis, se mu chtělo rozpaky zemřít. Potřeboval se o to postarat dřív, než půjde trénovat. „Mohl bych dostat patnáct minut o samotě?“

„K čemu potřebujete patnáct minut?“ zeptal se Snape podezřívavě.

„Jen tak, jen, ehm… rád příležitostně medituju.“

„Rád meditujete?“ zeptal se Snape tónem, který jasně vypovídal o tom, že ví, že Harry lže.

Harry zůstával ke Snapeovi zády. „Potřebuju si ho vyhonit, jasný?!“

Snape si výsměšně odfrknul. „Puberťáci.“ Odstrčil židli a odešel z cely. Jakmile Harry zaslechl, že se zavřely dveře od knihovny, pádil k toaletě, strhnul si kalhoty, uchopil svůj penis, jako kdyby se s ním setkal poprvé. Stačilo mu jen pětkrát přetáhnout předkožku přes svůj naběhlý žalud a vyvrcholil, penis zuřivě vystříknul a pokropil semenem mísu od záchodu.

Poté, co se zklidnil, prošel si zbytkem ranní rutiny. Snape vstoupil zpátky do chodby v době, kdy si Harry nanášel deodorant.

„Skončil jste nebo bych měl odejít a počkat, až budete mít situaci pevně v rukou?“

„Ha ha,“ zamumlal Harry. „Skončil jsem.“ Svlékl se a odhodil oblečení na postel. Snape mu otevřel mříže a on prošel skrz a následoval Smrtijeda nahoru. Odmítal se stydět za své masturbující návyky. Byl zdravý dospívající mladík, který strávil předchozí noc sledováním obrázků nahých žen.

„Lentesco!“ zakouzlil Snape na každý kousek vybavení. Harry se dotkl stolu a překvapilo ho, když zjistil, že je měkký jako polštář. Divil se, že stále může stát.

„Dejte ruce za záda.“

Harry poslechl, a jakmile byl svázaný, přesunul se do středu místnosti. Snape začal s cvičením a vysílal k Harrymu vždy jen pár míčků najednou. I přes malý počet střel, chlapec zakopával, když se jim snažil uniknout. Tvrdošíjně pokračoval, dokud nebyl schopný vyhýbat se třem naráz, aniž by každých pět minut sebou žuchl na zem. V době, kdy Snape přidal čtvrtý, vymyslel jak na to a zvládl zůstat vzpřímeně, než Snape přidal pátý. Pět ho mátlo a než zastavili na oběd, ještě častokrát zakopl.

„Můžeme se vrátit k tomu, jak se mě pokoušíte uřknout a já se vám pokouším utéct?“ požádal Harry, jakmile Snape vstoupil do místnosti s obědem a rozvázal mu zápěstí od sebe.

„‚Směli bychom,‘ Pottere,“ opravil ho Snape. „To budeme nacvičovat zítra. Prozatím po vás chci, abyste se soustředil na tento úkol.“

„Ukážete mi teď, jak se prolomit skrz řetězy?“

„Přemýšlel jste, než jste to řekl?“ zvedl na něj Snape obočí.

„Ne,“ přiznal Harry.

„Chci po vás, abyste po zbytek dne v každé větě, kterou mi řeknete, použil alespoň jedno slovo začínající na ‚s‘,“ zadal Snape.

„Proč?“

„To nebyla věta.“

„Proč chcete, abych používal slova začínající na ‚s‘?“ zeptal se Harry.

„Abyste si nejdřív rozmyslel, co řeknete.“

„Okej… dobrá… budu se snažit.“ Harry se vrátil k sendviči a pak si vzpomněl na svoji původní otázku. „Takže… Ukážete mi, jak se prolomit skrz řetězy?“

„Ne, dokud se nenaučíte vyhýbat se svázaný,“ trval na svém Snape. „Jinak nebudete trénovat dle svých nejlepších schopností.“

Harry odstrčil svůj prázdný talíř. „Můžeme začít hned?“

Snape se na něj zamračil.

„Ou jo… ehm… můžeme začít s tréninkem hned?“

„‚Smíme,‘ Pottere,“ povzdechl si Snape. „‚Smíme začít s tréninkem.‘“ Postavil se a vyčaroval řetěz mezi Harryho okovy.

