Pouto krve - Epilog

23.12.2012 14:08

Přeji vám všem šťastné a příjemné prožití Vánočních svátků.

Tak konec. Děkuji Meri za svolení k překladu, Hoshi za beta read, daily slash, že jsem mohla aktualizace dávat na jejich stránku a hlavně vám všem, kteří jste komentovali a tím mě podporovali. Snad se vám povídka líbila.

@@@

Epilog

„Vzbuď se,“ řekl Snape a zatřásl Harrymu ramenem. „Tví idiotští přátelé právě vstoupili do našich ochran. Musíš jít dolů za nimi.“

Harry otevřel jedno oko a zasténal. „Proč já?“

„Jsou to tví přátelé.“ Snape se přetočil a přetáhl si peřinu přes hlavu. „Poraď si s nimi.“

„Mnohokrát ti děkuji.“ Harry se posadil a zasténal. Dneska ráno to rozhodně cítil. Přesto to stálo za to.

Vytáhl se na nohy a rozhlédl se kolem, hledaje župan. Ležel ve zmačkané hromadě na zemi na místě, kde včera v noci přistál, když mu ho Snape svlékl. Moc mu nepomohlo, když ho vyklepal, ale neměl moc času. Jen vklouzl do kalhot a oblékl si ho přes ně.

Zívnul a vydal se na cestu po točitém schodišti do uvítací haly. Nadechl se, narovnal se v ramenou a otevřel dveře. Za nimi našel Rona s Hermionou, kteří vypadali docela ustaraně.

„Co je?“ zeptal se a probodával je pohledem.

„Tohle je způsob, jakým se vítají kamarádi?“ zeptal se Ron, zněl rozhořčeně, ale rty mu cukaly, když si všiml Harryho vzhledu.

Bezpochyby vypadal přesně tak, jak se cítil: dobře osouložen.

„Ano, přesně tak. Přišli jsme se podívat, jestli jsi v pořádku. To nejmenší, co pro nás můžeš udělat, je být zdvořilý a udělat nám čaj.“ Hermiona se ani neobtěžovala snahou skrýt svůj úsměv.

„Och, pojďte dál.“ Harry trochu ustoupil, takže mohli projít dovnitř hlavními dveřmi. „Půjdu nějaký čaj připravit.“

„Dobře.“ Ron s Hermionou se ani nepokoušeli skrýt svoji zvědavost. Zvláště Hermiona vypadala, že si prohlíží každou maličkost.

„Žádní domácí skřítci,“ řekl Harry, když je vedl do kuchyně.

„To je velmi dobře.“ Hermiona se s Ronem u kuchyňského stolu pohodlně usadili a Harry dal vařit vodu v konvici. Používal radši plyn, než aby ji očaroval. Z nějakého důvodu čaj musel být macerovaný právě ve vroucí vodě. Jinak mu nechutnal správně.

„Je tohle jen společenská návštěva nebo máte skutečně nějaký důvod, proč jste mě vzbudili za svítání?“

„Je skoro jedna hodina odpoledne,“ poukázala Hermiona tónem, který si klidně mohla vypůjčit od Snapea.

„A nikdo o tobě ani o Snapeovi neslyšel celé čtyři dny.“ Ron se tím zdál být naštvaný. Jako kdyby měl Harry přestat s tím, co dělal, aby poslal svým přátelům sovu.

„Měli jsme rušno. Chtěli jste nejnovější informace nebo snad detaily?“ odpověděl Harry. Posadil se, ale trochu moc tvrdě, takže musel změnit polohu.

Ron se odvrátil a zamumlal: „To vidím.“

„Ublížil ti?“ otázala se Hermiona, zčervenala, ale odmítala odvrátit pohled. „Můžeš nám to říct.“

„Ó Bože.“ Harry si zabořil hlavu do dlaní a strašně se rozesmál. Po tom všem tomuhle nemohl uvěřit. „Nemáš ani tušení. Vůbec ne.“

„Harry, to je v pořádku.“ Hermiona se postavila a objala ho jednou rukou. Nyní zněla velmi naštvaně. „Dostaneme tě odsud.“

Harry zvedl hlavu a rozesmál se ještě víc.

„Co se to tu děje?“ Snape vešel do místnosti, také oblečený ve zmuchlaném županu. Podíval se na Harryho. „Děje se něco?“

„Nic,“ zvládl ze sebe vypravit Harry mezi dvěma hysterickými záchvaty. Chtěl říct Snapeovi, co si jeho přátelé myslí, ale nedokázal se přestat smát.