Trénovali ještě několik hodin, ke konci se už Harry byl schopný vyhýbat se docela úspěšně pěti. Snape přerušil cvičení neobvykle brzo.

„Pro dnešek už to stačilo?“ zeptal se Harry zklamaně.

„Jsem pozadu ve vaření lektvarů,“ přiznal Snape. „Pokud to brzy nedohoním, bude Pán zla požadovat moji hlavu.“

„Snad byste měl teda jít,“ uznal Harry.

„Tentokrát na sebe naneste lektvar na svaly,“ připomněl mu Snape, když vešli do koupelny.

„Nezapomenu,“ přikývl a pak rychle dodal, „použít lektvar na svaly.“

Snape se posadil na židli.

Harry vlezl do vany. „Myslím, že až zítra vyhraju, požádám o sirupový košíčky.“

„A pokud prohrajete, nechám vás uklidit trůnní sál,“ odpověděl Snape.

„Nenecháte mě dělat něco ve vaší lektvarové laboratoři nebo něco v tom smyslu?“ zeptal se Harry zvědavě.

„Do té oblasti máte přístup zakázaný,“ připomněl mu Snape.

„Pořád?“

„Slova na ‚s‘, Pottere,“ naléhal Snape.

„Ehm… Pořád mám zakázaný přístup do té sekce?“

„A vždy budete,“ potvrdil Snape.

„To je stupidní,“ zamračil se Harry a ponořil se pod vodu, aby si opláchl vlasy.

„Nikdy bych si nepomyslel, že budete tak dychtivě chtít navštívit moji laboratoř.“

„Je to lepší, než se nudit ve své cele.“ Vylezl z vany. „Ale samozřejmě to není tak dobrý jako trénink,“ dodal rychle a zvedl lektvar.

„Domnívám se, že pro vás je lepších jen pár věcí.“

„Jo…“ Harry si roztíral mast na nohy. „Jestliže jste si myslel, že můj poslední požadavek byl divný, pak budete tenhle pokládat za nehorázný.“ Přesunul své tělo tak, aby se mohl podívat na Snapea. „Rád bych si přečetl nějaké knihy o teorii různých druhů útočných kouzel. Pokud mi nedovolíte to procvičovat, snažil bych se to naučit skrz teorii. Hermiona mě přiměla studovat teorii přivolávacího kouzla, když mi vůbec nešlo a docela dost to fungovalo, takže si myslím, že by mi to mohlo pomoci i v tomto případě.“

Snape přistoupil blíž a položil Harrymu ruku na čelo. „Nezdá se mi, že byste měl horečku. Jste si jistý, že nejste nemocný?“

Harry se pokusil zasmát a zamračit zároveň. „Ale no tak, vím, že nejsem ten nejlepší student, ale tohle je něco, co se vážně musím naučit.“

„Ano…“ souhlasil Snape, převzal si od něj lektvar a rozetřel mu ho po ramenou. „Mrzí mě, že vám to musím říct, ale nemohu vám dát žádnou kouzelnickou knihu. Čistokrevní zavrhují mudlovskou literaturu jako odpad, ale na jakékoliv znalosti o magii pohlížejí jako na nebezpečné. Nemám čas přepsat ta slova ručně a ani by to pro mě nebylo bezpečné. Knihy mohou být přehlíženy, poznámky a svitky ne.“

„Nemyslíte si, že bych se alespoň trochu měl naučit nějaká útočná kouzla?“ Harry se předklonil, aby tak měl Snape snadný přístup ke zbytku jeho zad.

„Už takto jich znáte značné množství. Navíc, neunikl jste Pánovi zla pomocí Expelliarmu?“ Snapeovy zkušené prsty zpracovávaly napětí v Harryho zádech. Harry netoužil po ničem jiném, jen si lehnout na kobereček u vany a nechat se Snapem namasírovat po celém těle, ale věděl, že Snape potřebuje jít vařit.

„Jo, ale to ho stoplo jen díky mojí hůlce, která byla zničena,“ přiznal Harry.

Snape si u umyvadla umyl ruce. „Pak se pokuste sebrat tu jeho. Byly sestry, nebo ne?“

„To je pravda… kdybych popadl libovolnou hůlku, pravděpodobně by mi ublížila, ale pokud se dostanu k jeho, měl bych být schopen ji ovládnout,“ přemítal Harry, zatímco si kolem sebe uvazoval ručník.

Snape ho zavedl zpátky do cely. „Nedoporučoval bych vám používat žádnou cizí hůlku, pokud nebudete mít šanci ji ovládnout ještě před závěrečnou bitvou.“

Harry se posadil na židli. „Takže bych je měl zničit? Myslím tím, kdyby Smrtijed ztratil hůlku a já bych na ni narazil, nebo kdybych ho odzbrojil.“

„Přesně to bych vám doporučoval.“ Snape poklepal na stůl a přivolal pro Harryho večeři.

Harry začal jíst dušené maso, zrovna když mu došlo náhlé uvědomění. „Jak to, že máte čas uvařit všechna ta jídla a udržovat je teplá nebo studená? Jsem s vámi minimálně osm hodin denně, možná spíš dvanáct, a přesto máte vždycky předpřipravená tři jídla.“

„Nepotřebuji tolik odpočinku jako vy. Mám pro sebe několik hodin než se vzbudíte a poté, co jdete spát,“ vysvětlil Snape. „Na to, abych udržel jídlo čerstvé a při správné teplotě, používám magické zařízení.“

„Myslel jsem si, že v mé blízkosti nemáte používat magii?“

„Pán zla si přeje, aby magie byla snížena na minimum, ale podařilo se mi ho přesvědčit, aby kouzla ve vaší přítomnosti nezakázal úplně,“ Snape vyšel za mříže. „Musím se věnovat svým povinnostem. Pokud si přejete trénovat ve vaší cele, navrhoval bych vám naučit se, jak se co nejrychleji zvednout z podlahy na nohy. Rozložte si deky po dlaždicích, abyste se nezranil.“

„Nezraním,“ slíbil Harry. „Chci říct… ehm… snížím tvrdost dlaždiček.“

Snape odešel.

Harry ve skutečnosti neměl zatím moc velký hlad, takže odložil lžíci a poslechl Snapeův návrh. Cvičil, jak se zvednout na nohy se svázanýma rukama; napodoboval tu skutečnost tím, že si sepjal ruce před tělem nebo za zády. Přestal dřív, než se unavil, pak dojedl večeři a oblékl se.

Nadzvedl matraci, aby si vytáhl knihu umění, ale tam spatřil také knihu bájí. Vytáhl ven místo toho ji a posadil se na kraj postele, prohlížeje si svůj dopis. Dotýkal se těch písmen a zastesklo se mu po Hermioně a Ronovi. Vážně tu uvíznul bez cesty ven? Harry sice Snapeovi věřil, že mu zbytečně neublíží, ale…

Opatrně zase vzkaz sroloval a vrátil ho do knihy. Snape byl jeho nepřítel a už tak dlouho předstíral, že ke Snapeovi necítí nenávist, až tomu skoro uvěřil. Brumbál mu zadal úkol a on ho potřeboval splnit. Ron s Hermionou udělají, co bude v jejich silách, ale potřebují jeho. A on potřebuje je.

Zastrčil knihu zpátky pod matraci a vklouzl pod peřinu. Samota, kterou měl pohřbenou v hrudi, mu pomalu prosakovala ven do všech kostí. Většinu svého života strávil v osamění, ale nyní nechtěl nic víc, než se smát s Ronem, mluvit s Hermionou a líbat se s Ginny. Chtěl sledovat dvojčata, jak chystají žertíky, poslouchat paní Weasleyovou, jak hubuje své děti, postarat se s Hagridem o jakéhokoliv hrozného mazlíčka, kterého v poslední době poloobr dostal, vyslechnout si přednášku profesorky McGonagallové a pomáhat Řádu. Přemítal, jak se asi vede Tonksové, Lupinovi a ostatním bez něj. Budou vědět, co mají dělat, pokud tady umře? Pokud se Voldemortovi podaří ho zabít, stane se Temný pán nezastavitelným?

Ty otázky byly pro něj příliš děsivé, aby o nich mohl uvažovat dlouho, a tak temné myšlenky odtlačil stranou. Bude silný a ustojí to.

Celou hlavu si zaplavil vzpomínkami z tréninku a udržoval je, dokud neusnul.

~

Harry nespal moc dobře a vzbudil se velice unavený, přesto se mu nedařilo znovu usnout. Nechtělo se mu číst si, ale neměl, co jiného by dělal. Zvažoval, že by trénoval, ale chtěl být ve vrcholné formě na svoji pozdější soutěž se Snapem.

Snape vešel dovnitř a prošel skrz mříže.

„Nenapadnete mě, abyste – ÁÁ!“ Harry jen tak tak minul kouzlo, které se vynořilo jakoby odnikud.

„Nebudu na vás útočit, když to očekáváte,“ řekl Snape s pobavením v hlase, když dvakrát poklepal hůlkou na stůl.

Harry se posadil na své místo. „Óóó, miluju palačinky.“ Zvedl mísu s jahodami a sirupem, aby si je přidal na talíř. Vůně jahod mu připomněla lubrikant, který Snape používal, tak je zase rychle odložil.

„Stalo se něco?“ zeptal se Snape přes svůj čaj.

„Ehm, jen nemám dneska na jahody chuť.“ Harry misku odtlačil na Snapeovu stranu stolu a palačinky si ozdobil ostatními ingrediencemi.

„Pravděpodobně je to tak lepší. Vždycky, když je jíte, naděláte strašný nepořádek.“ Snape nechal nádobu zmizet.

„Chtěl bych vidět vás, jak jíte palačinky lžící. Nemůžu občas dostat nůž nebo vidličku?“ Šlehačku rozetřel prsty.

„Ne, mohl byste tím zranit sebe nebo Smrtijeda,“ podotknul Snape. „Proč na tohle nepoužijete lžíci?“

„Stejně si vždycky zašpiním ruce,“ vysvětlil Harry, když si sroloval palačinku a pustil se do ní. Miloval je nacpané tak moc, že mu skoro všechny suroviny vypadly ven a on pak musel poslední palačinku použít k tomu, aby posbíral zbytky na talíři. I bez jahod byly velice dobré a nakonec, když si olízával a ocucával prsty dočista, Snape iritovaně řekl: „Nechte toho!“

„Hmm?“ zeptal se, vzhlédl ke Smrtijedovi s ukazováčkem stále v puse.

„Běžte si umýt ruce k umyvadlu,“ nařídil mu Snape podrážděně. „A příště použijte lžíci.“

„Pokud vás moje jedení tolik obtěžuje, pak se na mě nedívejte,“ probodával ho Harry pohledem, ale poslechl, co se po něm chtělo.

„Nedíval jsem se. Ale vydáváte takové zvuky, že je nemožné vás ignorovat,“ stěžoval si Snape a propaloval pohledem zase Harryho.

Ježišmarja, co měl za problém? Harry se svlékl a absolvoval svoji ranní očistu. On přece Smrtijeda nežádal, aby se k němu ráno na snídani připojoval. Snapea bylo nemožné odhadnout. Rozzuřily ho jemné věci, přesto některé Harryho největší zpochybňování jeho autority házel za hlavu. Nemluvě o tom, že dokázal v jedné minutě Harryho mučit a v příští se ho s něžností dotýkat.

Vyčistil si zuby a pak následoval Snapea nahoru.

„Dnes budete trénovat bez nábytku,“ informoval ho Snape, když vstoupili do prázdné místnosti.

Harry přikývl a přesunul se ke středu. „Radši byste měl zásobit kuchyň.“

„Jste si tak jistý, že vyhrajete, Pottere?“ Snape rozmístil balónky a hodil Harrymu laserové ukazovátko.

„Ano.“ Harry se účinně vyhnul prvnímu náletu.

Ačkoliv už nějakou dobu se Harry při tomto cvičení nepokoušel Snapea ošálit, bez námahy se zbavil všech falešných Smrtijedů, jako kdyby trénoval každý den. Harry si pomyslel, jak je neuvěřitelně nespravedlivé, že Snape může nosit hábit, který Harryho mate, zatímco jeho tělo je Smrtijedovi zcela vystaveno na odiv, aby mohl na něj mířit s přesností.

Navzdory Harryho nevýhodě v době, kdy Snape cvičení ukončil, nebyl zasažen ani jeden.

„To by pro dnešek stačilo.“

„To je vše?“ Harry spadl na podlahu a lapal po dechu.

„Musíte být v cele, až se vrátí Pán zla,“ vysvětlil Snape.

„Och,“ Harry se postavil. „Kdo to bude dneska?“ Nevěděl, proč to vždycky chtěl znát, ale nedokázal se nezeptat.

„Buď Avery, nebo Belatrix,“ řekl Snape striktně po cestě do Harryho cely.

Belatrix by mohl zvládnout, ale nebyl si jistý, co by udělal Avery.

„Nemůžete udělat něco, abyste zajistil, že to tentokrát ‚vyhraje‘ Belatrix?“ poprosil Harry. „Nebudu schopný pořádně trénovat, pokud mě Avery ublíží hodně.“

„Nevíte, o co mne žádáte,“ odpověděl Snape tvrdě.

Harry si myslel, že ví, ale věděl, že je zbytečné se s tím Smrtijedem hádat. Posadil se na židli a sledoval Snapea, jak pro něj přivolává veliký oběd. Věděl, že dneska večer nedostane nic k jídlu, takže si jídlo rozdělil na část, kterou mohl sníst hned, a část, kterou si nechá na později. Slyšel, jak Snape odchází, právě když strkal rolky do hromádky ‚nechat na později‘.

Snape nedovolí Averymu, aby ho znásilnil, že ne? Harry si vzpomínal, že Smrtijed tvrdil, že Avery má nějakou nemoc, kterou by Harrymu předal, kdyby se s ním vyspal. Harry nikdy předtím nechtěl, aby si Snape sex s ním užíval, až doteď. Protože jestliže Snape sex s ním nesnáší, pak mu nebude vadit, když Harryho předají Averymu. Jestliže si Snape sex užívá a chce s ním pokračovat, pak udělá všechno, co je v jeho silách, aby Averymu zabránil se Harryho dotknout, jen proto, aby Harry zůstal čistý pro něj.

Harry nedokázal dál jíst. Vklouzl do postele a pevně si přidržoval polštář u své bolavé hrudi. Měl se v posteli víc snažit, aby Snapea povzbudil? Potřeboval Rona kvůli strategii, on v ní byl otřesný. Vůbec neviděl, že tohle přichází, ačkoliv ale měl. Avery přece nakonec musí někdy vyhrát Voldemortovu přízeň a pak si vybije svůj vztek na Harrym. I kdyby Snape Averyho zastavil před tím, aby ho znásilnil, Avery stejně bude naštvaný, že mu ta příležitost byla odepřena. Bude Harryho mučit hůř než jakýkoliv Smrtijed doposud.

V době, kdy se Snape konečně objevil v chodbě, zůstávalo Harryho jídlo stále nedotčeno. Mladík se donutil přejít místnost k mřížím.

Snape ho popadl za paži a poté, co vyčaroval řetěz, ho vytáhl ven. „Udělal jsem tohle pro vás, takže v nadcházejících dnech budete trénovat ze všech sil. Nezapomínejte na to,“ zasyčel a dovedl Harryho nahoru.

Zaplavila ho úleva. Snape se postaral o to, aby to byla Belatrix, kdo ho dneska bude mučit! Donutil se, aby se mu úsměv nepromítl na tvář, protože být týraný Belatrix není nic, kvůli čemu by se měl usmívat. Přesto si nemohl pomoci, ale byl šťastný, že bude svěřen Belatrix, a ne Averymu.

Když vešli do trůnního sálu, nic mu neudělalo větší radost, než být předán na večer Smrtijedce. I se svým mizerným zrakem dokázal říct, že Avery je nepříčetně rozlícen. Belatrix, kočka, jež slízla smetanu, hrdě stála na okraji vyvýšeného stupínku a sledovala Harryho s hladovým výrazem, který rozechvíval celé její tělo.

Snape Harryho srazil na podlahu a přešel se postavit na pódium z druhé strany Voldemorta.