Všichni tři ho probodávali pohledy, dokud se neuklidnil natolik, že dokázal mluvit. „Moji přátelé mají o mě jenom obavy.“

„Chápu.“ Snape se otočil a udělal si šálek čaje. „Proč?“

„Jak jsme říkali Harrymu, nikdo ani o jednom z vás neslyšel už čtyři dny.“ Hermiona si složila ruce přes hrudník a očividně se snažila přehodnotit situaci. „Měli jsme strach.“

„Jak jste nás našli?“ zeptal se Snape a posadil se za stůl vedle Harryho. „Nikdo by neměl vědět, kde jsme, a už vůbec ne, jak se sem dostat.“

„Profesor Brumbál to věděl,“ usmál se Ron samolibě. „Řekl nám to.“

„Och, nádherné.“ Snape na ně nasupeně hleděl. „Nepředpokládám, že teď hned odejdete, že?“

Oba dva naráz zavrtěli hlavou.

„Severusi,“ řekl Harry a pak se zakuckal, když spatřil výrazy na Ronově a Hermionině obličeji. „Jak čekáte, že mu budu říkat?“

Ron zrudl. „O tom jsem asi nikdy nepřemýšlel.“

Skoro mohl slyšet Ronovy myšlenky, jak moc nechtěl o tom přemýšlet. Nebo o čemkoliv jiném v podobném tématu. „Rone, Hermiono, jsme oba v pořádku, dobrý?“

Hermiona si úlevně povzdychla. „My -“

„Já vím.“ Položil ruku na její spojené. „Vážím si toho. Ale vážně jsem v pořádku. Oba jsme v pořádku.“

„Dobře,“ Ron si usrkl čaje a pak se pronikavě zadíval na Snapea. „Také jsme vám chtěli říct, co se stalo poté, co jste odešli ze školy způsobem, jakým jste odešli.“

„To si dovedu představit,“ odpověděl Snape. „Podal jsem výpověď. Nyní už s tím nemohou nic dělat.“

„Kromě toho, že každý říká, že jste s Harrym…“ Ron se odmlčel, aby nabral dech. „Že jste spolu souložili ještě před ukončením školy.“

Snape vydal tlumený povzdech a Harry mu položil ruku na jeho a zmáčkl.

„To není fér,“ naštval se Harry. „Proč si myslí, že jsme tak spěchali, jestliže jsme to už dělali?“

„No, lidé si náhle vzpomněli, že jsi po večerech nebýval ve společenské místnosti. A teď se zdá, že si všichni myslí, že vědí, kde jsi byl.“

„Což také mají pravdu,“ řekl Snape. „Nicméně jsme nedělali to, co si myslí, že jsme dělali.“

„Když už nejsi učitel, můžou ti něco udělat?“ Harry na něj s obavou pohlédl.

„Ne, myslím, že ne. Zvláště když v době, kdy se to údajně stalo, jsi už dosáhl zákonné věkové hranice.“

„A navíc vy oba můžete přísahat pod Veritasérem, že jste nic nedělali.“ Hermiona se pokaždé snažila být nápomocná.

Harry odvrátil pohled a nic neřekl.

„Můžete?“ zeptal se Ron a náhle vypadal nejistě.

„Ano.“ Snape mladíkovi zlostný pohled oplácel, ale neřekl nic víc.

„Bylo toho víc, Harry?“ zeptala se Hermiona, nyní již rovněž s obavou.

Harry otevřel pusu, aby něco řekl, pak se podíval na Snapea a zavřel ji. „Co chcete, abych řekl?“

„To není vaše věc, Weasley,“ vyštěkl Snape drsným tónem. „Pokud mě ministerstvo nebo někdo další vyzve, abych vypovídal o tom, co se možná stalo či nestalo, pak se jim budu zpovídat. Ne vám.“

„Severusi,“ Harry si překřížil paže na hrudi a zlostně na muže hleděl. „Pokus se nebýt na mé přátele hrubý. Mají o mě starost.“

Snape se dopálil a napodobil Harryho postoj; ale zničil to, když sebou jeho rty cukly. „Ať se starají o svoje zatracené záležitosti.“

„Já jsem jejich záležitost.“ Harry se otočil k nim. „Ne, nic, dokud neskončila škola.“

Oba se na něj jen dívali a čekali, co řekne dál. Ohlédl se na Snapea, který jen pokrčil rameny. „Řekni jim, co chceš. Stejně bys to udělal.“

„Nebylo to úplně nevinné. Myslím tím, že jsme se tak trochu párkrát muchlovali.“

Oběma, jak Ronovi, tak i Hermioně se ulevilo. „Och, jestli je to všechno.“

„To docela stačí na to, aby mě vyhodili.“

„Jo, ale nestačí to k tomu, aby dokázali nadělat nějakou škodu.“

„Pro boha živého,“ zavrčel Snape. „To nikdo neuvěří, že bych ti neublížil?“

Harry se naklonil a políbil Snapea přímo na ústa a klouby na rukou ho pohladil po tváři. „Já jsem to vždycky věděl a upřímně, já jsem ten jediný, kdo se počítá.“

Snape překvapeně přikývl. „Máš absolutní pravdu.“ Zvedl svůj šálek s čajem k ústům a na jeden hlt ho dopil. Pak se postavil, společně s důstojností si shromáždil kolem sebe svůj župan a usmál se na Harryho. „Užij si návštěvu svých přátel. Jdu se vykoupat.“

S těmito slovy pohladil Harryho neupravené vlasy a odešel.