„Crucio!“

Harry byl vděčný za Belatrixinu předvídatelnost. Přežil její Cruciatus už dřív a přežije ho znovu. Milovala ho na něj sesílat, po jedné obzvláště dlouhé kletbě se jí protočily oči a tělo se jí začalo třást, jako kdyby měla orgasmus. Poctivě sebou házel a cukal, zplna hrdla řval, přesně, jak se od něj očekávalo. Nebylo to jenom předstírané. Bolelo to jako čert a věděl, že se celý příští den nebude schopen bez Snapeovy pomoci hýbat, ale nebolelo to ani zdaleka tolik, jako to bolelo na začátku.

„To stačí, Bello,“ řekl nakonec Voldemort láskyplným hlasem.

Harry ležel na podlaze a snažil se řídit svůj dech tak, aby si ve zraněném hrudníku nezpůsoboval ještě víc bolesti. Snape ho popadl za paži a vytáhl na nohy. Podařilo se mu polknout žluč, která mu stoupala do krku, když klopýtal za Smrtijedem, který ho surově táhl zpátky do cely. Snape ho nakrmil tlumičem bolesti a odešel.

Harry čekal, až lektvar zabere. Ačkoliv to strašně bolelo, věděl, že mohlo být daleko, ale daleko hůř. Za Snapeovu pomoc byl velice vděčný. Přál si, aby věděl o něčem, čím by to Smrtijedovi mohl vynahradit. Obrovský uzel v jeho žaludku zmizel a dovolil mu usnout.

~

Harry se vzbudil, když ho Snape nadzdvihl kouzlem. „Mmm… díky.“

„Odpočívejte,“ instruoval ho Snape, zatímco ho levitoval do koupelny. Harry zavřel oči a poslouchal hukot puštěných kohoutků. Byl to velice uklidňující zvuk a opět začínal klimbat, když ho Snape položil do vody. Cítil, jak ho neviditelné pásy drží ve vaně tak, aby mu hlava nemohla sklouznout pod hladinu.

Snape se pohyboval po koupelně a Harry otevřel oči, když ucítil, jak mu Smrtijed zvedá ruku. Snape mu začal vtírat lektvar, který stvořil, do rukou zkušenými tahy. Předloktí měl odhalená a jeho Znamení zla se rytmicky pohybovalo. Harry tetování se zájmem sledoval a přemítal, jak je to asi cítit, když se rozpálí. Vypálí mu Voldemort nakonec taky jedno?

„Dá… mi taky… jedno?“

„Na co se ptáte?“ Snape se přiblížil, aby zvedl Harryho druhou ruku a jeho vůně smíchaná s aroma lektvaru zaplnily vzduch.

„Volde…mort…Znamení…zla…“

„Ne, nemá potřebu vám ho dávat.“ Snapeovy ruce se přesunuly níž, na Harryho hruď.

„Nebude…se snažit…donutit mě…mít ho rád?“ Harry si všimnul, že Snape má stažené vlasy nízko do culíku.

„Nepřijme spoluvládce a nevěřil by vám jako Smrtijedovi,“ vysvětlil Snape, když se jeho ruce propracovávaly jižně a rychle se přesunuly přes Harryho genitálie.

„Jsem rád…radši…bych umřel.“

„Já vím,“ Snape začal natírat jeho nohy. „A on to ví.“

Harry si dovolil usnout; přesvědčený, že Snape se o něj postará a bude ho léčit, dokud zase nebude připraven trénovat.

---

PP: Upozorňuji, že písmena, která ke své ‚hře‘ používají v angličtině, jsou jiná, než která používám v překladu já. Snažila jsem se z českého korpusu vytáhnout, jaká začáteční písmena jsou v češtině nejpoužívanější, ale poté, co se mi podruhé seknul počítač (a my máme s počítačem takový křehký vztah), tak jsem se na to vykašlala a dělám to jen dle svého podvědomí a že ‚se‘ a ‚s‘ je jedno z nejpoužívanějších slov. Snape Harrymu uznává i předložky, spojky, členy, všechno… Hlídala jsem to tak, že když to slovo chybí ve větě v aj, tak chybí i v překladu:).

 

<Kapitola 24>  <Kapitola 26>