Hermionina pusa byla doslova otevřená. „Věděla jsem, že to musí být pravda, ale -“

„Jo,“ souhlasil Ron. „Kdybych to neviděl, tak bych tomu nevěřil.“

Harry se na něj jen usmíval. Všechno bude v pořádku.

KONEC

 

<Část XII

Komentáře

Paráda

Karin | 22.06.2018

Nádherná povídka moc za ní děkují.

...

Profesor | 05.08.2016

Pěkná povídka. Co, pěkná. Skvělá. Ačkoli trochu náročná na to číst ji na jeden zátah. Jenže člověk se při nahrávání fotek na web zabavit musí... A že tohle byla fakt skvělá zábava, o tom žádná. Děkuji za překlad.

:-D

Anonymka SS | 13.02.2015

nádherná povídka! užila jsem si každé slovo ;-)

takový konec?

sisi | 17.01.2014

Děkuji za pěkný překlad povídky a též za romantické scény uvnitř starého hradu. Moc se mi líbil Harryho a Severusův dramatický odchod z velké síně, jak to příznačně pojmenovali - nebelvírský smysl pro velká gesta. Je mi hrozně líto Hermioniny nedobré zkušenosti s tím pořízkem Ronem. Možná měla nechat jeho poprvé některé zkušenější spolužačce. To se nedá omluvit, když je někdo moc hrrr.

Re:

Benny | 14.03.2013

Dlouho jsem se těšila na dokončení této povidky a ejhle přišlo rozčarovaní..je zvlaštně nedotaženo ono pouto,radoby sexualní scéna..při které jsem si řikala,ať už maji orgasmus..Určitě to neber jako kritiku na Tebe,ale nelibilo a asi si ji nepřečtu znova.

Re: Re:

Adelaine | 21.03.2013

Docela souhlasím, prvních hodně kapitol se mi líbilo, námětem i tím, jak vše rozebírali, jací byli, jak se sbližovali, no, ale pak ten konec je takovej trochu uspěchanej. Škoda, protože jinak si myslím, že ta povídka není vůbec špatná.
Nicméně děkuji za komentář

Moc pěkná povídka!

Slimča | 13.02.2013

Slupla jsem ji jako malinu. :-) Mnohokrát děkuji za překlad a těším se na další skvosty, co vybereš. S.

Re: Moc pěkná povídka!

Adelaine | 10.03.2013

Děkuji mnohokrát. Jsem ráda, že se líbila.

:)

Janpis | 11.01.2013

Moc hezké, díky. Četlo se to vlastně samo, celé jsem to zhltla najednou za dva dny a to jen proto, že jsem taky musela jít spát. :) Ještě jednou díky.

Re: :)

Adelaine | 05.02.2013

To mě velmi těší. Děkuji moc za komentář.

:)

Salazaret | 05.01.2013

Děkuji za tak pěknou povídku. Překlad byl výtečný. Děkuji za naději :)

Tvá Sal.

Re: :)

Adelaine | 08.01.2013

Děkuji moc. Jsem ráda, že v Tobě vzbuzuje naději.

:)

mariaa | 24.12.2012

Dekuji za preklad povidky, byla uchvatna :).

Re: :)

Adelaine | 30.12.2012

Děkuji. jsem ráda, že se líbila.

:))))

Saskya | 23.12.2012

jéééé, to tie Vianoce, romantika na záver, krása :D :-D dnes mám divnú náladu, ale takýto koniec je dnes presne moje gusto :)
veľmi pekné, ďakujem za poviedku

Re: :))))

Adelaine | 30.12.2012

Děkuji za všechny komentáře

Šťastné a veselé :-D

Mája | 23.12.2012

Krátký a výstižný epilog, ačkoli mi chování Rona a Hermiony přišlo trochu přehnané, vzhledem k tomu, že od začátku věděli, co se děje... I když to opravdu mohlo vypadat všelijak... Rozhodně si tuhle povídku přečtu ještě jednou, až bude trocha klidu a pohody. A proto přeji nejen tobě, ale i všem tvým čtenářům příjemné prožití Vánočních svátků a hodně zdraví a štěstí v novém roce...

Re: Šťastné a veselé :-D

Adelaine | 30.12.2012

Děkuji mnohokrát. Jsem ráda, že se povídka líbila.

:-D

bibi | 23.12.2012

Někteří lidé by se měli starat o aktuální trable nešťastných lidí a ne se hrabat v drbech. Bylo by pěkné, kdyby jim Severus zařídil nějaké pěkné střevní potíže, aby měli svých starostí dost. Určitě by do školy dokázal nějaký ten šibalský lektvar propašovat.
Díky za pěknou povídku, bylo to super.
Šťastné a veselé Vánoce... :D

Re: :-D

Adelaine | 30.12.2012

Děkuji. Jsem ráda, že se líbila.
Nj, ale bez drbů by to byla nuda. ne;)

Záznamy: 1 - 20 ze 30
1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek